Komplexní průzkum půd: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 46 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Na podkladě vládního usnesení č. 11 z roku 1961 o provedení Komplexního průzkumu půd vydalo Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vyhlášku č. 47/1961,  
+
Komplexní průzkum půd (KPP) byl prvním moderním soustavným průzkumem půd na území tehdejší ČSSR. Proběhl v letech 1961 – 1970 na základě usnesení vlády ČSSR č. 11 ze dne 4. ledna 1961 jako celostátní, centrálně koordinovaná akce zaměřená na systematický sběr údajů o půdě. Účelem KPP bylo zabezpečení dostatečně podrobných a kvalitních informací o půdě (půdním pokryvu) pro potřeby systematického zvyšování půdní úrodnosti a řešení problematiky výživy rostlin na vědeckých základech. KPP představuje souběžné a navzájem koordinované řešení dvou různých akcí:<br>
která určuje účel a pojem tohoto průzkumu. Vypracování celého projektu bylo rozplánováno na 10 let.  
+
* půdoznalecký průzkum, jako jednorázová akce základního průzkumu půd ČSSR plánovaná na 10 let,
V průběhu akce bylo otevřeno přes 700 000 kopaných sond a bylo provedeno více než 2 miliony rozborů odebraných půdních vzorků.  
+
* soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (tento průzkům stále probíhá a je prováděn [http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ ÚKZUS]).<br>
Pro potřeby praxe byly vypracovány v rámci průzkumu následující materiály:
+
KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967).  
 +
Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve [https://www.vumop.cz/ Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze].<br>
  
* průvodní zprávy
+
==Geneticko-agronomická klasifikace==
* základní půdní mapy a sondy
+
[[Soubor:Metodika Komplexního průzkumu půd..png|bezrámu|vpravo|Metodika Komplexního průzkumu půd|400px]]
* kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření
+
Geneticko-agronomická klasifikace půd (dále GAK) byla vytvořena jako účelová klasifikace pro potřeby mapování půdy v rámci KPP. GAK je komplexní hiearchický klasifikační systém, jehož objektem je kromě samotné klasifikace půdy (taxonomický systém) i klasifikace půdních horizontů, klasifikace půdotvorných substrátů a doplňková klasifikace některých vlastností půdy. GAK byla budována na genetickém základě, ovšem genetické jednotky byly definovány skupinou diagnostických znaků a jejich limitů u zemědělsky využívaných půd (Němeček a kol. 1967). <br>
* kartogramy návrhů opatření ke zvýšení půdní úrodnosti
 
  
 +
====[[Klasifikace půdních horizontů]]====
  
 +
====[[Klasifikace půdních představitelů]]====
  
Veškeré mapové materiály byly zpracovány pro zemědělské podniky v měřítku 1:5000 nebo 1:10000.
+
* [[Černozem]]  
Zmíněné materiály doplňuje okresní průvodní zpráva, do níž byly zařazeny i další doplňkové mapy a kartogramy okresů v měřítku l : 50 000.
+
* [[Hnědozem]]
{|
+
* [[Illimerizovaná půda]]
| width="50%" valign="top" |
+
* [[Oglejená půda]]
{| class="wikitable sortable"
+
* [[Rendzina]]
|-
+
* [[Hnědá půda]]
! Označení !! Název
+
* [[Podzolová půda]]
|-
+
* [[Antropogenní půda]]
|[[ ČM ]]|| [[ černozem typická ]]
+
* [[Drnová půda]]
|-
+
* [[Nevyvinutá půda]]
|[[ ČMi ]]|| [[ černozem illimerizovaná ]]
+
* [[Nivní půda]]
|-
+
* [[Lužní půda]]
|[[ ČMl ]]|| [[ černozem lužní ]]
+
* [[Glejová půda]]
|-
+
* [[Rašeliništní půda]]
|[[ ČMk ]]|| [[ černozem karbonátová ]]
+
* [[Solončak]]
|-
+
* [[Solonec]]
|[[ ČMd ]]|| [[ černozem degradovaná ]]
 
|-
 
|[[ ČMkl ]]|| [[ černozem karbonátová lužní ]]
 
|-
 
|[[ HM ]]|| [[ hnědozem typická ]]
 
|-
 
|[[ HMi ]]|| [[ hnědozem illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ HMg ]]|| [[ hnědozem oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HMig ]]|| [[ hnědozem illimerizovaná oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HMč ]]|| [[ hnědozem černozemní ]]
 
|-
 
|[[ HM(g) ]]|| [[ hnědozem slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HMi(g) ]]|| [[ hnědozem illimerizovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ IP ]]|| [[ illimerizovaná půda typická ]]
 
|-
 
|[[ IPg ]]|| [[ illimerizovaná půda oglejená ]]
 
|-
 
|[[ IP(g) ]]|| [[ illimerizovaná půda typická slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ OG ]]|| [[ oglejená půda typická ]]
 
