Hnědozem: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
m
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Hnědozemě jsou rozšířeny v nížinách, většinou v rovinatějších prvcích reliéfu pahorkatin, v nadmořských výškách 150—450 m n. m. Vyskytují se na okraji černozemní oblasti a v sušších a teplejších částech pahorkatin. Areál jejich rozšíření spadá do klimatické oblasti teplé okrsku mírně vlhkého, až do oblasti mírně teplé okrsku mírně suchého, s klimatickými ukazateli v českých krajích: průměrná roční teplota 7,5—8,5 °C, průměrná červencová teplota 17 až 19 °C, průměrná lednová teplota do —3 °C, roční úhrn srážek 450 až 650 mm.
+
Hnědozemě jsou rozšířeny v nížinách, většinou v rovinatějších prvcích reliéfu pahorkatin, v nadmořských výškách 150–450 m n. m. Vyskytují se na okraji černozemní oblasti a v sušších a teplejších částech pahorkatin. Areál jejich rozšíření spadá do klimatické oblasti teplé –⁠ okrsku mírně vlhkého, až do oblasti mírně teplé –⁠ okrsku mírně suchého, s klimatickými ukazateli v českých krajích: průměrná roční teplota 7,5–8,5 °C, průměrná červencová teplota 17 až 19 °C, průměrná lednová teplota do −⁠3 °C, roční úhrn srážek 450 až 650 mm.
 +
 
 
Jsou vázány především na spraše, sprašovité pokryvy a některé svahoviny. Původními porosty byly teplomilnější doubravy a dubohabrové lesy.
 
Jsou vázány především na spraše, sprašovité pokryvy a některé svahoviny. Původními porosty byly teplomilnější doubravy a dubohabrové lesy.
 +
 
Patří mezi nejvýrazněji zkulturněné půdy republiky.
 
Patří mezi nejvýrazněji zkulturněné půdy republiky.
  
 
==Vznik půdního typu==
 
==Vznik půdního typu==
 
Illimerizační proces probíhá v podmínkách periodicky promyvného nebo méně promyvného režimu a velmi výrazné kultivace.
 
Illimerizační proces probíhá v podmínkách periodicky promyvného nebo méně promyvného režimu a velmi výrazné kultivace.
Obecné rysy illimerizačního procesu jsou charakterizovány v kapitole *[[Illimerizovaná půda]].
+
Obecné rysy illimerizačního procesu jsou charakterizovány v kapitole [[Illimerizovaná půda]].
 +
 
 
U některých hnědozemí probíhá illimerizace ve specifické formě, kdy se při translokaci koloidů uplatňují výrazněji humusové látky, které podmiňují zvýšení lyofilnosti koloidů (zvýšení prahu koagulace) takže koloidy mohou migrovat při vyšší koncentraci půdního roztoku, při téměř neutrální reakci. Tmavá koloidní „plasma" těchto vlastností se projevuje tmavými koloidními povlaky v iluviálním horizontu.
 
U některých hnědozemí probíhá illimerizace ve specifické formě, kdy se při translokaci koloidů uplatňují výrazněji humusové látky, které podmiňují zvýšení lyofilnosti koloidů (zvýšení prahu koagulace) takže koloidy mohou migrovat při vyšší koncentraci půdního roztoku, při téměř neutrální reakci. Tmavá koloidní „plasma" těchto vlastností se projevuje tmavými koloidními povlaky v iluviálním horizontu.
 
Obecně illimerizace probíhá (u typických HM) tak, že eluviální horizont nedosahuje takové mocnosti jako u IP a eluviování není tak výrazné, aby jazykovitě pronikalo do iluviálního horizontu. Hlubokým prooráváním půd této oblasti byl eluviální horizont plně nebo z větší části zahrnut do ornice.
 
Obecně illimerizace probíhá (u typických HM) tak, že eluviální horizont nedosahuje takové mocnosti jako u IP a eluviování není tak výrazné, aby jazykovitě pronikalo do iluviálního horizontu. Hlubokým prooráváním půd této oblasti byl eluviální horizont plně nebo z větší části zahrnut do ornice.
 +
 
Vodní režim na hranici mezi periodicky promyvným a promyvným nevede při vytvořivší se texturní diferenciaci na středně těžkých substrátech k oglejení (pouze při výraznějším snížení vnitřní drenáže).
 
Vodní režim na hranici mezi periodicky promyvným a promyvným nevede při vytvořivší se texturní diferenciaci na středně těžkých substrátech k oglejení (pouze při výraznějším snížení vnitřní drenáže).
 
Výraznou kultivací bylo dosaženo nasycení sorpčního komplexu a úpravy půdní reakce na slabě kyselou, neutrální, u typických HM i zlepšení kvalitativního složení humusu.
 
