Komplexní průzkum půd

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání

Komplexní průzkum půd (KPP) byl prvním moderním soustavným průzkumem půd na území tehdejší ČSSR. Proběhl v letech 1961 – 1970 na základě usnesení vlády ČSSR č. 11 ze dne 4. ledna 1961 jako celostátní, centrálně koordinovaná akce zaměřená na systematický sběr údajů o půdě. Účelem KPP bylo zabezpečení dostatečně podrobných a kvalitních informací o půdě (půdním pokryvu) pro potřeby systematického zvyšování půdní úrodnosti a řešení problematiky výživy rostlin na vědeckých základech. KPP představuje souběžné a navzájem koordinované řešení dvou různých akcí:

  • půdoznalecký průzkum, jako jednorázová akce základního průzkumu půd ČSSR plánovaná na 10 let,
  • soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (stále probíhá).

KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967). Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze.

Geneticko-agronomická klasifikace

Geneticko-agronomická klasifikace půd (dále GAK) byla vytvořena jako účelová klasifikace pro potřeby mapování půdy v rámci KPP. GAK je komplexní klasifikační systém, jehož objektem je kromě samotné klasifikace půdy (taxonomický systém) i klasifikace půdních horizontů, klasifikace půdotvorných substrátů a doplňková klasifikace některých vlastností půdy. GAK byla budována na genetickém základě, ovšem genetické jednotky byly definovány skupinou diagnostických znaků a jejich limitů u zemědělsky využívaných půd (Němeček a kol. 1967).

DATA KPP

Výstupem KPP je množství tematických map (v měřítku 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000) a textových výstupů, které obsahují záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů a řada dalších doprovodných dokumentů, jako jsou například okresní zprávy. Všechny dochované výstupy, jak textové, tak i mapové, jsou v současné době uloženy v archivu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Data byla předmětem digitalizace KPP, při které se podařilo zpracovat velké množství materiálu, které jsou v současné době dostupné na geoportálu SOWAC‑GIS.


Pro účely naplnění obsahu WIKI KPP byly částečně převzaty texty a bylo čerpáno z následující literatury:

Němeček a kol., 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 1.díl. Praha: MZVŽ, 246 s.

Damaška, J. a kol. 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 2.díl. Praha: MZVŽ, 180 s.

Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., Juřicová, A., 2018. Harmonizace databáze KPP s klasifikacemi TKSP a WRB 2014. Certifikovaná metodika. VÚMOP, v.v.i., Praha, ISBN:978-80-87361-94-8.

Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., & Vaněk, A., 2020. Harmonisation of a large-scale historical database with the actual Czech soil classification system. Soil and Water Research, 15(2), 101-115.