|-
 
|[[ OGb ]]|| [[ oglejená půda zbažinělá ]]
 
|-
 
|[[ RA ]]|| [[ rendzina typická ]]
 
|-
 
|[[ RAh ]]|| [[ rendzina hnědá ]]
 
|-
 
|[[ RAl ]]|| [[ rendzina lužní ]]
 
|-
 
|[[ RAg ]]|| [[ rendzina oglejená ]]
 
|-
 
|[[ RAG ]]|| [[ rendzina glejová ]]
 
|-
 
|[[ RAhg ]]|| [[ rendzina hnědá oglejená ]]
 
|-
 
|[[ RAt ]]|| [[ rendzina tmavá ]]
 
|-
 
|[[ RA(g) ]]|| [[ rendzina slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ RAh(g) ]]|| [[ rendzina hnědá slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ RA(G) ]]|| [[ rendzina slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ RAh(G) ]]|| [[ rendzina hnědá slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HP ]]|| [[ hnědá půda typická (nasycená) ]]
 
|-
 
|[[ HPa ]]|| [[ hnědá půda kyselá (nenasycená) ]]
 
|-
 
|[[ HPi ]]|| [[ hnědá půda illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ HPp ]]|| [[ hnědá půda podzolovaná ]]
 
|-
 
|[[ HPg ]]|| [[ hnědá půda oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPG ]]|| [[ hnědá půda glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPan ]]|| [[ hnědá půda antropogenní ]]
 
|-
 
|[[ HPag ]]|| [[ hnědá půda kyselá oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPaG ]]|| [[ hnědá půda kyselá glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPig ]]|| [[ hnědá půda illimerizovaná oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPt ]]|| [[ hnědá půda tmavá eutrofní ]]
 
|-
 
|[[ HP(g) ]]|| [[ hnědá půda typická slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPa(g) ]]|| [[ hnědá půda kyselá slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HP(G) ]]|| [[ hnědá půda typická slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPa(G) ]]|| [[ hnědá půda kyselá slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPi(g) ]]|| [[ hnědá půda illimerizovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPp(g) ]]|| [[ hnědá půda podzolovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPp(G) ]]|| [[ hnědá půda podzolovaná slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPtg ]]|| [[ hnědá půda tmavá eutrofní oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPt(g) ]]|| [[ hnědá půda tmavá eutrofní slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ PZ ]]|| [[ podzolová půda typická ]]
 
|-
 
|[[ PZg ]]|| [[ podzolová půda oglejená ]]
 
|-
 
|[[ PZ(g) ]]|| [[ podzolová půda slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ DA ]]|| [[ drnová půda typická ]]
 
|-
 
|[[ DAč ]]|| [[ drnová půda černozemní ]]
 
|-
 
|[[ DAan ]]|| [[ drnová půda antropogenní ]]
 
|-
 
|[[ DAg ]]|| [[ drnová půda oglejená ]]
 
|-
 
|[[ DAG ]]|| [[ drnová půda glejová ]]
 
|-
 
|[[ DA(g) ]]|| [[ drnová půda slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ DA(G) ]]|| [[ drnová půda slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ NV ]]|| [[ nevyvinutá půda typická ]]
 
|-
 
|[[ NP ]]|| [[ nivní půda typická ]]
 
|-
 
|[[ NPk ]]|| [[ nivní půda karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ NPg ]]|| [[ nivní půda oglejená ]]
 
|-
 
|[[ NPG ]]|| [[ nivní půda glejová ]]
 
|-
 
|[[ NPi ]]|| [[ nivní půda illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ NPan ]]|| [[ nivní půda antropogenní ]]
 
|-
 
|[[ LP ]]|| [[ lužní půda typická ]]
 
|-
 
|[[ LPG ]]|| [[ lužní půda glejová ]]
 
|-
 
|[[ LPrš ]]|| [[ lužní půda rašeliništní ]]
 
|-
 
|[[ LPsk ]]|| [[ lužní půda solončkovaná ]]
 
|-
 
|[[ LPk ]]|| [[ lužní půda karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ LPr ]]|| [[ lužní půda zrašelinělá ]]
 
|-
 
|[[ LP(sk) ]]|| [[ lužní půda slabě solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ GL ]]|| [[ glejová půda typická ]]
 
|-
 
|[[ GLrš ]]|| [[ glejová půda rašeliništní ]]
 
|-
 
|[[ GLr ]]|| [[ glejová půda zrašelinělá ]]
 
|-
 
|[[ RŠ ]]|| [[ rašeliništní půda typická ]]
 
|-
 
|[[ RŠG ]]|| [[ rašeliništní půda glejová ]]
 
|-
 
|[[ Ršpřech ]]|| [[ rašeliništní půda přechodová ]]
 
|-
 
|[[ SK ]]|| [[ solončak typický ]]
 
