Rendzina

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání

Rendziny vyvinuté na uvedených karbonátových substrátech jsou rozšířeny od pahorkatin do hor, v klimatických oblastech od mírně teplé (teplé) až do chladné. Velké plochy rendzin jsou využívány jako pastviny. Jako orná půda jsou využívány hlavně hlubší rendziny na sypkých vápenatých horninách a hlubších produktech jejich odvápnění a akumulace. Vyvíjejí se pod přirozeným lesním porostem v různých výškových pásmech. Původní vegetací jsou doubravy, bučiny, ve vyšších polohách smíšené a jehličnaté lesy až i kosodřevina.

Vznik půdního typu

Dochází k vyluhování (chemickému zvětrávání) karbonátové horniny za účasti nízkomolekulárních organických kyselin. Avšak vyšší obsah karbonátů se udržuje v půdním profilu a ovlivňuje akumulaci a stabilizaci organických látek. Jsou to půdy s intenzívním koloběhem látek za příznivých fyzikálně chemických podmínek. Humusotvorný proces probíhá odlišně v různých pásmech vertikální zonality. Mocnost humusového horizontu a obsah humusu v půdě silně kolísá. Obsah humusu a hloubka prohumóznění profilu se zvyšuje směrem k horské oblasti a dále na těžkých substrátech. Společné ve složení humusu rendzin je to, že převládají vápníkem a hořčíkem stabilizované formy. Barva humusového horizontu je podmíněna jak množstvím humusu, tak jeho kvalitou, dále vlastnostmi půdotvorného substrátu. Za přítomnosti karbonátů v půdě nedochází k procesům translokace koloidů v profilu; nedochází k intenzivnímu zvětrávání.

Po výraznějším vyloužení karbonátů dochází:

  • k zvětrávání, hnědnutí a tvorbě jílu u silikátových substrátů zbarvených CaCO3,
  • k hromadění residuálních produktů, příměsí ve vápencích.

Vodní a vzdušný režim půd, soubor fyzikálních a chemických vlastností je značně závislý na charakteru matečné horniny a dále na bioklimatických podmínkách.

Hlavní diagnostické horizonty a znaky

  • humusový horizont světlých barev sorpčně nasycený i s obsahem karbonátů - h, hca, Orh, Orhca
  • občas se vyskytuje tmavý sorpčně nasycený humusový i s obsahem karbonátů - H, Hca, OrH, OrHca
  • pod humusovým horizontem karbonátový substrát nebo horizont V (s úlomky karbonátové horniny) o mocnosti < 50 cm

Charakteristika

Rendzina typická –⁠ RA

Rendzina typická se vyskytuje na nejrůznějších substrátech. Zahrnuje mělké štěrkovité půdy, výsušné, s jednostranným chemismem (vápence, dolomity) i hlubší profily s vyrovnanějším chemismem na slabě zpevnělých silikátových horizontech s příměsí karbonátů a na slínech.

Stratigrafie: Orh, h/Pca, Pca –⁠ event. M

Rendzina tmavá –⁠ RAt

Rendzina tmavá se vytváří za lokálně příznivých podmínek výraznější akumulace humusu na vápencích, slínech, někdy i na jiných substrátech.

Stratigrafie : OrH, h/Pca, Pca –⁠ event. M

Rendzina hnědá –⁠⁠ RAh

Rendzina hnědá se vyskytuje na slínech, opukách, na mělkých–⁠středně hlubokých residuálních produktech vyluhování vápenců (terra fusca –⁠ rossa) a do menší (maximálně 50 cm) hloubky odvápněných karbonátových substrátech o vyšším stupni sorpčního nasycení. Vzhledem k větší hloubce půdy jsou to příznivější stanoviště pro zemědělské plodiny.

Stratigrafie: Orh, V(ca), P až M Orh, V, Pca

Rendzina antropogenní –⁠ RAan

Rendzina antropogenní vzniká rigolováním vinic či terasováním. V případě rigolování je profil silně pozměněn mechanickými zásahy, obohacen organickými látkami (do 40–⁠50 cm). V případě terasování často je terasa místem akumulace minerálního a organického materiálu.

Autohydromorfní subtypy a vývojové stupně se vytvářejí v podmínkách lokálního převlhčení, zejména na těžších substrátech, v celcích RA.

Rendzina lužní –⁠ RAl

Zvýšené ovlhčení je provázeno akumulací tmavých humusových látek v mocnějším humusovém horizontu.

Stratigrafie: OrHca, H(G)ca, PGca

Další subtypy a variety jsou například:

  • Rendzina hnědá slabě oglejená - RAh(g)
  • Rendzina hnědá oglejená –⁠ RAhg
  • Rendzina slabě glejová - RA(G)