Solončak: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů.…“)
 
m (Charakteristika hlavních představitelů)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů.
 
Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů.
Vyskytují se mezi lužními půdami a LPsk a LPsc, především v bez- odtokových depresích s blízkou hladinou silně mineralizovaných pod-zemních vod. Dále se mohou vyskytovat v bezodtokých depresích na residuálně sulfátově zasolených substrátech.
+
Vyskytují se mezi lužními půdami a LPsk a LPsc, především v bezodtokových depresích s blízkou hladinou silně mineralizovaných podzemních vod. Dále se mohou vyskytovat v bezodtokých depresích na residuálně sulfátově zasolených substrátech.
  
 
==Geneze půdního typu==
 
==Geneze půdního typu==
K akumulaci rozpustných solí dochází v podmínkách výpotního vodního režimu při vysoké hladině silně mineralizovaných podzemních vod. Dochází tak k hromadění rozpustných soli v profilu, zejména při povrchu půdy. Při vysokém obsahu solí se udržuje pouze řídká halofytní vegetace a nedochází proto k výraznější akumulaci humusu (1—2%).<br>
+
K akumulaci rozpustných solí dochází v podmínkách výpotního vodního režimu při vysoké hladině silně mineralizovaných podzemních vod. Dochází tak k hromadění rozpustných solí v profilu, zejména při povrchu půdy. Při vysokém obsahu solí se udržuje pouze řídká halofytní vegetace a nedochází proto k výraznější akumulaci humusu (1–⁠2 %).<br>
 
Pokud není Na<sup>+</sup> v sorpčním komplexu, podmiňuje vysoký obsah solí koagulaci koloidů, které nejeví migraci. Je-li sodík v půdním roztoku ve formě chloridů a sulfátů, dochází jen k slabému nasycování sorpčního komplexu iontem Na+, neboť se netvoří nerozpustné produkty reakce. K výraznějšímu nasycení dochází tu pouze při silném kolísání hladiny podzemní vody a střídání period vzlínání a vyluhování solí. Nejsilnější je nasycování sorpčního komplexu sodíkem, je-li přítomen v roztoku jako uhličitan sodný. Vzhledem k vytváření slabě rozpustných CaCO<sub>3</sub> a MgCO<sub>3</sub> proběhne reakce až téměř do konce. K silnému nasycení Na<sup>+</sup> a peptizaci koloidů dochází tak již ve stadiu solončaku (solončak soloncovaný).
 
Pokud není Na<sup>+</sup> v sorpčním komplexu, podmiňuje vysoký obsah solí koagulaci koloidů, které nejeví migraci. Je-li sodík v půdním roztoku ve formě chloridů a sulfátů, dochází jen k slabému nasycování sorpčního komplexu iontem Na+, neboť se netvoří nerozpustné produkty reakce. K výraznějšímu nasycení dochází tu pouze při silném kolísání hladiny podzemní vody a střídání period vzlínání a vyluhování solí. Nejsilnější je nasycování sorpčního komplexu sodíkem, je-li přítomen v roztoku jako uhličitan sodný. Vzhledem k vytváření slabě rozpustných CaCO<sub>3</sub> a MgCO<sub>3</sub> proběhne reakce až téměř do konce. K silnému nasycení Na<sup>+</sup> a peptizaci koloidů dochází tak již ve stadiu solončaku (solončak soloncovaný).
  
 
==Charakteristika hlavních představitelů==
 
==Charakteristika hlavních představitelů==
===Solončak typický - SK===
+
===Solončak typický –⁠ SK===
Solončak typický obsahuje při povrchu více než 1—3 % rozpustných solí. Půdní reakce u sulfátových solončaků kolem pH 8.0, u chloridových vyšší, nejvyšší u sodových přes pH 9.5. Pod málo mocným humusovým horizontem (1—2 % humusu) glejovým procesem ovlivněný substrát. Podzemní voda v hloubce 0,5—1,0 m silně mineralizovaná.<br>
+
Solončak typický obsahuje při povrchu více než 1–⁠3 % rozpustných solí. Půdní reakce u sulfátových solončaků kolem pH 8.0, u chloridových vyšší, nejvyšší u sodových –⁠ přes pH 9.5. Pod málo mocným humusovým horizontem (1–⁠2 % humusu) glejovým procesem ovlivněný substrát. Podzemní voda v hloubce 0,5–⁠1,0 m silně mineralizovaná.<br>
 
