O komplexním průzkumu půd

Z KPP - wiki
Verze z 4. 9. 2020, 07:35, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „== O Komplexním průzkumu půd == Z celkové výměry ČR tvořil v době zpracování Komplexního průzkumu půd zemědělský půdní fond (ZPF) 56,7 %…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

O Komplexním průzkumu půd

Z celkové výměry ČR tvořil v době zpracování Komplexního průzkumu půd zemědělský půdní fond (ZPF) 56,7 %, lesní půdní fond (LPF) 33,1 % a ostatní plochy zaujímaly 10,2 %.

Pro klasifikaci půd byla použita Geneticko-agronomická klasifikace půd. Jednotlivé půdní typy byly v rámci ZPF zastoupeny následovně (v závorce uvedeno v současnosti platné označení viz. platný TKSP, Němeček a kol, 2001).

Černozemě

Tyto agronomicky velmi cenné půdy tvořily 11,4 % zemědělských půd. Nacházejí se prakticky ve všech částech ČR s výjimkou jižních a západních Čech, Českomoravské vysočiny a Ostravska. Největší zastoupení mají na jižní Moravě, kde tvoří zhruba 1/4 ZPF a dále ve středních a severních Čechách.

Hnědozemě

Jedná se rovněž o agronomicky velmi kvalitní půdy, jejichž zastoupení činilo 12,7 % zemědělské půdy. Větší výměry než 15 % ZPF byly na jižní Moravě, východních a středních Čechách a na severní Moravě. Ve zbývajících oblastech nepřesahovalo jejich zastoupení 11 %, s nejmenšími výměrami v jižních Čechách s pouhými 2,3 %.

Illimerizované půdy (Luvizemě)

Luvizemě tvořily v naší republice 5,1 % zemědělské půdy s největším zastoupením na severní Moravě s 10,9 %. Nejméně jich bylo v severních Čechách, kde tvořilo pouze necelé 2 % ZPF.

Oglejené půdy (Pseudogleje)

Tyto periodicky provlhčené půdy zabíraly 6,7 % půdního fondu ČR, nejvíce však v jižních Čechách (11,3 %) a východních Čechách (7,1 %).

Rendziny (Rendziny a pararendziny)

Tento substrátově podmíněný půdní typ byl identifikován na 3,7 % ZPF. V západních a jižních Čechách a na severní Moravě byl jeho výskyt sporadický. V době provádění průzkumu byly k rendzinám řazeny i dnešní pararendziny, což jsou půdy vyvinuté na vápnitých substrátech se silikátovým podílem. Plochy pararendzin jsou největší ve středních, severních a východních Čechách. Plochy rendzin jsou omezeny na výskyt vápenců (Moravský kras, Český kras, drobné lokality).

Hnědé půdy (kambizemě), nevyvinuté půdy (rankery a litozemě), drnové půdy (regozemě)

Dohromady tvořily tyto půdní typy zhruba 46,5 %, z čehož převážnou většinu (45 %) tvořily kambizemě. Nejvyšší zastoupení měly v západních Čechách, kde zaujímaly 65,2 % ZPF a dále v jižních Čechách s 63,4 %. V jiných částech republiky s vyšším zastoupením nezpevněných eolických sedimentů (na kterých se vyvinuly půdy černozemního nebo hnědozemního typu), bylo toto procento nižší – například v severních Čechách 32,5 %, na jižní Moravě 33,8 %. Stejně jako i u jiných půdních typů, tak i u kambizemí byly v rámci jednotlivých oblastí (dříve krajů) značné rozdíly mezi okresy. Tak například v rámci Jihomoravského kraje bylo v okrese Žďár n.S. 72,3 % ploch tvořeno kambizeměmi, v okrese Hodonín pouze 6,2 %.

Podzolové půdy (Podzoly)

Tento půdní typ (podle geneticko agronomické klasifikace půd podzolové půdy a hnědé půdy podzolované) tvořil 1,55 % ZPF. Hnědé půdy podzolované (dnešní kryptopodzoly) zaujímaly z toho 1,50 % ZPF zejména ve východních Čechách (oblast Krkonoš a Orlických hor) a dále v severních Čechách (Krkonoše a Jizerské hory) a na Šumavě. Podzoly (např. podzol typický, arenický) byly na zemědělsky využívaných pozemcích identifikovány pouze sporadicky, jsou většinou lesními půdami vyšších poloh.