|-
 
|[[ ! ]]|| [[ ke kontrole ]]
 
|-
 
|[[ DAt ]]|| [[ drnová půda typická hlubokohumózní ]]
 
|-
 
|[[ LPGk ]]|| [[ lužní půda glejová karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ LPk(sk) ]]|| [[ lužní půda karbonátová hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ NPGk ]]|| [[ nivní půda glejová karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ NPk(sk) ]]|| [[ nivní půda karbonátová hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ ČMl(sk) ]]|| [[ černozem lužní hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ ČM(sk) ]]|| [[ černozem typická hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ ČMlk(sk) ]]|| [[ černozem lužní karbonátová hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ LPč ]]|| [[ lužní půda černozemní ]]
 
|-
 
|[[ DG ]]|| [[ drnoglejová půda ]]
 
|-
 
|[[ LPh ]]|| [[ lužní půda hnědá ]]
 
|-
 
|[[ ČMlk ]]|| [[ černozem lužní karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ DA(h) ]]|| [[ drnová půda hnědá ]]
 
|-
 
|[[ ČMh ]]|| [[ černozem hnědá ]]
 
|-
 
|[[ DAl ]]|| [[ drnová půda lužní ]]
 
|-
 
|[[ HM(i) ]]|| [[ hnědozem slabě illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ NPh ]]|| [[ nivní půda hnědá ]]
 
|-
 
|[[ Dač(g) ]]|| [[ drnová půda černozemní slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ DGrš ]]|| [[ drnoglejová půda rašeliništní ]]
 
|-
 
|[[ DGr ]]|| [[ drnoglejová půda zrašelinělá ]]
 
|-
 
|[[ HMč(g) ]]|| [[ hnědozem černozemní slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ BA ]]|| [[ bažinná půda ]]
 
|-
 
|[[ DGtr ]]|| [[ drnoglejová půda tmavá rašeliništní ]]
 
|-
 
|[[ DAi ]]|| [[ drnová půda illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ RAč ]]|| [[ rendzina černozemní ]]
 
|-
 
|[[ HM(i)(g) ]]|| [[ hnědozem slabě illimerizovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ NP(g) ]]|| [[ nivní půda slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HP(i) ]]|| [[ hnědá půda slabě illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ RAt(g) ]]|| [[ rendzina tmavá slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ AN ]]|| [[ antropogenní půda typická ]]
 
|-
 
|[[ NP(G) ]]|| [[ nivní půda slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ BAr ]]|| [[ bažinná půda rašeliništní ]]
 
|-
 
|[[ HP(i)(g) ]]|| [[ hnědá půda slabě illimerizovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HMG ]]|| [[ hnědozem glejová ]]
 
|-
 
|[[ LPkG ]]|| [[ lužní půda karbonátová glejová ]]
 
|-
 
|[[ LP(G) ]]|| [[ lužní půda slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HM(i)g ]]|| [[ hnědozem slabě illimerizovaná oglejená ]]
 
|-
 
|[[ RAtg ]]|| [[ rendzina tmavá oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPpG ]]|| [[ hnědá půda podzolovaná glejová ]]
 
|-
 
|[[ HM(G) ]]|| [[ hnědozem slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HMči(g) ]]|| [[ hnědozem černozemní illimerizovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ ČMk(sk) ]]|| [[ černozemí karbonátová hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ IP(G) ]]|| [[ illimerizovaná půda slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPpg ]]|| [[ hnědá půda podzolovaná oglejená ]]
 
|-
 
|[[ LPhG ]]|| [[ lužní půda hnědá glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPGk ]]|| [[ hnědá půda glejová karbonátová  ]]
 
|-
 
|[[ BAsk ]]|| [[ bažinná půda solončkovaná ]]
 
|-
 
|[[ ČMl(g) ]]|| [[ černozem lužní slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HMiG ]]|| [[ hnědozem illimerizovaná glejová ]]
 
|-
 
|[[ ČMi(g) ]]|| [[ černozem illimerizovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HMi(G) ]]|| [[ hnědozem illimerizovaná slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ NPk(G) ]]|| [[ nivní půda karbonátová slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPiG ]]|| [[ hnědá půda illimerizovaná glejová ]]
 
|-
 
|[[ HPi(G) ]]|| [[ hnědá půda illimerizovaná slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ DP ]]|| [[ drnopodzol ]]
 
|-
 
|[[ DPg ]]|| [[ drnopodzol oglejený ]]
 
|-
 
|[[ DP(g) ]]|| [[ drnopodzol slabě oglejený ]]
 
|-
 
|[[ DPi ]]|| [[ drnopodzol illimerizovaný ]]
 
|-
 
|[[ ČMlG ]]|| [[ černozem lužní glejová ]]
 
|-
 
|[[ ČMsk ]]|| [[ černozem solončkovaná ]]
 
