Morfologický popis půdního profilu: Porovnání verzí
(→Novotvary) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
===Vlhkost=== | ===Vlhkost=== | ||
Vlhkostí půdy se rozumí momentní obsah vody v půdě. Půdní vlhkost je proměnlivá v průběhu roku podle povětrnostních změn. Při zjišťování v terénu se projevuje konzistencí, barvou horizontu a pocitem, který zeminy vyvolávají při dotyku. Na základě tohoto se vymezují tyto vlhkostní kategorie:<br> | Vlhkostí půdy se rozumí momentní obsah vody v půdě. Půdní vlhkost je proměnlivá v průběhu roku podle povětrnostních změn. Při zjišťování v terénu se projevuje konzistencí, barvou horizontu a pocitem, který zeminy vyvolávají při dotyku. Na základě tohoto se vymezují tyto vlhkostní kategorie:<br> | ||
− | * '''vyprahlá''' | + | * '''vyprahlá''' – bez veškerých známek vlhkosti; těžší zeminy jsou v tomto stavu velmi tuhé, agregáty dále nedrobitelné, ztvrdlé; v plně rozdrobeném stavu práší, písčité zeminy jsou sypké a rozpadává; při navlhčení vyprahlé zeminy silně tmavne barva, |
− | * '''suchá''' | + | * '''suchá''' – nevyvolává pocit chladu; těžší zeminy se nemažou, jsou netvárlivé, hroudy jsou pevné, agregáty se těžko drtí; u písčitých zemin přestává soudržnost, lehce se rozsýpají, tlakem mezi prsty se nespojují, nýbrž rozpadají, při navlhčení suché zeminy tmavne barva, |
− | * '''vlahá''' | + | * '''vlahá''' – při zmačknutí nepouští vodu, v ruce vyvolává pocit chladu, ale ruku neovlhčuje; těžší zeminy se tlakem drobí, nemažou se, ani nelepí, jsou však plastické, písčité zeminy jsou soudržné, avšak neplastické, při navlhčení vlahé zeminy se její barva nemění, |
− | * '''vlhká''' | + | * '''vlhká''' – při zmačknutí v ruce ovlhčuje dlaň nebo pouští vodu v kapkách, těžší zeminy se mažou, avšak nekašovatí, lehké zeminy jsou v ruce formovatelné, mokří prsty, povrch se začíná lesknout od vody, |
− | * '''mokrá''' | + | * '''mokrá''' – vodou přesycená, při vyjmutí vzorku voda odkapává; zeminy kašovatí, břednou. |
===Konzistence=== | ===Konzistence=== | ||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
* pevnost za vlahého stavu a tvrdost za sucha. | * pevnost za vlahého stavu a tvrdost za sucha. | ||
Stupně lepivosti (po stisknutí zeminy v mokrém stavu mezi palcem a ukazováčkem): | Stupně lepivosti (po stisknutí zeminy v mokrém stavu mezi palcem a ukazováčkem): | ||
− | * '''nelepivá''' | + | * '''nelepivá''' – na prstech zemina nezůstane, snadno a úplně opadá, |
* '''slabě lepivá''' – na prstech zemina zůstane, ale snadno plně opadá, při oddálení prstů není cítit odpor, | * '''slabě lepivá''' – na prstech zemina zůstane, ale snadno plně opadá, při oddálení prstů není cítit odpor, | ||
− | * '''lepivá''' | + | * '''lepivá''' – na prstech lpí zemina, při oddělení prstů je cítit určitý odpor, |
− | * '''silně lepivá''' | + | * '''silně lepivá''' – na prstech zemina lpí velmi pevně, při jejich oddálení je cítit zřetelný odpor. |
Stupně plasticity (za vlhkého stavu): | Stupně plasticity (za vlhkého stavu): | ||
− | * '''neplastická''' | + | * '''neplastická''' – zeminu nelze vyválet ve válečky, |
− | * '''slabě plastická''' | + | * '''slabě plastická''' – zeminu lze s obtížemi vyválet v silnější válečky, |
− | * '''plastická''' | + | * '''plastická''' – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce 1-3 mm, které při ohýbání praskají, |
− | * '''silně plastická''' | + | * '''silně plastická''' – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce pod 1 mm, které při ohýbání nepraskají. |
