Původní výstupy KPP: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
(Další půdní mapy a kartogramy)
(Legenda ZPM)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 28: Řádek 28:
  
 
===Základní půdní mapa===
 
===Základní půdní mapa===
[[Soubor:Zpm ukazka.png|náhled|vpravo|Základní půdní mapa v měřítku 1:10 000.]]
+
[[Soubor:Zpm ukazka.png|náhled|vpravo|Základní půdní mapa 1:10 000.]]
 
Kartogramy základní půdní mapy (ZPM) zobrazují půdní celky genetických půdních představitelů (GPP) a jejich komplexů společně se substráty a hloubkou půdy. Dále byly v mapách zakreslovány oblasti výrazného smyvu a akumulace. ZPM se zpracovávaly po tzv. odvozených sekcích, která představuje plochu 2 000 ha. Na každé mapě je uveden klad podle jednotného označení.
 
Kartogramy základní půdní mapy (ZPM) zobrazují půdní celky genetických půdních představitelů (GPP) a jejich komplexů společně se substráty a hloubkou půdy. Dále byly v mapách zakreslovány oblasti výrazného smyvu a akumulace. ZPM se zpracovávaly po tzv. odvozených sekcích, která představuje plochu 2 000 ha. Na každé mapě je uveden klad podle jednotného označení.
  
 
====Legenda ZPM====
 
====Legenda ZPM====
* '''Půdní celky''' –⁠ půdní jednotky vymezené dle [[Geneticko-agronomická_klasifikace|Geneticko‑agronomické klasifikace]],
+
* '''Půdní celky''' –⁠ půdní jednotky vymezené dle [[Klasifikace půdních představitelů|Geneticko‑agronomické klasifikace]],
* '''Půdotvorné substráty'''  
+
* '''Půdotvorné substráty''' - pro potřeby KPP byla vytvořena klasifikace půdotvorných substrátů, které jsou zařazeny do 5 základních skupin substrátů (horniny s obsahem jedné či více minerálních živin, sedimenty se středně vysokým obsahem CaCO<sub>3</sub>, horniny středně až málo výživné (málo vápnité až nevápnité) nevápnité či slabě vápnité kvartérní pokryvy a svahoviny),
 
* '''Hloubka půdy''' – hloubka je definována jako svrchní vrstva litosféry, která je v kontaktu s atmosférou a je vymezena pevným horninovým podložím a je vymezena 4 kategoriemi (mělká 0–30 cm, středně hluboká 30–60 cm, hluboká 60–120 cm a velmi hluboká > 120 cm),
 
* '''Hloubka půdy''' – hloubka je definována jako svrchní vrstva litosféry, která je v kontaktu s atmosférou a je vymezena pevným horninovým podložím a je vymezena 4 kategoriemi (mělká 0–30 cm, středně hluboká 30–60 cm, hluboká 60–120 cm a velmi hluboká > 120 cm),
 
* '''Hospodářské obvody''' –⁠ původní hospodářské celky (JZD, státní statky), pro Moravu byly HO pro účely dalšího zpracování KPP sjednoceny do katastrálních území.
 
* '''Hospodářské obvody''' –⁠ původní hospodářské celky (JZD, státní statky), pro Moravu byly HO pro účely dalšího zpracování KPP sjednoceny do katastrálních území.

Aktuální verze z 3. 3. 2021, 16:05

Základní a výběrové sondy

Základní sondy (Z sondy) představují všechny popsané profily kopaných sond, na jejichž podkladě byly vymezovány okrsky základních půdních představitelů. Kopaný profil Z sondy měl tvar obdélníku 60x150 cm byl 120 cm hluboký. Pokud se objevil pevný horninný podklad v menší hloubce, provedl se výkop jen na tuto hloubku.
Výběrové sondy (V sondy) sloužily k získání analytické charakteristiky vymezených celků genetických půdních představitelů. Kopaný profil V sondy měl tvar obdélníku 80x200 cm a byl zpravidla 150–200 cm hluboké. Pevný horninový podklad omezuje jejich hloubku podobně jako u Z sond. Poloha každé základní i výběrové sondy se zakreslovala do pracovní mapy. Přesnost vyznačení na mapě nesměla být menší než 20 m. Rozmístění výběrových sond na území zemědělského závodu bylo provedeno v pořadí dílčích hledisek:

Zákres sond v pracovní mapě KPP.
  • nutnost charakterizovat genetické půdní představitele a jejich nejvýraznější litogenní varianty,
  • potřeba řešení zařazení sporných případů – pokud takové půdy zaujímají větší plochy,
  • splnění minimálního počtu V sond na ha v geneticko-litologicky stejnorodých územích.

