Morfologický popis půdního profilu
Obsah
Barva
Barva byla zjišťována v terénu za přirozené vlhkosti. Je uváděna buď symbolem podle Munsellovy stupnice (Munsell Soil Color Charts) anebo častěji slovně. Při slovním označení bylo použito dvou až tří slov, z nichž poslední značí základní barvu, prostřední barevný odstín a první intenzitu základní barvy (např. tmavě šedohnědá, světle šedá). U různě zbarvených horizontů byla popsána základní barva zeminy a heterogenita barvy vzhledem k strukturním elementům (povlaky), nebo podmíněná procesem oglejení nebo glejovým (skvrny, pruhy, mramorování) apod. Charakter pestrobarevnosti byl určován podle četnosti výskytu, velikosti a kontrastnosti jinak zbarvených míst.
Struktura
Struktura půdy je chápána v nejširším pojetí (vnitřní stavba půdy), tj. jako prostorové uspořádání elementárních částic i agregátů.
Zrnitost a skeletovitost
Zrnitost a skeletovitost byla v terénu posuzována hmatovou zkouškou (třením navlhčené zeminy mezi palcem a ukazovákem) a vizuálně.
Základní zrnitostní kategorie
1) Obsahuje-li zemina méně než 50% skeletu, je zrnitost hodnocena v sedmi stupních Novákovy klasifikační stupnice:
- písčitá P * jílovitohlinitá JH
- hlinitopísčitá HP * jílovitá JV
- písčitohlinitá PH * jíl J
- hlinitá H
2) Obsahuje-li zemina podle vizuálního odhadu více než 50 % skeletu, je označována podle převládání velikostních kategorií skeletu:
- hrubě písčitá Phr — převládá frakce 2—4 mm (při převládání pisku v jemnozemi),
- silně štěrkovovitá Š — převládá frakce 4—30 mm,
- silně kamenitá K — převládá frakce > 30 mm.
U kategorií Š a K je jemnozem charakterizována pouze ve třech stupních:
- l - lehká (P, HP)
- s - středně těžká (PH, H)
- t - těžká (JH, JV, J)
Hodnocení příměsí skeletu
Obsahuje-li zemina 5—50 % skeletu, je zrnitost doplněna o hodnocení štěrkovitosti a kamenitosti podle převládání štěrku (4—30 mm) či kamení (> 30 mm) viz dále.
Vlhkost
Vlhkostí půdy se rozumí momentní obsah vody v půdě. Půdní vlhkost je proměnlivá v průběhu roku podle povětrnostních změn. Při zjišťování v terénu se projevuje konzistencí, barvou horizontu a pocitem, který zeminy vyvolávají při dotyku. Na základě tohoto se vymezují tyto vlhkostní kategorie:
- vyprahlá - bez veškerých známek vlhkosti; těžší zeminy jsou v tomto stavu velmi tuhé, agregáty dále nedrobitelné, ztvrdlé; v plně rozdrobeném stavu práší, písčité zeminy jsou sypké a rozpadává; při navlhčení vyprahlé zeminy silně tmavne barva,
- suchá - nevyvolává pocit chladu; těžší zeminy se nemažou, jsou netvárlivé, hroudy jsou pevné, agregáty se těžko drtí; u písčitých zemin přestává soudržnost, lehce se rozsýpají, tlakem mezi prsty se nespojují, nýbrž rozpadají, při navlhčení suché zeminy tmavne barva,
- vlahá - při zmačknutí nepouští vodu, v ruce vyvolává pocit chladu, ale ruku neovlhčuje; těžší zeminy se tlakem drobí, nemažou se, ani nelepí, jsou však plastické, písčité zeminy jsou soudržné, avšak neplastické, při navlhčení vlahé zeminy se její barva nemění,
- vlhká - při zmačknutí v ruce ovlhčuje dlaň nebo pouští vodu v kapkách, těžší zeminy se mažou, avšak nekašovatí, lehké zeminy jsou v ruce formovatelné, mokří prsty, povrch se začíná lesknout od vody,
- mokrá - vodou přesycená, při vyjmutí vzorku voda odkapává; zeminy kašovatí, břednou.
Konzistence
Konzistencí zemin se rozumí jednak vzájemné poutání půdních částic mezi sebou (koheze, soudržnost), jednak lpění zeminy k cizím tělesům (adhese, přilnavost). Při stanovení konzistence se rozlišuje:
- lepivost v mokrém stavu,
- plasticita ve vlhkém stavu,
- pevnost za vlahého stavu a tvrdost za sucha.
Stupně lepivosti (po stisknutí zeminy v mokrém stavu mezi palcem a ukazováčkem):
- nelepivá - na prstech zemina nezůstane, snadno a úplně opadá,
- slabě lepivá — na prstech zemina zůstane, ale snadno plně opadá, při oddálení prstů není cítit odpor
- lepivá - na prstech lpí zemina, při oddělení prstů je cítit určitý odpor
- silně lepivá - na prstech zemina lpí velmi pevně, při jejich oddálení je cítit zřetelný odpor
Stupně plasticity (za vlhkého stavu):
- neplastická - zeminu nelze vyválet ve válečky,
- slabě plastická - zeminu lze s obtížemi vyválet v silnější válečky,
- plastická - zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce 1-3 mm, které při ohýbání praskají,
- silně plastická - zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce pod 1 mm, které při ohýbání nepraskají.
