Oglejená půda

Z KPP - wiki
Verze z 4. 11. 2020, 16:25, kterou vytvořil Anna.juricova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „Oglejené půdy se vyskytují v rovinatějších stanovištích reliéfu, na mírných svazích a v depresích, avšak i v obvodech pod svahovými prameni…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Oglejené půdy se vyskytují v rovinatějších stanovištích reliéfu, na mírných svazích a v depresích, avšak i v obvodech pod svahovými prameništi. Jsou rozšířeny i v nížinách, nejvíce však v humidnějších oblastech pahorkatin a vrchovin - v rozpětí nadmořských výšek 400 až 800 m n. m. Je to zejména klimatická oblast mírně teplá, okrsek mírně vlhký až vlhký, ale i chladná oblast, okrsek vlhký. Ukazatelé klimatických poměrů silně kolísají: průměrná roční teplota (5)6—8 °C, průměrná červencová teplota 12—18 °C, průměrná lednová teplota —2 až —6 °C, roční úhrn srážek 550—1000 mm. V nižších polohách jsou vázány jen na těžké substráty, v humidnějších na středně těžké, na lehčí méně propustné substráty (v obdobných situacích jako IPg), dále pak na vrstevnaté substráty a svahová prameniště. Jejich vývoj je tedy podmíněn v různých situacích:

  • stupněm vnitřní drenáže (těžké, vrstevnaté nepropustné profily, nepropustná vrstva do 100 cm) a klimatickými poměry,
  • doplňkovým ovlhčením reliéfově a vodami stékajícími povrchově ze sběrné oblasti.

Zejména v příznivých reliéfových podmínkách jeví podstatné ovlivnění vlastností v důsledku úpravy vodního režimu a použití agrotechniky (pokud se využívá jako orná půda). Málo kultivované OG jsou většinou pod lučními porosty. Původními lesními porosty byly doubravy a bučiny.


Vznik půdního typu

V důsledku výše uvedených faktorů dochází v průběhu roku ke zvýšení obsahu vláhy v různém stupni a délce trvání a tento stav se střídá s periodami normální vlhkosti až proschnutí půdního profilu. Vytváří se vodní režim promyvný s periodami stagnace vláhy. Humus těchto půd je charakterizován vyšším zastoupením nízkomolekulárních kyselin. V periodách zvýšené vlhkosti dochází k mobilizaci prvků Fe, Mn a Al nízkomolekulárními organickými látkami (fulvokyseliny, kyselina tříslová), se kterými tvoří R2O3 pohyblivé komplexy (cheláty) a k redukci Fe a Mn. Tyto procesy probíhají v celém profilu — preferovaně však po stěnách chodeb kořání, na stěnách trhlin, na plochách strukturních elementů a po odlučných plochách, kde jsou organické látky buď bezprostředně uvolňovány (např. tříslové kyseliny kořáním) nebo kudy nejrychleji migruje jimi silněji obohacená voda. Fyzikální vlastnosti profilu — specifika tvorby struktury, trhlin apod. se odrážejí ve formě a uspořádáni vybělených redukovaných partií (polygonální síť žilek — mramorování, klíny, skvrnitost). Tyto partie půdní masy jsou tedy místy lokalizované redukce a ochuzení. Jsou obklopeny často výraznějšími rezivohnědými dvůrky (oxidační část). Difúzí pronikly komplexy organických látek s Fe, Mn celou masu zeminy. Při proschnutí v letním období dochází k jejich immobilizaci a tvorbě oxidovaných partií, charakterizovaných výraznými konkrecemi, zejména však povlaky a skvrnkami černohnědými (Mn), rezivo- a okrověhnědými (goethitu, lepidokrokitu) a oranžovými (lepidokrokitu).
Při výraznějším projevu procesu dochází k okyselení profilu, zvýšení obsahu výměnného Al, ve svrchní části se vytvoří souvislejší vodou vybělený horizont, při občasném prosýchání s velkými konkrecemi, při dlouhé periodě převlhčení až i bez konkrecí. Některé OG se vytvořily z IPg prodloužením periody převlhčení. Mají texturní diferenciaci. V oglejené půdě je migrace jílu brzděna nepropustností profilu, silnou ulehlostí (vysoká objemová váha) a nízkou nekapilární pórovitostí, při výraznějším vyluhování profilu i snížením pohyblivosti jílových minerálů (vliv Al).


Hlavní diagnostické horizonty a znaky

  • světlý humusový horizont (ornice) nebo hygrogenní humusový horizont- Orh(g),h(g)
  • horizont oglejení - g


Charakteristika

Oglejená typická - OG

Humusový horizont (u půd pod lučními porosty) — ornice do 15 až 23 cm; s obsahem organických látek od 2,0—2,5% u orných půd s upraveným vodním režimem, stoupajícím na 4—5 % u půd pod trvalými travními porosty a až na 10 % u OG zbažinělých. V složení humusu ještě výrazněji stoupá podíl fk a převládají volněji vázané — méně kondenzované hk. Půdní reakce v ornici — humusovém horizontu většinou kyselá, slabě kyselá u orných půd s upraveným vodním režimem, v horizontu g hodnota pH klesá. Totéž nasycenost. Jen u OG na bazických nebo odvápněných karbonátových substrátech příznivější reakce a nasycení v celém profilu. Hodnota T silně kolísá v závislosti na obsahu humusu a na vlastnostech substrátu.

Oglejená půda zbažinělá - OGb