Stupeň pevnosti a tvrdosti (za vlahého a suchého stavu): | Stupeň pevnosti a tvrdosti (za vlahého a suchého stavu): | ||
− | * '''kyprá (sypká)''' | + | * '''kyprá (sypká)''' – půdní masa nesoudržná, rozsýpavá či prašná, |
− | * '''drobivá''' | + | * '''drobivá''' – půdní masa se rozpadá při mírném tlaku palcem a ukazovákem, |
− | * '''soudržná''' | + | * '''soudržná''' – půdní masa se drobí při tlaku mezi prsty při znatelném odporu, |
− | * '''ulehlá (slabě, silně)''' | + | * '''ulehlá (slabě, silně)''' – nepříznivý stav ornice a podorničí při nevhodné agrotechnice; za sucha proniká nůž do půdy silnějším tlakem, |
− | * '''tuhá (tvrdá)''' | + | * '''tuhá (tvrdá)''' – půdní masa se rozpadá až silnějším tlakem, nikoliv tlakem mezi palcem a ukazovákem; za sucha proniká nůž 1-2 cm do půdy při silném tlaku, |
− | * '''velmi tuhá (velmi tvrdá)''' | + | * '''velmi tuhá (velmi tvrdá)''' – půdní masa se rozpadá při velkém tlaku, a to postupným rozlamováním (nikoliv mezi palcem a ukazováčkem), za sucha neproniká nůž do půdy. |
===Novotvary=== | ===Novotvary=== | ||
+ | Půdní novotvary vznikají jako produkty chemických, fyzikálně-chemických a biologických procesů. | ||
'''Vzniklé přemístěním a akumulací CaCO<sub>3</sub>'''<br> | '''Vzniklé přemístěním a akumulací CaCO<sub>3</sub>'''<br> | ||
− | * '''pseudomycelia''' | + | * '''pseudomycelia''' – bílé povlaky krystalků CaCO3 na stěnách, podobné podhoubí plísní, |
* '''žilky''' – výplň pórů a chodeb po kořání, | * '''žilky''' – výplň pórů a chodeb po kořání, | ||
* '''měkké shluky CaCO<sub>3</sub>''', | * '''měkké shluky CaCO<sub>3</sub>''', | ||
Řádek 89: | Řádek 90: | ||
* '''redukované a ochuzené skvrny''' až souvislé horizonty – nepravidelné střídání těchto s rezivými skvrnami až jejich převládnutí; | * '''redukované a ochuzené skvrny''' až souvislé horizonty – nepravidelné střídání těchto s rezivými skvrnami až jejich převládnutí; | ||
hodnocení jako u rezivých skvrn, | hodnocení jako u rezivých skvrn, | ||
− | * '''mramorování''' | + | * '''mramorování''' – polygonální, síťovité uspořádání světle zelenavě šedých ochuzených a redukovaných míst, které se soustřeďuje hlavně na trhliny a povrch odlučných ploch a agregátů, pří intenzívním projevu na všech odlučných plochách a příp. koloidních povlacích, se znaky redox procesů i uvnitř agregátů; časté fosilní mramorování na svahovinách a některých sprašovitých hlínách. |
'''Vzniklé biologickou činností''' <br> | '''Vzniklé biologickou činností''' <br> |
Aktuální verze z 3. 3. 2021, 16:53
Obsah
Barva
Barva byla zjišťována v terénu za přirozené vlhkosti. Je uváděna buď symbolem podle Munsellovy stupnice (Munsell Soil Color Charts) anebo častěji slovně. Při slovním označení bylo použito dvou až tří slov, z nichž poslední značí základní barvu, prostřední barevný odstín a první intenzitu základní barvy (např. tmavě šedohnědá, světle šedá). U různě zbarvených horizontů byla popsána základní barva zeminy a heterogenita barvy vzhledem k strukturním elementům (povlaky), nebo podmíněná procesem oglejení nebo glejovým (skvrny, pruhy, mramorování) apod. Charakter pestrobarevnosti byl určován podle četnosti výskytu, velikosti a kontrastnosti jinak zbarvených míst.
Struktura
Struktura půdy je chápána v nejširším pojetí (vnitřní stavba půdy), tj. jako prostorové uspořádání elementárních částic i agregátů.
Zrnitost a skeletovitost
Zrnitost a skeletovitost byla v terénu posuzována hmatovou zkouškou (třením navlhčené zeminy mezi palcem a ukazovákem) a vizuálně.