Výraznou kultivací bylo dosaženo nasycení sorpčního komplexu a úpravy půdní reakce na slabě kyselou, neutrální, u typických HM i zlepšení kvalitativního složení humusu.
 
  
 
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
 
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
  
* světlý až i tmavý humusový horizont, většinou v ornici - h, H, Orh, OrH
+
* světlý až i tmavý humusový horizont, většinou v ornici - h, H, Orh, OrH,
* eluviální horizont (málo výrazný nebo již proorán do ornice) s pozvolným přechodem do iluviálního horizontu -be
+
* eluviální horizont (málo výrazný nebo již proorán do ornice) s pozvolným přechodem do iluviálního horizontu -be,
* texturní iluviální horizont bez projevů degradace (neobjevují se poprašky) - I
+
* texturní iluviální horizont bez projevů degradace (neobjevují se poprašky) - I.
  
 
==Charakteristika==
 
==Charakteristika==
===Hnědozem typická - HM ===
+
===Hnědozem typická –⁠ HM ===
Hnědozem typická se ve své nejvýraznější kulturní formě vyskytuje na spraši, zčásti na sprašovitých pokryvech. Méně kulturní formy nalézáme na sprašovitých pokryvech a svahovinách okrajových oblastí jejich rozšíření. Ornice výrazně zkulturněných HM má mocnost 25—30 cm. Vytvořila se dlouhodobou kultivací eluviálního až zčásti iluviálního horizontu. Pod ní leží přímo iluviální horizont (někdy přechodný (h)e/I se slabým prohumózněním). Iluviální texturní horizont sahá typicky do hloubky 70—100 m. Obsah humusu činí 1,3—2,5 (x = 1,8) % u silně zkulturněných HM teplejších oblastí, slabě stoupá v okrajových oblastech rozšíření HM, Ve složení humusu převládají huminové kyseliny (hk). U méně kulturních HM klesá poměr hk:fk a výrazněji jsou zastoupeny slabě poutané hk (jako u IP). Hodnota maximální sorpční kapacity (T) v ornicích středně těžkých půd kolem 17 mval/100 g; v profilu indikuje iluviální horizont. Ornice je ochuzena koloidy (kolem 20 % při obsahu částic <lµm). Kulturní hnědozemě jsou půdy sorpčně nasycené — plně nasycené, slabě kyselé až neutrální v celém profilu.  
+
Hnědozem typická se ve své nejvýraznější kulturní formě vyskytuje na spraši, zčásti na sprašovitých pokryvech. Méně kulturní formy nalézáme na sprašovitých pokryvech a svahovinách okrajových oblastí jejich rozšíření. Ornice výrazně zkulturněných HM má mocnost 25–30 cm. Vytvořila se dlouhodobou kultivací eluviálního až zčásti iluviálního horizontu. Pod ní leží přímo iluviální horizont (někdy přechodný (h)e/I se slabým prohumózněním). Iluviální texturní horizont sahá typicky do hloubky 70–100 m. Obsah humusu činí 1,3–2,5 (x = 1,8) % u silně zkulturněných HM teplejších oblastí, slabě stoupá v okrajových oblastech rozšíření HM, Ve složení humusu převládají huminové kyseliny (hk). U méně kulturních HM klesá poměr hk:fk a výrazněji jsou zastoupeny slabě poutané hk (jako u IP). Hodnota maximální sorpční kapacity (T) v ornicích středně těžkých půd kolem 17 mval/100 g; v profilu indikuje iluviální horizont. Ornice je ochuzena koloidy (kolem 20 % při obsahu částic < l µm). Kulturní hnědozemě jsou půdy sorpčně nasycené–plně nasycené, slabě kyselé až neutrální v celém profilu.
 +
 
 +
===Hnědozem černozemní –⁠ HMč===
 +
Vyskytuje se lokálně na styku s ČMd a ČMi. Pod ornicí mocnosti 25–30 cm iluviální horizont s tmavými povlaky. Humus těchto půd má vyšším zastoupením hk černozemní charakter, zejména v podorničních horizontech (obsahuje i tmavé koloidní povlaky), většinou má i o něco vyšší obsah humusu, jehož obsahu pomalu klesá do hloubky.
 +
 
 +
===Hnědozem illimerizovaná –⁠ HMi===
 +
Vyskytuje se zejména na výrazně prachovitých spraších (sprašovitých pokryvech) hlinitých a lehčích (zejména v relativně vlhčích okrscích hnědozemní oblasti). Ornice mocnosti 18–30 cm se vytvořila kultivací části eluviálního horizontu, sahajícího do hloubky 30–40 cm, následuje přechodný hor. e/I do 40–55 cm a iluviální texturní horizont do 90–130 cm.
  