Nivní půdy (Fluvizemě)

Jedná se o typické půdy v aluviálních polohách. Jejich celková plocha činila 5,9 % ZPF. Nejvíce jsou rozšířeny na severní Moravě, kde tvořily 12,3 % půdního fondu. Na jižní Moravě zaujímaly 6,6 %, v ostatních oblastech byl jejich podíl od 2,3 do 5,5 % ZPF.

Lužní půdy (Černice)

Jsou to typické, zpravidla vysoce úrodné půdy terénních sníženin černozemních oblastí naší republiky. Jejich podíl tvořil 1,8 % půdního fondu. Nejvyšší zastoupení měly na jižní Moravě (3,7 %), ve středních a východních Čechách (2,8, resp. 2,3 % ZPF).

Glejové půdy (Gleje)

Jedná se o typ hydromorfních půd, které se vyskytují v podmínkách trvalého ovlivnění vysokou hladinou podzemní vody. Celková výměra těchto půd činila v rámci republiky 4,4 %. Na jejich výměře se nejvíce podílely jižní Čechy s 11,7 % v rámci ZPF a dále západní Čechy (5,6 %) a jižní Morava (3,3 %). Většinou tvoří drobné lokality vázané na reliéf.

Antropogenní půdy (Kultizemě a antropozemě)

Tyto uměle vytvořené půdy se vyskytují zejména v průmyslových oblastech, kde převážně vznikly rekultivací. Jejich celková plocha činila 0,3 % ZPF (podle oblastí od 0,1 do 0,7 %). Nejvyšší procento bylo zaznamenáno v severních Čechách - 0,7 %.

Rašeliništní půdy (Organozemě)

Největší plochy rašelin se nacházely v jižních Čechách (0,5 %) a v západních Čechách. V celostátním úhrnu představovaly 0,2 % zemědělské půdy, jejich větší plochy jsou lesními půdami.

Vedle klasifikačního zařazení bylo při Komplexním průzkumu půd prováděno i jejich třídění podle zrnitostního složení.

Skoro ve všech oblastech převažují středně těžké půdy, které zabíraly 66,4 % z celkové výměry zemědělské půdy. Od tohoto průměru se odlišovaly nejvíce oblasti jižních Čech (45,5 %) a severní Moravy (83,4 %).

Lehké půdy se v celostátním průměru nacházely na 24,9 %. Jejich zastoupení nebylo v jednotlivých oblastech tak vyrovnané jako u půd středně těžkých. Nejvíce byly zastoupeny v jižních Čechách (52,7 %), kde se nacházely na lehkých zvětralinách Krytalinika a částečně i na písčitých aluvionech řek. Dále bylo vyšší procento v západních Čechách (30,5 %), na zbytku území státu kolísalo jejich zastoupení v rámci oblastí od 10,6 do 23,2 %.

Extrémně lehké půdy zabíraly z plochy lehkých půd 3,5 % zejména ve středních a východních Čechách a na jižní Morově.

Těžké půdy představovaly v rámci republiky 8,2 % ZPF. Jejich výskyt je vázán na území tvořené těžkými křídovými nebo tercierními sedimenty. Největší zastoupení měly v severních Čechách (18,7 %) a na jižní Moravě (11,7 %). Naopak jejich nejmenší zastoupení bylo v západních a jižních Čechách, kde tvořily pouze 0,7 - 1,4 % z celkového půdního pokryvu.

Extrémně těžké půdy se nacházely na 3,2 % ZPF z plochy těžkých půd, zejména na jižní Moravě, ve východních a severních Čechách. Zbývající procento (0,5 %) do 100 % tvořily rašeliny a nevyvinuté půdy, u kterých půdní druh nebyl určován.

Na jednotlivých plochách zemědělské půdy byla dále hodnocena hloubka půdního profilu, skeletovitost a zamokření.