Základní zrnitostní kategorie
1) Obsahuje-li zemina méně než 50 % skeletu, je zrnitost hodnocena v sedmi stupních Novákovy klasifikační stupnice:
- písčitá P
- hlinitopísčitá HP
- písčitohlinitá PH
- hlinitá H
- jílovitohlinitá JH
- jílovitá JV
- jíl J
2) Obsahuje-li zemina podle vizuálního odhadu více než 50 % skeletu, je označována podle převládání velikostních kategorií skeletu:
- hrubě písčitá Phr – převládá frakce 2–4 mm (při převládání písku v jemnozemi),
- silně štěrkovovitá Š – převládá frakce 4–30 mm,
- silně kamenitá K – převládá frakce > 30 mm.
U kategorií Š a K je jemnozem charakterizována pouze ve třech stupních:
- l - lehká (P, HP)
- s - středně těžká (PH, H)
- t - těžká (JH, JV, J)
Hodnocení příměsi skeletu
Obsahuje-li zemina 5–50 % skeletu, je zrnitost doplněna o hodnocení štěrkovitosti a kamenitosti podle převládání štěrku (4–30 mm) či kamení (> 30 mm) takto:
- 5–10 % s příměsí,
- 10–25 % slabě štěrkovitá/slabě kamenitá,
- 25–50 % středně štěrkovitá/ středně kamenitá.
Vlhkost
Vlhkostí půdy se rozumí momentní obsah vody v půdě. Půdní vlhkost je proměnlivá v průběhu roku podle povětrnostních změn. Při zjišťování v terénu se projevuje konzistencí, barvou horizontu a pocitem, který zeminy vyvolávají při dotyku. Na základě tohoto se vymezují tyto vlhkostní kategorie:
- vyprahlá – bez veškerých známek vlhkosti; těžší zeminy jsou v tomto stavu velmi tuhé, agregáty dále nedrobitelné, ztvrdlé; v plně rozdrobeném stavu práší, písčité zeminy jsou sypké a rozpadává; při navlhčení vyprahlé zeminy silně tmavne barva,
- suchá – nevyvolává pocit chladu; těžší zeminy se nemažou, jsou netvárlivé, hroudy jsou pevné, agregáty se těžko drtí; u písčitých zemin přestává soudržnost, lehce se rozsýpají, tlakem mezi prsty se nespojují, nýbrž rozpadají, při navlhčení suché zeminy tmavne barva,
- vlahá – při zmačknutí nepouští vodu, v ruce vyvolává pocit chladu, ale ruku neovlhčuje; těžší zeminy se tlakem drobí, nemažou se, ani nelepí, jsou však plastické, písčité zeminy jsou soudržné, avšak neplastické, při navlhčení vlahé zeminy se její barva nemění,
- vlhká – při zmačknutí v ruce ovlhčuje dlaň nebo pouští vodu v kapkách, těžší zeminy se mažou, avšak nekašovatí, lehké zeminy jsou v ruce formovatelné, mokří prsty, povrch se začíná lesknout od vody,
- mokrá – vodou přesycená, při vyjmutí vzorku voda odkapává; zeminy kašovatí, břednou.
Konzistence
Konzistencí zemin se rozumí jednak vzájemné poutání půdních částic mezi sebou (koheze, soudržnost), jednak lpění zeminy k cizím tělesům (adhese, přilnavost). Při stanovení konzistence se rozlišuje:
- lepivost v mokrém stavu,
- plasticita ve vlhkém stavu,
- pevnost za vlahého stavu a tvrdost za sucha.
Stupně lepivosti (po stisknutí zeminy v mokrém stavu mezi palcem a ukazováčkem):
- nelepivá – na prstech zemina nezůstane, snadno a úplně opadá,
- slabě lepivá – na prstech zemina zůstane, ale snadno plně opadá, při oddálení prstů není cítit odpor,
- lepivá – na prstech lpí zemina, při oddělení prstů je cítit určitý odpor,
- silně lepivá – na prstech zemina lpí velmi pevně, při jejich oddálení je cítit zřetelný odpor.
Stupně plasticity (za vlhkého stavu):
- neplastická – zeminu nelze vyválet ve válečky,
- slabě plastická – zeminu lze s obtížemi vyválet v silnější válečky,
- plastická – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce 1-3 mm, které při ohýbání praskají,
- silně plastická – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce pod 1 mm, které při ohýbání nepraskají.
