Lužní půda: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V…“) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce | + | S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2–1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) – nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy. |
==Vznik půdního typu== | ==Vznik půdního typu== | ||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky== | ==Hlavní diagnostické horizonty a znaky== | ||
− | * tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont | + | * tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont – HG, Hg, OrH(G), OrH(g), |
− | * glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát | + | * glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát – PG, Pg. |
==Charakteristika hlavních půdních představitelů== | ==Charakteristika hlavních půdních představitelů== | ||
Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd: | Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd: | ||
− | * mocný humusový horizont (obvykle | + | * mocný humusový horizont (obvykle 40–100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy, |
* složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem, | * složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem, | ||
* méně výraznými znaky glejového procesu, | * méně výraznými znaky glejového procesu, | ||
* slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem. | * slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem. | ||
− | ===Lužní půda typická | + | ===Lužní půda typická – LP === |
− | Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová | + | Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová – LPk. V silně karbonátových LP (20–40 % CaCO<sub>3</sub>) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP.<br> |
Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca<br> | Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca<br> | ||
− | ====Lužní půda slabě | + | ====Lužní půda slabě – hluboko solončakované – LP(sk)==== |
− | Lužní půda slabě | + | Lužní půda slabě – hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm.<br> |
Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca<br> | Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca<br> | ||
− | ====Lužní půda solončakované | + | ====Lužní půda solončakované – LPsk==== |
Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu.<br> | Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu.<br> | ||
Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca<br> | Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca<br> | ||
− | ====Lužní půda soloncovaná | + | ====Lužní půda soloncovaná – LPsc==== |
Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.<br> | Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.<br> | ||
Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca<br> | Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca<br> | ||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
===Lužní půda glejová - LPG=== | ===Lužní půda glejová - LPG=== | ||
Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.<br> | Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.<br> | ||
− | Stratigrafie : HG, h/PG, PG | + | Stratigrafie : HG, h/PG, PG – G<br> |
− | ===Lužní půda zrašelinělá | + | ===Lužní půda zrašelinělá – LPr=== |
Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG).<br> | Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG).<br> | ||
Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor<br> | Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor<br> | ||
tHG, th/PGca, PGca<br> | tHG, th/PGca, PGca<br> | ||
− | ===Lužní půda rašeliništní | + | ===Lužní půda rašeliništní – LPrš=== |
Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod.<br> | Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod.<br> | ||
Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr<br> | Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr<br> | ||
T, th/PGca, PGca<br> | T, th/PGca, PGca<br> | ||
+ | |||
+ | [[Category: Půdní typy]] |
Verze z 12. 11. 2020, 17:47
S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2–1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) – nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy.
Obsah
Vznik půdního typu
Charakteristickým znakem lužního procesu je, výrazná (vyšší než u ČM) a hluboká akumulace vysokokondenzovaných (méně než u ČM); organických látek na výchozích substrátech většinou bohatých CaCO3 i případně i obohacených rozpustnými solemi (zasolení), vždy však nasycených dvojmocnými kationty, v podmínkách zvýšeného ovlhčení půdy z minerálně bohatých podzemních vod.
Vytvářejí se v podmínkách relativního klidu pro průběh půdotvorného procesu, který (i když probíhá v nivách řek) není jíž přerušován a narušován akumulační či denudační činností vodního toku.
Akumulace humusu je výraznější něž u ČM v důsledku intenzivního vývoje hydrofilní travinné vegetace. Redukční procesy v půdě neprobíhají za slabě kyselé až slabě alkalické reakce výrazně (glejový proces), neboť nedochází k silné aktivaci organických látek a přechodu Fe v ionty Fe++. To, že nepřevládají plně redukční procesy, je i podmínka výraznější humifikace, ke které tu dochází. Přispívá k ní i periodické prosýchání svrchní části profilu. Silně mineralizované vody způsobují místy zasolení těchto půd. Část lužních půd pak vznikla melioračními úpravami rašeliništních a zbažinělých půd, po kterých došlo k mineralizaci organických látek.
Hlavní diagnostické horizonty a znaky
- tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont – HG, Hg, OrH(G), OrH(g),
- glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát – PG, Pg.
Charakteristika hlavních půdních představitelů
Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd:
- mocný humusový horizont (obvykle 40–100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy,
- složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem,
- méně výraznými znaky glejového procesu,
- slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem.
Lužní půda typická – LP
Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová – LPk. V silně karbonátových LP (20–40 % CaCO3) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP.
Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca
Lužní půda slabě – hluboko solončakované – LP(sk)
Lužní půda slabě – hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm.
Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca
Lužní půda solončakované – LPsk
Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu.
Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca
Lužní půda soloncovaná – LPsc
Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.
Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca
Lužní půda glejová - LPG
Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.
Stratigrafie : HG, h/PG, PG – G
Lužní půda zrašelinělá – LPr
Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG).
Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor
tHG, th/PGca, PGca
Lužní půda rašeliništní – LPrš
Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod.
Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr
T, th/PGca, PGca