Komplexní průzkum půd: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 51 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Na podkladě vládního usnesení č. 11 z roku 1961 o provedení Komplexního průzkumu půd vydalo Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vyhlášku č. 47/1961,  
+
Komplexní průzkum půd (KPP) byl prvním moderním soustavným průzkumem půd na území tehdejší ČSSR. Proběhl v letech 1961 – 1970 na základě usnesení vlády ČSSR č. 11 ze dne 4. ledna 1961 jako celostátní, centrálně koordinovaná akce zaměřená na systematický sběr údajů o půdě. Účelem KPP bylo zabezpečení dostatečně podrobných a kvalitních informací o půdě (půdním pokryvu) pro potřeby systematického zvyšování půdní úrodnosti a řešení problematiky výživy rostlin na vědeckých základech. KPP představuje souběžné a navzájem koordinované řešení dvou různých akcí:<br>
která určuje účel a pojem tohoto průzkumu. Vypracování celého projektu bylo rozplánováno na 10 let.  
+
* půdoznalecký průzkum, jako jednorázová akce základního průzkumu půd ČSSR plánovaná na 10 let,
V průběhu akce bylo otevřeno přes 700 000 kopaných sond a bylo provedeno více než 2 miliony rozborů odebraných půdních vzorků.  
+
* soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (tento průzkům stále probíhá a je prováděn [http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ ÚKZUS]).<br>
Pro potřeby praxe byly vypracovány v rámci průzkumu následující materiály:
+
KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967).  
 +
Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve [https://www.vumop.cz/ Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze].<br>
  
* průvodní zprávy
+
==Geneticko-agronomická klasifikace==
* základní půdní mapy a sondy
+
[[Soubor:Metodika Komplexního průzkumu půd..png|bezrámu|vpravo|Metodika Komplexního průzkumu půd|400px]]
* kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření
+
Geneticko-agronomická klasifikace půd (dále GAK) byla vytvořena jako účelová klasifikace pro potřeby mapování půdy v rámci KPP. GAK je komplexní hiearchický klasifikační systém, jehož objektem je kromě samotné klasifikace půdy (taxonomický systém) i klasifikace půdních horizontů, klasifikace půdotvorných substrátů a doplňková klasifikace některých vlastností půdy. GAK byla budována na genetickém základě, ovšem genetické jednotky byly definovány skupinou diagnostických znaků a jejich limitů u zemědělsky využívaných půd (Němeček a kol. 1967). <br>
* kartogramy návrhů opatření ke zvýšení půdní úrodnosti
 
  
Veškeré mapové materiály byly zpracovány pro zemědělské podniky v měřítku 1:5000 nebo 1:10000.  
+
====[[Klasifikace půdních horizontů]]====
Zmíněné materiály doplňuje okresní průvodní zpráva, do níž byly zařazeny i další doplňkové mapy a kartogramy okresů v měřítku l : 50 000.
+
 
 +
====[[Klasifikace půdních představitelů]]====
 +
 
 +
* [[Černozem]]
 +
* [[Hnědozem]]
 +
* [[Illimerizovaná půda]]
 +
* [[Oglejená půda]]
 +
* [[Rendzina]]
 +
* [[Hnědá půda]]
 +
* [[Podzolová půda]]
 +
* [[Antropogenní půda]]
 +
* [[Drnová půda]]
 +
* [[Nevyvinutá půda]]
 +
* [[Nivní půda]]
 +
* [[Lužní půda]]
 +
* [[Glejová půda]]
 +
* [[Rašeliništní půda]]
 +
* [[Solončak]]
 +
* [[Solonec]]
 +
 
 +
==Data Komplexního průzkumu půd==
 +
Výstupem KPP je množství tematických map (v měřítku 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000) a textových výstupů, které obsahují záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů a řada dalších doprovodných dokumentů, jako jsou například okresní zprávy. Všechny dochované výstupy, jak textové, tak i mapové, jsou v současné době uloženy v archivu [https://www.vumop.cz/ Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy]. Data byla předmětem digitalizace KPP, při které se podařilo zpracovat velké množství materiálu, které jsou v současné době dostupné na [https://geoportal.vumop.cz/ geoportálu SOWAC‑GIS]. <br>
 +
 
 +
====[[Původní výstupy KPP]]====
 +
Kapitola se zabývá popisem původních dat Komplexního průzkumu půd.  
 +
<br>
 +
====[[Digitalizované výstupy KPP]]====
 +
Kapitola obsahuje popis digitalizovaných dat Komplexního průzkumu půd, které jsou pro prohlížení dostupné v aplikaci [https://kpp.vumop.cz/ KPP]. <br>
 +
<br>
 +
==Využití dat KPP==
 +
Nově digitalizovaná data KPP možné dále využít k výzkumným účelům. Například k vytvoření velmi podrobných map půdních vlastností. Zpracování dat KPP s využitím pokročilých metod zpracování dat zaručuje vznik přesnějších půdních map ve vysokém stupni detailnosti, které najdou uplatnění v širokém spektru činností na úrovni státní správy či ve vědeckém a soukromém sektoru, a to především jako podklad při řešení problematiky eroze půd, celkové zásoby uhlíku ve vztahu ke klimatickým změnám, retence vody v půdách či produkčního potenciálu našich půd.
 +
<br>
 +
====[[Detailních mapy půdních vlastností ČR]]====
 +
<br>
 +
<br>
 +
Pro účely naplnění obsahu WIKI KPP byly částečně převzaty texty a bylo čerpáno z následující literatury:
 +
 