|-
 
|[[ OGrš ]]|| [[ oglejená půda rašeliništní ]]
 
|-
 
|[[ IPG ]]|| [[ illimerizovaná půda glejová ]]
 
|-
 
|[[ ČMi(G) ]]|| [[ černozem illimerizovaná slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ HMči ]]|| [[ hnědozem černozemní illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ DGb ]]|| [[ drnoglejová půda zbažinělá ]]
 
|-
 
|[[ ANg ]]|| [[ antropogenní půda oglejená ]]
 
|-
 
|[[ DAk ]]|| [[ drnová půda karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ HPai(g) ]]|| [[ hnědá půda kyselá illimerizovaná slabě oglejená ]]
 
|-
 
|[[ HPai ]]|| [[ hnědá půda kyselá illimerizovaná ]]
 
|-
 
|[[ RAhG ]]|| [[ rendzina hnědá glejová ]]
 
|-
 
|[[ RAt(G) ]]|| [[ rendzina tmavá slabě glejová ]]
 
|-
 
|[[ NPG(sk) ]]|| [[ nivní půda glejová hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ LPG(sk) ]]|| [[ lužní půda glejová hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ NPGsk ]]|| [[ nivní půda glejová solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ ČMlsk ]]|| [[ černozem lužní solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ HPtan ]]|| [[ hnědá půda tmavá antropogenní ]]
 
|-
 
|[[ LPan ]]|| [[ lužní půda antropogenní ]]
 
|-
 
|[[ NP(sk) ]]|| [[ nivní půda hluboko solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ OGan ]]|| [[ oglejená půda antropogenní ]]
 
|-
 
|[[ LPb ]]|| [[ lužní půda zbažinělá ]]
 
|-
 
|[[ LPg ]]|| [[ lužní půda oglejená ]]
 
|-
 
|[[ DAhg ]]|| [[ drnová půda hnědá oglejená ]]
 
|-
 
|[[ 0 ]]|| [[ chybí údaj ]]
 
|-
 
|[[ ČMld ]]|| [[ černozem lužní degradovaná ]]
 
|-
 
|[[ LPčk ]]|| [[ lužní půda černozemní  karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ LPršk ]]|| [[ lužní půda rašeliništní karbonátová ]]
 
|-
 
|[[ GLr(sk) ]]|| [[ glejová půda zrašelinělá solončakovaná ]]
 
|-
 
|[[ ČMsmonice ]]|| [[ černozem smonice ]]
 
  
|}
+
==Data Komplexního průzkumu půd==
 +
Výstupem KPP je množství tematických map (v měřítku 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000) a textových výstupů, které obsahují záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů a řada dalších doprovodných dokumentů, jako jsou například okresní zprávy. Všechny dochované výstupy, jak textové, tak i mapové, jsou v současné době uloženy v archivu [https://www.vumop.cz/ Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy]. Data byla předmětem digitalizace KPP, při které se podařilo zpracovat velké množství materiálu, které jsou v současné době dostupné na [https://geoportal.vumop.cz/ geoportálu SOWAC‑GIS]. <br>
  
| width="50%" valign="top" |
+
====[[Původní výstupy KPP]]====
 +
Kapitola se zabývá popisem původních dat Komplexního průzkumu půd.
 +
<br>
 +
====[[Digitalizované výstupy KPP]]====
 +
Kapitola obsahuje popis digitalizovaných dat Komplexního průzkumu půd, které jsou pro prohlížení dostupné v aplikaci [https://kpp.vumop.cz/ KPP]. <br>
 +
<br>
 +
==Využití dat KPP==
 +
Nově digitalizovaná data KPP možné dále využít k výzkumným účelům. Například k vytvoření velmi podrobných map půdních vlastností. Zpracování dat KPP s využitím pokročilých metod zpracování dat zaručuje vznik přesnějších půdních map ve vysokém stupni detailnosti, které najdou uplatnění v širokém spektru činností na úrovni státní správy či ve vědeckém a soukromém sektoru, a to především jako podklad při řešení problematiky eroze půd, celkové zásoby uhlíku ve vztahu ke klimatickým změnám, retence vody v půdách či produkčního potenciálu našich půd.
 +
<br>
 +
====[[Detailních mapy půdních vlastností ČR]]====
 +
<br>
 +
<br>
 +
Pro účely naplnění obsahu WIKI KPP byly částečně převzaty texty a bylo čerpáno z následující literatury:
  
{| class="wikitable sortable"
+
[https://knihovna.vumop.cz/records/a4b532bd-72e4-4f79-bbc7-b5a2d5e0a1f6 Němeček a kol., 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 1.díl. Praha: MZVŽ, 246 s.]
|-
 