===Hnědozem černozemní - HMč===
+
Obsah humusu stejný až nižší než u HM typické, v jeho složení nižší poměr hk:fk. Snížená sorpční kapacita oproti HM v eluviované části profilu je důsledek ochuzení koloidy (v průměru kolem 15 % částic < 1 µm). Hodnota T dobře indikuje eluviální a iluviální horizont.
Vyskytuje lokálně na styku s ČMd a ČMi. Pod ornicí mocnosti 25—30 cm iluviální horizont s tmavými povlaky. Humus těchto půd má vyšším zastoupením hk černozemní charakter, zejména v podorničních horizontech (obsahuje i tmavé koloidní povlaky), většinou má i o něco vyšší obsah humusu, jehož obsahu pomalu klesá do hloubky.  
 
  
===Hnědozem illimerizovaná - HMi===
 
Vyskytuje zejména na výrazně prachovitých spraších (sprašovitých pokryvech) hlinitých a lehčích (zejména v relativně vlhčích okrscích hnědozemní oblasti). Ornice mocnosti 18—30 cm se vytvořila kultivací části eluviálního horizontu, sahajícího do hloubky 30—40 cm, následuje přechodný hor. e/I do 40—55 cm a iluviální texturní horizont do 90—130 cm.
 
Obsah humusu stejný až nižší než u HM typické, v jeho složení nižší poměr hk:fk. Snížená sorpční kapacita oproti HM v eluviované části profilu
 
je důsledek ochuzení koloidy (v průměru kolem 15 % částic <1 µm). Hodnota T dobře indikuje eluviální a iluviální horizont.
 
 
Půdní reakce v ornici většinou slabě kyselá, sorpční komplex nasycen (nad 75 %), kolísání však značné od pH kyselého k neutrálnímu. Minimum hodnot pH nejčastěji v důsledku zkulturnění svrchní části profilu v iluviálním horizontu. V substrátu nasycenost stoupá.
 
Půdní reakce v ornici většinou slabě kyselá, sorpční komplex nasycen (nad 75 %), kolísání však značné od pH kyselého k neutrálnímu. Minimum hodnot pH nejčastěji v důsledku zkulturnění svrchní části profilu v iluviálním horizontu. V substrátu nasycenost stoupá.
  
===Hnědozem antropogenní - HMan===
+
===Hnědozem antropogenní –⁠ HMan===
Vzniká hlavně rigolováním chmelnic a vinic. Profil je silně pozměněn mechanickými zásahy, obohacen do hloubky humusem, půdní reakce neutrální (slabě kyselá) do 40—50 cm.
+
Vzniká hlavně rigolováním chmelnic a vinic. Profil je silně pozměněn mechanickými zásahy, obohacen do hloubky humusem, půdní reakce neutrální (slabě kyselá) do 40–50 cm.
  
===Hnědozem oglejená - HMg===
+
===Hnědozem oglejená –⁠ HMg===
Nejčastěji vyskytuje na vrstevnatých substrátech (spraš na slínu apod.), nebo na těžších substrátech.
+
Nejčastěji se vyskytuje na vrstevnatých substrátech (spraš na slínu apod.), nebo na těžších substrátech.
  
 
[[Category: Půdní typy]]
 
[[Category: Půdní typy]]

Aktuální verze z 13. 11. 2020, 16:31

Hnědozemě jsou rozšířeny v nížinách, většinou v rovinatějších prvcích reliéfu pahorkatin, v nadmořských výškách 150–450 m n. m. Vyskytují se na okraji černozemní oblasti a v sušších a teplejších částech pahorkatin. Areál jejich rozšíření spadá do klimatické oblasti teplé –⁠ okrsku mírně vlhkého, až do oblasti mírně teplé –⁠ okrsku mírně suchého, s klimatickými ukazateli v českých krajích: průměrná roční teplota 7,5–8,5 °C, průměrná červencová teplota 17 až 19 °C, průměrná lednová teplota do −⁠3 °C, roční úhrn srážek 450 až 650 mm.

Jsou vázány především na spraše, sprašovité pokryvy a některé svahoviny. Původními porosty byly teplomilnější doubravy a dubohabrové lesy.

Patří mezi nejvýrazněji zkulturněné půdy republiky.

Vznik půdního typu

Illimerizační proces probíhá v podmínkách periodicky promyvného nebo méně promyvného režimu a velmi výrazné kultivace. Obecné rysy illimerizačního procesu jsou charakterizovány v kapitole Illimerizovaná půda.