 +
[https://knihovna.vumop.cz/records/a4b532bd-72e4-4f79-bbc7-b5a2d5e0a1f6 Němeček a kol., 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 1.díl. Praha: MZVŽ, 246 s.]
 +
 
 +
[https://knihovna.vumop.cz/records/42064fe0-dc32-471c-b21e-3ba55ecc7d60 Damaška, J. a kol. 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 2.díl. Praha: MZVŽ, 180 s.]
 +
 
 +
[https://knihovna.vumop.cz/records/3e0fd010-6289-466c-9f32-10ded9ec44c0 Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., Juřicová, A., 2018. Harmonizace databáze KPP s klasifikacemi TKSP a WRB 2014. Certifikovaná metodika. VÚMOP, v.v.i., Praha, ISBN:978-80-87361-94-8.]
 +
 
 +
[https://knihovna.vumop.cz/records/378efdf3-8219-4c85-92a9-db20e1646304 Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., & Vaněk, A., 2020. Harmonisation of a large-scale historical database with the actual Czech soil classification system. Soil and Water Research, 15(2), 101-115.]

Aktuální verze z 5. 5. 2021, 09:27

Komplexní průzkum půd (KPP) byl prvním moderním soustavným průzkumem půd na území tehdejší ČSSR. Proběhl v letech 1961 – 1970 na základě usnesení vlády ČSSR č. 11 ze dne 4. ledna 1961 jako celostátní, centrálně koordinovaná akce zaměřená na systematický sběr údajů o půdě. Účelem KPP bylo zabezpečení dostatečně podrobných a kvalitních informací o půdě (půdním pokryvu) pro potřeby systematického zvyšování půdní úrodnosti a řešení problematiky výživy rostlin na vědeckých základech. KPP představuje souběžné a navzájem koordinované řešení dvou různých akcí:

  • půdoznalecký průzkum, jako jednorázová akce základního průzkumu půd ČSSR plánovaná na 10 let,
  • soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (tento průzkům stále probíhá a je prováděn ÚKZUS).

KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967). Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze.

Geneticko-agronomická klasifikace

Metodika Komplexního průzkumu půd

Geneticko-agronomická klasifikace půd (dále GAK) byla vytvořena jako účelová klasifikace pro potřeby mapování půdy v rámci KPP. GAK je komplexní hiearchický klasifikační systém, jehož objektem je kromě samotné klasifikace půdy (taxonomický systém) i klasifikace půdních horizontů, klasifikace půdotvorných substrátů a doplňková klasifikace některých vlastností půdy. GAK byla budována na genetickém základě, ovšem genetické jednotky byly definovány skupinou diagnostických znaků a jejich limitů u zemědělsky využívaných půd (Němeček a kol. 1967).

Klasifikace půdních horizontů

Klasifikace půdních představitelů

Data Komplexního průzkumu půd

Výstupem KPP je množství tematických map (v měřítku 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000) a textových výstupů, které obsahují záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů a řada dalších doprovodných dokumentů, jako jsou například okresní zprávy. Všechny dochované výstupy, jak textové, tak i mapové, jsou v současné době uloženy v archivu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Data byla předmětem digitalizace KPP, při které se podařilo zpracovat velké množství materiálu, které jsou v současné době dostupné na geoportálu SOWAC‑GIS.

Původní výstupy KPP

Kapitola se zabývá popisem původních dat Komplexního průzkumu půd.

Digitalizované výstupy KPP

Kapitola obsahuje popis digitalizovaných dat Komplexního průzkumu půd, které jsou pro prohlížení dostupné v aplikaci KPP.

Využití dat KPP

Nově digitalizovaná data KPP možné dále využít k výzkumným účelům. Například k vytvoření velmi podrobných map půdních vlastností. Zpracování dat KPP s využitím pokročilých metod zpracování dat zaručuje vznik přesnějších půdních map ve vysokém stupni detailnosti, které najdou uplatnění v širokém spektru činností na úrovni státní správy či ve vědeckém a soukromém sektoru, a to především jako podklad při řešení problematiky eroze půd, celkové zásoby uhlíku ve vztahu ke klimatickým změnám, retence vody v půdách či produkčního potenciálu našich půd.

Detailních mapy půdních vlastností ČR



Pro účely naplnění obsahu WIKI KPP byly částečně převzaty texty a bylo čerpáno z následující literatury:

Němeček a kol., 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 1.díl. Praha: MZVŽ, 246 s.

Damaška, J. a kol. 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 2.díl. Praha: MZVŽ, 180 s.

Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., Juřicová, A., 2018. Harmonizace databáze KPP s klasifikacemi TKSP a WRB 2014. Certifikovaná metodika. VÚMOP, v.v.i., Praha, ISBN:978-80-87361-94-8.

Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., & Vaněk, A., 2020. Harmonisation of a large-scale historical database with the actual Czech soil classification system. Soil and Water Research, 15(2), 101-115.