Lužní půda: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2—1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy.
+
S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2–⁠1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) –⁠ nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy.
  
 
==Vznik půdního typu==
 
==Vznik půdního typu==
Řádek 8: Řádek 8:
  
 
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
 
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
* tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont - HG, Hg, OrH(G), OrH(g)
+
* tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont –⁠ HG, Hg, OrH(G), OrH(g),
* glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát - PG, Pg
+
* glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát –⁠ PG, Pg.
  
  
 
==Charakteristika hlavních půdních představitelů==
 
==Charakteristika hlavních půdních představitelů==
 
Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd:
 
Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd:
* mocný humusový horizont (obvykle 40—100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy
+
* mocný humusový horizont (obvykle 40–⁠100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy,
 
* složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem,  
 
* složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem,  
 
* méně výraznými znaky glejového procesu,  
 
* méně výraznými znaky glejového procesu,  
 
* slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem.
 
* slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem.
  
===Lužní půda typická - LP ===
+
===Lužní půda typická –⁠ LP ===
Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová LPk. V silně karbonátových LP (20—40 % CaCO<sub>3</sub>) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP.<br>
+
Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová –⁠⁠ LPk. V silně karbonátových LP (20–⁠40 % CaCO<sub>3</sub>) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP.<br>
 
Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca<br>
 
Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca<br>
  
====Lužní půda slabě hluboko solončakované LP(sk)====
+
====Lužní půda slabě –⁠ hluboko solončakované –⁠ LP(sk)====
Lužní půda slabě hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm.<br>
+
Lužní půda slabě –⁠⁠ hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm.<br>
 
Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca<br>
 
Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca<br>
  
====Lužní půda solončakované LPsk====
+
====Lužní půda solončakované –⁠ LPsk====
 
Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu.<br>
 
Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu.<br>
 
Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca<br>
 
Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca<br>
  
====Lužní půda soloncovaná LPsc====
+
====Lužní půda soloncovaná –⁠ LPsc====
 
Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.<br>
 
Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.<br>
 
Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca<br>
 
Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca<br>
Řádek 37: Řádek 37:
 
===Lužní půda glejová - LPG===
 
===Lužní půda glejová - LPG===
 
Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.<br>
 
Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.<br>
Stratigrafie : HG, h/PG, PG G<br>
+
Stratigrafie : HG, h/PG, PG –⁠ G<br>
  
===Lužní půda zrašelinělá LPr===
+
===Lužní půda zrašelinělá –⁠ LPr===
 
Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG).<br>
 
Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG).<br>
 
Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor<br>
 
Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor<br>
 
tHG, th/PGca, PGca<br>
 
tHG, th/PGca, PGca<br>
  
===Lužní půda rašeliništní LPrš===
+
===Lužní půda rašeliništní –⁠ LPrš===
 
Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod.<br>
 
Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod.<br>
 
Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr<br>
 
Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr<br>
 
T, th/PGca, PGca<br>
 
T, th/PGca, PGca<br>
 +
 +
[[Category: Půdní typy]]

Verze z 12. 11. 2020, 17:47

S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2–⁠1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) –⁠ nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy.

Vznik půdního typu

Charakteristickým znakem lužního procesu je, výrazná (vyšší než u ČM) a hluboká akumulace vysokokondenzovaných (méně než u ČM); organických látek na výchozích substrátech většinou bohatých CaCO3 i případně i obohacených rozpustnými solemi (zasolení), vždy však nasycených dvojmocnými kationty, v podmínkách zvýšeného ovlhčení půdy z minerálně bohatých podzemních vod.
Vytvářejí se v podmínkách relativního klidu pro průběh půdotvorného procesu, který (i když probíhá v nivách řek) není jíž přerušován a narušován akumulační či denudační činností vodního toku.
Akumulace humusu je výraznější něž u ČM v důsledku intenzivního vývoje hydrofilní travinné vegetace. Redukční procesy v půdě neprobíhají za slabě kyselé až slabě alkalické reakce výrazně (glejový proces), neboť nedochází k silné aktivaci organických látek a přechodu Fe v ionty Fe++. To, že nepřevládají plně redukční procesy, je i podmínka výraznější humifikace, ke které tu dochází. Přispívá k ní i periodické prosýchání svrchní části profilu. Silně mineralizované vody způsobují místy zasolení těchto půd. Část lužních půd pak vznikla melioračními úpravami rašeliništních a zbažinělých půd, po kterých došlo k mineralizaci organických látek.


Hlavní diagnostické horizonty a znaky

  • tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont –⁠ HG, Hg, OrH(G), OrH(g),
  • glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát –⁠ PG, Pg.


Charakteristika hlavních půdních představitelů

Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd:

  • mocný humusový horizont (obvykle 40–⁠100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy,
  • složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem,
  • méně výraznými znaky glejového procesu,
  • slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem.

Lužní půda typická –⁠ LP

Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová –⁠⁠ LPk. V silně karbonátových LP (20–⁠40 % CaCO3) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP.
Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca

Lužní půda slabě –⁠ hluboko solončakované –⁠ LP(sk)

Lužní půda slabě –⁠⁠ hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm.
Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca

Lužní půda solončakované –⁠ LPsk

Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu.
Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca

Lužní půda soloncovaná –⁠ LPsc

Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.
Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca

Lužní půda glejová - LPG

Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.
Stratigrafie : HG, h/PG, PG –⁠ G

Lužní půda zrašelinělá –⁠ LPr

Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG).
Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor
tHG, th/PGca, PGca

Lužní půda rašeliništní –⁠ LPrš

Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod.
Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr
T, th/PGca, PGca