U některých hnědozemí probíhá illimerizace ve specifické formě, kdy se při translokaci koloidů uplatňují výrazněji humusové látky, které podmiňují zvýšení lyofilnosti koloidů (zvýšení prahu koagulace) takže koloidy mohou migrovat při vyšší koncentraci půdního roztoku, při téměř neutrální reakci. Tmavá koloidní „plasma" těchto vlastností se projevuje tmavými koloidními povlaky v iluviálním horizontu. Obecně illimerizace probíhá (u typických HM) tak, že eluviální horizont nedosahuje takové mocnosti jako u IP a eluviování není tak výrazné, aby jazykovitě pronikalo do iluviálního horizontu. Hlubokým prooráváním půd této oblasti byl eluviální horizont plně nebo z větší části zahrnut do ornice.

Vodní režim na hranici mezi periodicky promyvným a promyvným nevede při vytvořivší se texturní diferenciaci na středně těžkých substrátech k oglejení (pouze při výraznějším snížení vnitřní drenáže). Výraznou kultivací bylo dosaženo nasycení sorpčního komplexu a úpravy půdní reakce na slabě kyselou, neutrální, u typických HM i zlepšení kvalitativního složení humusu.

Hlavní diagnostické horizonty a znaky

  • světlý až i tmavý humusový horizont, většinou v ornici - h, H, Orh, OrH,
  • eluviální horizont (málo výrazný nebo již proorán do ornice) s pozvolným přechodem do iluviálního horizontu -be,
  • texturní iluviální horizont bez projevů degradace (neobjevují se poprašky) - I.

Charakteristika

Hnědozem typická –⁠ HM

Hnědozem typická se ve své nejvýraznější kulturní formě vyskytuje na spraši, zčásti na sprašovitých pokryvech. Méně kulturní formy nalézáme na sprašovitých pokryvech a svahovinách okrajových oblastí jejich rozšíření. Ornice výrazně zkulturněných HM má mocnost 25–30 cm. Vytvořila se dlouhodobou kultivací eluviálního až zčásti iluviálního horizontu. Pod ní leží přímo iluviální horizont (někdy přechodný (h)e/I se slabým prohumózněním). Iluviální texturní horizont sahá typicky do hloubky 70–100 m. Obsah humusu činí 1,3–2,5 (x = 1,8) % u silně zkulturněných HM teplejších oblastí, slabě stoupá v okrajových oblastech rozšíření HM, Ve složení humusu převládají huminové kyseliny (hk). U méně kulturních HM klesá poměr hk:fk a výrazněji jsou zastoupeny slabě poutané hk (jako u IP). Hodnota maximální sorpční kapacity (T) v ornicích středně těžkých půd kolem 17 mval/100 g; v profilu indikuje iluviální horizont. Ornice je ochuzena koloidy (kolem 20 % při obsahu částic < l µm). Kulturní hnědozemě jsou půdy sorpčně nasycené–plně nasycené, slabě kyselé až neutrální v celém profilu.

Hnědozem černozemní –⁠ HMč

Vyskytuje se lokálně na styku s ČMd a ČMi. Pod ornicí mocnosti 25–30 cm iluviální horizont s tmavými povlaky. Humus těchto půd má vyšším zastoupením hk černozemní charakter, zejména v podorničních horizontech (obsahuje i tmavé koloidní povlaky), většinou má i o něco vyšší obsah humusu, jehož obsahu pomalu klesá do hloubky.

Hnědozem illimerizovaná –⁠ HMi

Vyskytuje se zejména na výrazně prachovitých spraších (sprašovitých pokryvech) hlinitých a lehčích (zejména v relativně vlhčích okrscích hnědozemní oblasti). Ornice mocnosti 18–30 cm se vytvořila kultivací části eluviálního horizontu, sahajícího do hloubky 30–40 cm, následuje přechodný hor. e/I do 40–55 cm a iluviální texturní horizont do 90–130 cm.

Obsah humusu stejný až nižší než u HM typické, v jeho složení nižší poměr hk:fk. Snížená sorpční kapacita oproti HM v eluviované části profilu je důsledek ochuzení koloidy (v průměru kolem 15 % částic < 1 µm). Hodnota T dobře indikuje eluviální a iluviální horizont.

Půdní reakce v ornici většinou slabě kyselá, sorpční komplex nasycen (nad 75 %), kolísání však značné od pH kyselého k neutrálnímu. Minimum hodnot pH nejčastěji v důsledku zkulturnění svrchní části profilu v iluviálním horizontu. V substrátu nasycenost stoupá.

Hnědozem antropogenní –⁠ HMan

Vzniká hlavně rigolováním chmelnic a vinic. Profil je silně pozměněn mechanickými zásahy, obohacen do hloubky humusem, půdní reakce neutrální (slabě kyselá) do 40–50 cm.

Hnědozem oglejená –⁠ HMg

Nejčastěji se vyskytuje na vrstevnatých substrátech (spraš na slínu apod.), nebo na těžších substrátech.