Stratigrafie: h sa ca, PG sa ca, PG (sa) ca<br>
 
Stratigrafie: h sa ca, PG sa ca, PG (sa) ca<br>
  
===Solončak soloncovaný - SKsc===
+
===Solončak soloncovaný –⁠ SKsc===
 
Solončak soloncovaný obsahuje zvýšený obsah Na<sup>+</sup> (nad 10 %) v sorpčním komplexu při vysokém obsahu rozpustných solí. Vytváří se nepříznivá struktura v důsledku peptizace koloidů.<br>
 
Solončak soloncovaný obsahuje zvýšený obsah Na<sup>+</sup> (nad 10 %) v sorpčním komplexu při vysokém obsahu rozpustných solí. Vytváří se nepříznivá struktura v důsledku peptizace koloidů.<br>
 
Stratigrafie: h ina sa ca, P(G) (sa) ca
 
Stratigrafie: h ina sa ca, P(G) (sa) ca
 +
 +
[[Category: Půdní typy]]

Aktuální verze z 12. 11. 2020, 17:41

Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů. Vyskytují se mezi lužními půdami a LPsk a LPsc, především v bezodtokových depresích s blízkou hladinou silně mineralizovaných podzemních vod. Dále se mohou vyskytovat v bezodtokých depresích na residuálně sulfátově zasolených substrátech.

Geneze půdního typu

K akumulaci rozpustných solí dochází v podmínkách výpotního vodního režimu při vysoké hladině silně mineralizovaných podzemních vod. Dochází tak k hromadění rozpustných solí v profilu, zejména při povrchu půdy. Při vysokém obsahu solí se udržuje pouze řídká halofytní vegetace a nedochází proto k výraznější akumulaci humusu (1–⁠2 %).
Pokud není Na+ v sorpčním komplexu, podmiňuje vysoký obsah solí koagulaci koloidů, které nejeví migraci. Je-li sodík v půdním roztoku ve formě chloridů a sulfátů, dochází jen k slabému nasycování sorpčního komplexu iontem Na+, neboť se netvoří nerozpustné produkty reakce. K výraznějšímu nasycení dochází tu pouze při silném kolísání hladiny podzemní vody a střídání period vzlínání a vyluhování solí. Nejsilnější je nasycování sorpčního komplexu sodíkem, je-li přítomen v roztoku jako uhličitan sodný. Vzhledem k vytváření slabě rozpustných CaCO3 a MgCO3 proběhne reakce až téměř do konce. K silnému nasycení Na+ a peptizaci koloidů dochází tak již ve stadiu solončaku (solončak soloncovaný).

Charakteristika hlavních představitelů

Solončak typický –⁠ SK

Solončak typický obsahuje při povrchu více než 1–⁠3 % rozpustných solí. Půdní reakce u sulfátových solončaků kolem pH 8.0, u chloridových vyšší, nejvyšší u sodových –⁠ přes pH 9.5. Pod málo mocným humusovým horizontem (1–⁠2 % humusu) glejovým procesem ovlivněný substrát. Podzemní voda v hloubce 0,5–⁠1,0 m silně mineralizovaná.
Stratigrafie: h sa ca, PG sa ca, PG (sa) ca

Solončak soloncovaný –⁠ SKsc

Solončak soloncovaný obsahuje zvýšený obsah Na+ (nad 10 %) v sorpčním komplexu při vysokém obsahu rozpustných solí. Vytváří se nepříznivá struktura v důsledku peptizace koloidů.
Stratigrafie: h ina sa ca, P(G) (sa) ca