Další variantou kopaných sond byly také Speciální sondy, které sloužily k získání všestranné analytické charakteristiky typických půdních představitelů v celostátním měřítku. Nicméně tyto sondy nebyly předmětem řešení projektu Digitalizace archivu KPP. Jsou zde uvedeny pouze pro ucelení.
Půdní sondy byly kopané v nepravidelné síti. Síť základních sond byla navržena na základě rekognoskačního průzkumu, tak aby vhodně charakterizovala předpokládané půdně-litologické poměry území. Síť výběrových sond byla navržena v návaznosti na síť základních sond (po zpracování půdní mapy), tak aby vhodně charakterizovaly všechny reprezentativní GPP a jejich litogenní varianty v rámci hospodářského obvodu. Hustota sítě základních a výběrových sond v rámci ZJP se odvíjela od předpokládané složitosti půdně-litologických poměrů území a v závislosti na konkrétních podmínkách byla stanovena na jednu sondu na 7, 12, nebo 18 ha. Hustota sítě výběrových sond byla stanovena na jednu sondu na 70, 120 nebo 180 ha.

Polní půdní záznam

Popis půdního profilu byl proveden na předepsaném tiskopisu. Polní půdní záznamy s výsledky analytických rozborů sloužily k popisu půdního profilu kopané sondy. Obsahují údaje o přesném umístění sondy s náčrtkem, údaje o nadmořské výšce, o umístění sondy ve svahu, tvar a expozici svahu, vyznačení hloubky hladiny podzemní vody, slovní a číselné vyznačení litologických vrstev a charakter jejich přechodu, údaje o provedených melioracích, označení půdy, stručnou výrobní charakteristiku půdy a návrh zúrodňovacích opatření. Dále pak také identifikační údaje o mapové sekci a listu, datu odběru vzorků a jméno půdoznalce.

Petriho misky s půdními vzorky (VÚMOP).

Morfologický popis půdního profilu je horizontálně členěn na genetické horizonty, které obsahují signaturu horizontu s vyznačením mocnosti a typu přechodu. Dále jsou zde údaje o barvě horizontu, která je znázorněna omazem, údaji o struktuře, zrnitosti, skeletovitosti, vlhkosti a konzistenci. V neposlední řadě jsou zde také uvedeny přítomné novotvary, údaje o prokořenění a biologického oživení, pórovitosti a trhlinách.

Zápis do polního půdního záznamu (VÚMOP).


Odběr vzorků
U Z sond byly odebírané vzorky z orničního (humusového) horizontu a z horizontu ležícího v hloubce do 60 cm, který se liší zrnitostním složením od výše ležícího horizontu. Množství zeminy odebraného vzorku činí asi 0,5 kg, z nichž byla stanovena kategorie zrnitostního složení, a to částic menších než 0,01 mm a půdní reakce (KCl).
U V sond byly odebrány vzorky ze všech horizontů (včetně substrátového horizontu) v množství 2 kg. Pro každý horizont byly stanoveny: zrnitostní frakce (<0.001 mm, <0.01 mm, 0.001–0.01 mm, 0.01–0.05 mm, 0.05–0.25 mm, 0.25–2.00 mm), půdní reakce, obsah oxidovatelného uhlíku a uhličitanů, přístupného P2O5 a K2O, výměnného vodíku a sorpční kapacity. Dopočtem byl posléze stanoven obsah humusu a stupeň sorpčního nasycení.