! Označení !! Název
 
|-
 
|[[ 1 ]]|| [[ silně vápnité horniny-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 01a ]]|| [[ silně vápnité horniny-vápence a dolomitické vápence ]]
 
|-
 
|[[ 01b ]]|| [[ silně vápnité horniny-dolomity ]]
 
|-
 
|[[ 2 ]]|| [[ travertiny ]]
 
|-
 
|[[ 3 ]]|| [[ sladkovodní křídy ]]
 
|-
 
|[[ 4 ]]|| [[ silně vápnité slatiny a kvartérní limnické usazeniny ]]
 
|-
 
|[[ 5 ]]|| [[ slatiny a rašeliny ]]
 
|-
 
|[[ 05a ]]|| [[ slatiny ]]
 
|-
 
|[[ 05b ]]|| [[ rašeliny ]]
 
|-
 
|[[ 6 ]]|| [[ bázické vyvřeliny s vyšším obsahem dvojmocných bází-čedič, basanit, diabas, některé tefroty, melafyry a spility ]]
 
|-
 
|[[ 7 ]]|| [[ bázické vyvřeliny s nižším obsahem dvojmocných bází-znělocové tefrity ]]
 
|-
 
|[[ 8 ]]|| [[ tufy a tufity s vyšším obsahem dvojmocných bází ]]
 
|-
 
|[[ 9 ]]|| [[ tufy a tufity bázických vyvřelin s nižším obsahem dvojmocných bází ]]
 
|-
 
|[[ 10 ]]|| [[ amfibolity a příbuzné horniny, bázické vložky v krystaliniku ]]
 
|-
 
|[[ 11 ]]|| [[ bázická intruziva - gabbro, gabbrodiorit ]]
 
|-
 
|[[ 12 ]]|| [[ slaběji bázické horniny a nerozlišitelné střídání hornin ]]
 
|-
 
|[[ 13 ]]|| [[ hadce, peroditity, pikrity ]]
 
|-
 
|[[ 14 ]]|| [[ křídové opuky a tvrdé slínovce v Českém masivu ]]
 
|-
 
|[[ 15 ]]|| [[ křídové vápnité pískovce v Českém masivu ]]
 
|-
 
|[[ 16 ]]|| [[ křídové slíny v Českém masivu ]]
 
|-
 
|[[ 17 ]]|| [[ mesozoické slíny a slínité horniny Karpat ]]
 
|-
 
|[[ 18 ]]|| [[ jílovité sedimenty mořského neogénu-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 18a ]]|| [[ jílovité sedimenty mořského neogénu-vápnité ]]
 
|-
 
|[[ 18b ]]|| [[ jílovité sedimenty mořského neogénu-nevápnité ]]
 
|-
 
|[[ 18l ]]|| [[ jílovité sedimenty mořského neogénu-nevápnité, lehké ]]
 
|-
 
|[[ 18t ]]|| [[ jílovité sedimenty mořského neogénu nevápnité, těžké ]]
 
|-
 
|[[ 19 ]]|| [[ písčité sedimenty mořského neogénu-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 19a ]]|| [[ písčité sedimenty mořského neogénu-vápnité ]]
 
|-
 
|[[ 19b ]]|| [[ písčité sedimenty mořského neogénu-nevápnité ]]
 
|-
 
|[[ 20 ]]|| [[ slepence karpatského paleogénu-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 20a ]]|| [[ slepence karpatského paleogénu-vápnité ]]
 
|-
 
|[[ 20b ]]|| [[ slepence karpatského paleogénu-nevápnité ]]
 
|-
 
|[[ 21 ]]|| [[ slínité horniny karpatského flyše ]]
 
|-
 
|[[ 22 ]]|| [[ silně vápnité pískovce karpatského flyše ]]
 
|-
 
|[[ 23 ]]|| [[ vápnité slepence permokarbonu ]]
 
|-
 
|[[ 24 ]]|| [[ spraše-středně těžké ]]
 
|-
 
|[[ 24l ]]|| [[ spraše-lehké ]]
 
|-
 
|[[ 24t ]]|| [[ spraše-těžké ]]
 
|-
 
|[[ 25 ]]|| [[ spraše a soliflukční sedimenty s vysokým podílem slínového detritu ]]
 
|-
 
|[[ 26 ]]|| [[ vápnité naváté písky ]]
 
|-
 
|[[ 27 ]]|| [[ terasy z převážně karbonátového materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 28 ]]|| [[ terasy z převážně bázického materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 29 ]]|| [[ vápnité nivní uloženiny--bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 29l ]]|| [[ vápnité nivní uloženiny-lehké ]]
 
|-
 
|[[ 29t ]]|| [[ vápnité nivní uloženiny-těžké ]]
 
|-
 
|[[ 30 ]]|| [[ andesity a příbuzné horniny ]]
 
|-
 
|[[ 31 ]]|| [[ rhyolity a dacity ]]
 
|-
 
|[[ 32 ]]|| [[ andesitové tufy a tufity ]]
 
|-
 
|[[ 33 ]]|| [[ rhyolitové tufy a tufity ]]
 