Stupeň pevnosti a tvrdosti (za vlahého a suchého stavu):
- kyprá (sypká) - půdní masa nesoudržná, rozsýpavá či prašná
- drobivá - půdní masa se rozpadá při mírném tlaku palcem a ukazovákem,
- soudržná - půdní masa se drobí při tlaku mezi prsty při znatelném odporu
- ulehlá (slabě, silně) - nepříznivý stav ornice a podorničí při nevhodné agrotechnice; za sucha proniká nůž do půdy silnějším tlakem
- tuhá (tvrdá) - půdní masa se rozpadá až silnějším tlakem, nikoliv tlakem mezi palcem a ukazovákem; za sucha proniká nůž 1-2 cm do půdy při silném tlaku
- velmi tuhá (velmi tvrdá) - půdní masa se rozpadá při velkém tlaku, a to postupným rozlamováním (nikoliv mezi palcem a ukazováčkem), za sucha neproniká nůž do půdy.
Novotvary
Vzniklé přemístěním a akumulací CaCO3
- pseudomycelia - bílé povlaky krystalků CaCO3 na stěnách, podobné podhoubí plísní
- žilky — výplň pórů a chodeb po kořání
- měkké shluky CaCO3
- cicváry — kulaté či protáhlé tvrdé konkréce
Vzniklé přemístěním jílu spolu s volnými R2O3 (při illimerizaci)
- poprašky („pudry“) — relativní nahromadění zrn minerálů (hlavně křemene, písčité a prachovité frakce) v eluviované části
- koloidní povlaky (filmy) — organické, minerální, tmavohnědé až tmavě šedohnědé vrstvy orientovaného jílu na povrchu strukturních částic, trhlin a pórů (liší se barvou od vnitřku agregátu) v iluviované části
- hnědé a červenohnědé pruhy (v písku), pruhy do mocnosti 1—(2) cm vznikly většinou geologickými procesy nebo jsou výsledkem starých pedogenetických procesů
Vzniklé přemístěním volného Fe2O3 (při podzolizaci)
- zrna písku (prachu) zbavená povlaků v eluviované části
- rezivohnědé povlaky na zrnech písku v iluviované části
- zvlněné pruhy (musí obsahovat zvýšený obsah volných R2O3)
- ortštejn, silně cementovaný iluviální horizont
Vzniklé pod vlivem podzemní a stagnující vody
Výsledek oxidace a akumulace
- manganičité povlaky — černé, lesklé povlaky na povrchu trhlin a strukturních elementů v občasně povrchově převlhčených horizontech
- železito-manganičité konkrece — zaokrouhlené červenohnědé až černohnědé konkrece, většinou slupkovité stavby, tvořící se v horizontech periodicky povrchově převlhčených; hodnotí se barva, velikost, tvrdost a četnost (četnost: počet na dm2 nebo pokryvnost pomocí obr. č. 1, velikost: malé do 1 mm, střední 1—3 mm, velké nad 3 mm)
- rezivé skvrny a povlaky — červenožluté, červenohnědé, okrově hnědé skvrny (barevná odlišnost od hnědé barvy iluviálních horizontů) a povlaky na strukturních elementech; v povrchově periodicky převlhčených horizontech často ve stejném množství vedle redukovaných skvrn, někdy až pod vysvětleným horizontem ge; u půd ovlivněných podzemní vodou intenzívní nad horizontem Gr, dále jako rourky kolem kořenů v redukovaných horizontech; hodnocení viz různobarevnost — hlavně zastoupení, barva, kontrastnost
- bahňák, železivec — cementovaná lavice z hydroxydů Fe+++ vzniklá vysrážením z podzemních vod (Go)
Výsledek redukce a ochuzení
- redukované a ochuzené skvrny až souvislé horizonty — nepravidelné střídání těchto s rezivými skvrnami až jejich převládnutí;
hodnocení jako u rezivých skvrn,
- mramorování - polygonální, síťovité uspořádání světle zelenavě šedých ochuzených a redukovaných míst, které se soustřeďuje hlavně na trhliny a povrch odlučných ploch a agregátů, pří intenzívním projevu na všech odlučných plochách a příp. koloidních povlacích, se znaky redox procesů i uvnitř agregátů; časté fosilní mramorování na svahovinách a některých sprašovitých hlínách.
Vzniklé biologickou činností
- krotoviny — chodby po větších živočiších, zaplněné půdním materiálem, často z jiných horizontů
- chodby po žížalách
- chodby po kořenech
- humusové skvrny
Vzniklé výrazným bobtnáním a smršťováním a vnitropůdními pohyby
- skluzné plochy (slickensides) — lesklé šikmé plochy u extrémně těžkých půd; při výrazném zastoupení (ČMsm) se vzájemně kříží