Mapové podklady

Konečným a hlavním výstupem projektu jsou mapy půdních vlastností v měřítku 1:10 000. Mapy byly vytvářeny pro jednotlivé okresy dle jednotné metodiky (Němeček a kol., 1967). Hlavními mapovacími celky byly tehdejší hospodářské výrobní podniky, tedy jednotná zemědělská družstva a státní statky. Náčrt půdní mapy byl sestaven na tzv. pracovním originálu, jehož podklad tvořily vojenské topografické mapy 1:10 000. Část území, pro které nebyly tyto mapy dostupné, bylo zakresleno do Státní mapy odvozené 1:5 000. Na základě poznatků zjištěných ze sond a s pomocí doplňkových vpichů byly vykresleny mapovací jednotky. Pro potřeby zemědělských závodů bylo podle odborného obsahu poté sestaveno několik druhů půdních map a kartogramů:

Základní půdní mapa

Základní půdní mapa 1:10 000.

Kartogramy základní půdní mapy (ZPM) zobrazují půdní celky genetických půdních představitelů (GPP) a jejich komplexů společně se substráty a hloubkou půdy. Dále byly v mapách zakreslovány oblasti výrazného smyvu a akumulace. ZPM se zpracovávaly po tzv. odvozených sekcích, která představuje plochu 2 000 ha. Na každé mapě je uveden klad podle jednotného označení.

Legenda ZPM

  • Půdní celky –⁠ půdní jednotky vymezené dle Geneticko‑agronomické klasifikace,
  • Půdotvorné substráty - pro potřeby KPP byla vytvořena klasifikace půdotvorných substrátů, které jsou zařazeny do 5 základních skupin substrátů (horniny s obsahem jedné či více minerálních živin, sedimenty se středně vysokým obsahem CaCO3, horniny středně až málo výživné (málo vápnité až nevápnité) nevápnité či slabě vápnité kvartérní pokryvy a svahoviny),
  • Hloubka půdy – hloubka je definována jako svrchní vrstva litosféry, která je v kontaktu s atmosférou a je vymezena pevným horninovým podložím a je vymezena 4 kategoriemi (mělká 0–30 cm, středně hluboká 30–60 cm, hluboká 60–120 cm a velmi hluboká > 120 cm),
  • Hospodářské obvody –⁠ původní hospodářské celky (JZD, státní statky), pro Moravu byly HO pro účely dalšího zpracování KPP sjednoceny do katastrálních území.

Kartogram zrnitosti, skeletovitosti a zamokření

Kartogram skeletovitosti, zrnitosti a zamokření 1:10 000.

Kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření (KZSZ) byly vyhotoveny na podtisku ZPM. KZSZ zachycuje především údaje o zrnitostní složení orničního (humusového) horizontu a případné změny zrnitosti do hloubky 60 cm. Dále jsou zde údaje o obsahu skeletu v ornici a podorničí. V nutných případech pak byly vymezovány i okrsky s komplexy různé zrnitosti a skeletovitosti.

Legenda KZSZ

  • Zrnitost pro ornici a podorničí –⁠ zrnitostní složení pro ornici a podorničí dle klasifikace Nováka, 7 zrnitostních kategorií na základě obsahu zrnitostní frakce <0.01 (P – písčitá, HP – hlinitopísčitá, PH – písčitohlinitá, H – hlinitá, JH – jílovitohlinitá, JV –⁠ jílovitá, J – jíl),
  • Skeletovitost pro ornici a podorničí –⁠ obsah štěrku (frakce 2–30 mm) a kamení (frakce > 30 mm) pro ornici a podorničí,
  • Zamokření –⁠ zamokření půdy svrchní či spodní vodou.

Další půdní mapy a kartogramy

Základní půdní mapa 1:50 000 (VÚMOP).

Pro potřeby zemědělských závodů byl sestaven Kartogram návrhu opatření ke zvyšování půdní úrodnosti v 1 : 10 000, které jsou na podkladu ZPM zobrazují tzv. geneticko-agronomická seskupení. Pro potřebu řízení zemědělské výroby v okresech byly také vypracovány v měřítku 1 : 50 000 generalizované Kartogramy základní půdní mapy (ZPM), generalizované Kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření (KZSZ) a generalizované Kartogramy matečných substrátů (KMS). Zahrnují vždy území celého okresu. Mapy vznikly přenesením a zmenšením půdních celků a seskupením půdotvorných substrátů.
Do okresních zpráv byly vypracovány přehledové doplňkové kartogramy v měřítku 1 : 200 000:

  • Kartogram obsahu humusu v ornici,
  • Kartogram výměnného pH,
  • Kartogram potřeby vápnění, obsahu přístupného P2O5 a K2O (bylo převzato od ÚKZUS).