|-
 
|[[ 34 ]]|| [[ kyselé porfyry, porfyrity a keratofyry ]]
 
|-
 
|[[ 35 ]]|| [[ neutrální porfyry, porfyrity a keratofyry ]]
 
|-
 
|[[ 36 ]]|| [[ znělce a trachyty ]]
 
|-
 
|[[ 37 ]]|| [[ kyselé horniny ze skupiny žul ]]
 
|-
 
|[[ 38 ]]|| [[ neutrální horniny skupiny žul ]]
 
|-
 
|[[ 39 ]]|| [[ orthoruly ]]
 
|-
 
|[[ 40 ]]|| [[ granulity ]]
 
|-
 
|[[ 41 ]]|| [[ pararuly ]]
 
|-
 
|[[ 42 ]]|| [[ svory a fylity ]]
 
|-
 
|[[ 43 ]]|| [[ algonkické břidlice a droby ]]
 
|-
 
|[[ 44 ]]|| [[ břidličná souvrství staršího paleozoika a kulmu-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 44a ]]|| [[ břidličná souvrství staršího paleozoika a kulmu-měkké břidlice ]]
 
|-
 
|[[ 44b ]]|| [[ břidličná souvrství staršího paleozoika a kulmu-břidlice ve vyšším stupni zpevnění ]]
 
|-
 
|[[ 45 ]]|| [[ převážně dorbová a pískovcová souvrství staršího paleozoika a kulmu ]]
 
|-
 
|[[ 46 ]]|| [[ mesozoické břidlice v Karpatech ]]
 
|-
 
|[[ 47 ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-z-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 47l ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-zrnitostně lehký (pískovce, slepence,arkosy) ]]
 
|-
 
|[[ 47t ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-zrnitostně těžší (siltovce, břidlice, lupky) ]]
 
|-
 
|[[ 48 ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 48l ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-slabě vápnitý nebo s vápnitými polohami zrnitostně lehký ]]
 
|-
 
|[[ 48t ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-slabě vápnitý nebo s vápnitými polohami zrnitostně těžší ]]
 
|-
 
|[[ 49 ]]|| [[ převážně písčité horniny a zeminy limnického terciéru ]]
 
|-
 
|[[ 50 ]]|| [[ neogenní terasové štěrkopísky-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 50l ]]|| [[ neogenní terasové štěrkopísky-nezahliněné ]]
 
|-
 
|[[ 50t ]]|| [[ neogenní terasové štěrkopísky-silně zahliněné nebo s jílovitými vložkami ]]
 
|-
 
|[[ 51 ]]|| [[ jílovité horniny a zeminy limnického terciéru ]]
 
|-
 
|[[ 52 ]]|| [[ limnický terciér vápnitý nebo s vápnitými polohami ]]
 
|-
 
|[[ 53 ]]|| [[ karpatský flyš v typickém vývoji střídání pískovců a břidlic, většinou slabě vápnitých ]]
 
|-
 
|[[ 54 ]]|| [[ karpatský flyš v typickém vývoji výrazně vápnitý ]]
 
|-
 
|[[ 55 ]]|| [[ flyšové pískovce slabě vápnité až nevápnité ]]
 
|-
 
|[[ 56 ]]|| [[ jílovité horniny a zeminy flyše ]]
 
|-
 
|[[ 57 ]]|| [[ sprašové hlíny-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 57l ]]|| [[ sprašové hlíny-lehké ]]
 
|-
 
|[[ 57t ]]|| [[ sprašové hlíny-těžké ]]
 
|-
 
|[[ 58 ]]|| [[ eolické a soliflukční hlíny s převahou sprašového materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 59 ]]|| [[ terasy z převážně z kyselého materiálu-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 59a ]]|| [[ terasy z převážně z kyselého materiálu-zahliněné ]]
 
|-
 
|[[ 59b ]]|| [[ terasy z převážně z kyselého materiálu-nezahliněné ]]
 
|-
 
|[[ 60 ]]|| [[ glaciofluviální štěrky-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 60a ]]|| [[ glaciofluviální štěrky-písky ]]
 
|-
 
|[[ 60b ]]|| [[ glaciofluviální štěrky-štěrkopísky ]]
 
|-
 
|[[ 61 ]]|| [[ morény ]]
 
|-
 
|[[ 62 ]]|| [[ nevápnité nivní uloženiny-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 62l ]]|| [[ nevápnité nivní uloženiny-lehké ]]
 
|-
 
|[[ 62t ]]|| [[ nevápnité nivní uloženiny-těžké ]]
 
|-
 
|[[ 63 ]]|| [[ svahoviny, těžké hlíny až hlinité písky s drobnějším skeletem-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 63a ]]|| [[ svahoviny, těžké hlíny až hlinité písky s drobnějším skeletem-z karbonátového materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 63b ]]|| [[ svahoviny, těžké hlíny až hlinité písky s drobnějším skeletem-z bázického materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 63c ]]|| [[ svahoviny, těžké hlíny až hlinité písky s drobnějším skeletem-z kyselého materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 63f ]]|| [[ svahoviny, těžké hlíny až hlinité písky s drobnějším skeletem-z reliktních předkvartérních zvětralin ]]
 