Stupeň pevnosti a tvrdosti (za vlahého a suchého stavu):
- kyprá (sypká) – půdní masa nesoudržná, rozsýpavá či prašná,
- drobivá – půdní masa se rozpadá při mírném tlaku palcem a ukazovákem,
- soudržná – půdní masa se drobí při tlaku mezi prsty při znatelném odporu,
- ulehlá (slabě, silně) – nepříznivý stav ornice a podorničí při nevhodné agrotechnice; za sucha proniká nůž do půdy silnějším tlakem,
- tuhá (tvrdá) – půdní masa se rozpadá až silnějším tlakem, nikoliv tlakem mezi palcem a ukazovákem; za sucha proniká nůž 1-2 cm do půdy při silném tlaku,
- velmi tuhá (velmi tvrdá) – půdní masa se rozpadá při velkém tlaku, a to postupným rozlamováním (nikoliv mezi palcem a ukazováčkem), za sucha neproniká nůž do půdy.
Novotvary
Půdní novotvary vznikají jako produkty chemických, fyzikálně-chemických a biologických procesů.
Vzniklé přemístěním a akumulací CaCO3
- pseudomycelia – bílé povlaky krystalků CaCO3 na stěnách, podobné podhoubí plísní,
- žilky – výplň pórů a chodeb po kořání,
- měkké shluky CaCO3,
- cicváry – kulaté či protáhlé tvrdé konkréce.
Vzniklé přemístěním jílu spolu s volnými R2O3 (při illimerizaci)
- poprašky („pudry“) – relativní nahromadění zrn minerálů (hlavně křemene, písčité a prachovité frakce) v eluviované části,
- koloidní povlaky (filmy) – organické, minerální, tmavohnědé až tmavě šedohnědé vrstvy orientovaného jílu na povrchu strukturních částic, trhlin a pórů (liší se barvou od vnitřku agregátu) v iluviované části,
- hnědé a červenohnědé pruhy (v písku), pruhy do mocnosti 1–(2) cm vznikly většinou geologickými procesy nebo jsou výsledkem starých pedogenetických procesů.
Vzniklé přemístěním volného Fe2O3 (při podzolizaci)
- zrna písku (prachu) zbavená povlaků v eluviované části,
- rezivohnědé povlaky na zrnech písku v iluviované části,
- zvlněné pruhy (musí obsahovat zvýšený obsah volných R2O3),
- ortštejn, silně cementovaný iluviální horizont.
Vzniklé pod vlivem podzemní a stagnující vody
Výsledek oxidace a akumulace
- manganičité povlaky – černé, lesklé povlaky na povrchu trhlin a strukturních elementů v občasně povrchově převlhčených horizontech,
- železito-manganičité konkrece – zaokrouhlené červenohnědé až černohnědé konkrece, většinou slupkovité stavby, tvořící se v horizontech periodicky povrchově převlhčených; hodnotí se barva, velikost, tvrdost a četnost (četnost: počet na dm2 nebo pokryvnost pomocí obr. č. 1, velikost: malé do 1 mm, střední 1–3 mm, velké nad 3 mm),
- rezivé skvrny a povlaky – červenožluté, červenohnědé, okrově hnědé skvrny (barevná odlišnost od hnědé barvy iluviálních horizontů) a povlaky na strukturních elementech; v povrchově periodicky převlhčených horizontech často ve stejném množství vedle redukovaných skvrn, někdy až pod vysvětleným horizontem ge; u půd ovlivněných podzemní vodou intenzívní nad horizontem Gr, dále jako rourky kolem kořenů v redukovaných horizontech; hodnocení viz různobarevnost – hlavně zastoupení, barva, kontrastnost,
- bahňák, železivec – cementovaná lavice z hydroxidů Fe+++ vzniklá vysrážením z podzemních vod (Go).
Výsledek redukce a ochuzení
- redukované a ochuzené skvrny až souvislé horizonty – nepravidelné střídání těchto s rezivými skvrnami až jejich převládnutí;
hodnocení jako u rezivých skvrn,
- mramorování – polygonální, síťovité uspořádání světle zelenavě šedých ochuzených a redukovaných míst, které se soustřeďuje hlavně na trhliny a povrch odlučných ploch a agregátů, pří intenzívním projevu na všech odlučných plochách a příp. koloidních povlacích, se znaky redox procesů i uvnitř agregátů; časté fosilní mramorování na svahovinách a některých sprašovitých hlínách.
Vzniklé biologickou činností
- krotoviny – chodby po větších živočiších, zaplněné půdním materiálem, často z jiných horizontů,
- chodby po žížalách,
- chodby po kořenech,
- humusové skvrny.
Vzniklé výrazným bobtnáním a smršťováním a vnitropůdními pohyby
- skluzné plochy (slickensides) – lesklé šikmé plochy u extrémně těžkých půd; při výrazném zastoupení (ČMsm) se vzájemně kříží,