|-
 
|[[ 64 ]]|| [[ svahoviny s bloky-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 64a ]]|| [[ svahoviny s bloky-hlíny až hlinité písky s balvany pevných hornin, které většinou vystupují na povrch terénu z karbonátového materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 64b ]]|| [[ svahoviny s bloky-hlíny až hlinité písky s balvany pevných hornin, které většinou vystupují na povrch terénu z bázického materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 64c ]]|| [[ svahoviny s bloky-hlíny až hlinité písky s balvany pevných hornin, které většinou vystupují na povrch terénu ze středně až slabě výživného materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 64d ]]|| [[ svahoviny s bloky-hlíny až hlinité písky s balvany pevných hornin, které většinou vystupují na povrch terénu z nevýživného materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 65 ]]|| [[ volná kamenná moře a sutě-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 65a ]]|| [[ volná kamenná moře a sutě z karbonátového materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 65b ]]|| [[ volná kamenná moře a sutě z bázického materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 65c ]]|| [[ volná kamenná moře a sutě ze středně až slabě výživného materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 65d ]]|| [[ volná kamenná moře a sutě z nevýživného materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 66 ]]|| [[ svahoviny s výraznější příměsí štěrku-bez určení ]]
 
|-
 
|[[ 66a ]]|| [[ svahoviny s výraznější příměsí štěrku - kamení (soliflukční kužele), skelet různého petrografického složení z karbonátového materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 66b ]]|| [[ svahoviny s výraznější příměsí štěrku - kamení (soliflukční kužele), skelet různého petrografického složení z bázického materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 66c ]]|| [[ svahoviny s výraznější příměsí štěrku - kamení (soliflukční kužele), skelet různého petrografického složení ze středně až slabě výživného materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 66d ]]|| [[ svahoviny s výraznější příměsí štěrku - kamení (soliflukční kužele), skelet různého petrografického složení z nevýživného materiálu ]]
 
|-
 
|[[ 67 ]]|| [[ buližníky ]]
 
|-
 
|[[ 68 ]]|| [[ křemence ]]
 
|-
 
|[[ 69 ]]|| [[ pevné kamenitě větrající křemité pískovce ]]
 
|-
 
|[[ 70 ]]|| [[ křemité slepence ]]
 
|-
 
|[[ 71 ]]|| [[ křemité a kaolinické kvádrové pískovce ]]
 
|-
 
|[[ 72 ]]|| [[ čisté naváté písky ]]
 
|-
 
|[[ ! ]]|| [[ ke kontrole ]]
 
|-
 
|[[ 53t ]]|| [[ karpatský flyš v typickém vývoji střídání pískovců a břidlic, většinou slabě vápnitých (lehčí profil k 55) ]]
 
|-
 
|[[ 73 ]]|| [[ --- ]]
 
|-
 
|[[ 16a ]]|| [[ křídové slíny v Českém masivu - karbonátové ]]
 
|-
 
|[[ 16b ]]|| [[ křídové slíny v Českém masivu - bazické ]]
 
|-
 
|[[ 47s ]]|| [[ permokarbon Českého masivu  - zrnitostně středně těžký ]]
 
|-
 
|[[ 47l/s ]]|| [[ permokarbon Českého masivu – slepence a siltovce ]]
 
|-
 
|[[ 47s/t ]]|| [[ permokarbon Českého masivu – zrnitostně středně těžký/těžký ]]
 
|-
 
|[[ 62a ]]|| [[ koluviální hlíny ]]
 
|-
 
|[[ 47a ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-zrnitostně lehký (pískovce, slepence,arkosy) ]]
 
|-
 
|[[ 47b ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-zrnitostně těžší (siltovce, břidlice, lupky) ]]
 
|-
 
|[[ 48a ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-slabě vápnitý nebo s vápnitými polohami zrnitostně lehký ]]
 
|-
 
|[[ 48b ]]|| [[ permokarbon Českého masivu-slabě vápnitý nebo s vápnitými polohami zrnitostně těžší ]]
 
|-
 
|[[ 50b ]]|| [[ neogenní terasové štěrkopísky ]]
 
|-
 
|[[ 14a ]]|| [[ křídové opuky a tvrdé slínovce v Českém masivu ]]
 
|-
 
|[[ 15a ]]|| [[ křídové vápnité pískovce v Českém masivu - odvápněné ]]
 
|-
 
|[[ 52a ]]|| [[ limnický terciér vápnitý nebo s vápnitými polohami ]]
 
|-
 
|[[ 51a ]]|| [[ jílovité horniny a zeminy limnického terciéru ]]
 
|-
 
|[[ 19c ]]|| [[ písčité sedimenty mořského neogénu-nevápnité se skeletem ]]
 
|-
 
|[[ 51a ]]|| [[ porcelanit ]]
 
  
 +
[https://knihovna.vumop.cz/records/42064fe0-dc32-471c-b21e-3ba55ecc7d60 Damaška, J. a kol. 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 2.díl. Praha: MZVŽ, 180 s.]
  
|}
+
[https://knihovna.vumop.cz/records/3e0fd010-6289-466c-9f32-10ded9ec44c0 Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., Juřicová, A., 2018. Harmonizace databáze KPP s klasifikacemi TKSP a WRB 2014. Certifikovaná metodika. VÚMOP, v.v.i., Praha, ISBN:978-80-87361-94-8.]
|}
+
 
 +
[https://knihovna.vumop.cz/records/378efdf3-8219-4c85-92a9-db20e1646304 Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., & Vaněk, A., 2020. Harmonisation of a large-scale historical database with the actual Czech soil classification system. Soil and Water Research, 15(2), 101-115.]

Aktuální verze z 5. 5. 2021, 09:27

Komplexní průzkum půd (KPP) byl prvním moderním soustavným průzkumem půd na území tehdejší ČSSR. Proběhl v letech 1961 – 1970 na základě usnesení vlády ČSSR č. 11 ze dne 4. ledna 1961 jako celostátní, centrálně koordinovaná akce zaměřená na systematický sběr údajů o půdě. Účelem KPP bylo zabezpečení dostatečně podrobných a kvalitních informací o půdě (půdním pokryvu) pro potřeby systematického zvyšování půdní úrodnosti a řešení problematiky výživy rostlin na vědeckých základech. KPP představuje souběžné a navzájem koordinované řešení dvou různých akcí:

  • půdoznalecký průzkum, jako jednorázová akce základního průzkumu půd ČSSR plánovaná na 10 let,
  • soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (tento průzkům stále probíhá a je prováděn ÚKZUS).

KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967). Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze.

Geneticko-agronomická klasifikace

Metodika Komplexního průzkumu půd

Geneticko-agronomická klasifikace půd (dále GAK) byla vytvořena jako účelová klasifikace pro potřeby mapování půdy v rámci KPP. GAK je komplexní hiearchický klasifikační systém, jehož objektem je kromě samotné klasifikace půdy (taxonomický systém) i klasifikace půdních horizontů, klasifikace půdotvorných substrátů a doplňková klasifikace některých vlastností půdy. GAK byla budována na genetickém základě, ovšem genetické jednotky byly definovány skupinou diagnostických znaků a jejich limitů u zemědělsky využívaných půd (Němeček a kol. 1967).

Klasifikace půdních horizontů

Klasifikace půdních představitelů

Data Komplexního průzkumu půd

Výstupem KPP je množství tematických map (v měřítku 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000) a textových výstupů, které obsahují záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů a řada dalších doprovodných dokumentů, jako jsou například okresní zprávy. Všechny dochované výstupy, jak textové, tak i mapové, jsou v současné době uloženy v archivu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Data byla předmětem digitalizace KPP, při které se podařilo zpracovat velké množství materiálu, které jsou v současné době dostupné na geoportálu SOWAC‑GIS.

Původní výstupy KPP

Kapitola se zabývá popisem původních dat Komplexního průzkumu půd.

Digitalizované výstupy KPP

Kapitola obsahuje popis digitalizovaných dat Komplexního průzkumu půd, které jsou pro prohlížení dostupné v aplikaci KPP.

Využití dat KPP

Nově digitalizovaná data KPP možné dále využít k výzkumným účelům. Například k vytvoření velmi podrobných map půdních vlastností. Zpracování dat KPP s využitím pokročilých metod zpracování dat zaručuje vznik přesnějších půdních map ve vysokém stupni detailnosti, které najdou uplatnění v širokém spektru činností na úrovni státní správy či ve vědeckém a soukromém sektoru, a to především jako podklad při řešení problematiky eroze půd, celkové zásoby uhlíku ve vztahu ke klimatickým změnám, retence vody v půdách či produkčního potenciálu našich půd.

Detailních mapy půdních vlastností ČR



Pro účely naplnění obsahu WIKI KPP byly částečně převzaty texty a bylo čerpáno z následující literatury:

Němeček a kol., 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 1.díl. Praha: MZVŽ, 246 s.

Damaška, J. a kol. 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 2.díl. Praha: MZVŽ, 180 s.

Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., Juřicová, A., 2018. Harmonizace databáze KPP s klasifikacemi TKSP a WRB 2014. Certifikovaná metodika. VÚMOP, v.v.i., Praha, ISBN:978-80-87361-94-8.

Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., & Vaněk, A., 2020. Harmonisation of a large-scale historical database with the actual Czech soil classification system. Soil and Water Research, 15(2), 101-115.