Glejová půda

Glejová půda je rozšířena od mírně teplé oblasti okrsku vlhkého až velmi vlhkého až do chladných humidních oblastí. Jsou vázány na terénní deprese, některé části širokých niv a zejména na úzké nivy s málo kolísající hladinou minerálně chudších (zejména v depresích) podzemních vod. Nalézáme je na deluviích a hlubších svahovinách depresí, dále na eluviálních a deluviálně aluviálních (koluviálních) sedimentech.

Vznik půdního typu

Charakteristickým rysem glejového procesu je redukce Fe a Mn, jeho migrace a specifické podmínky pro tvorbu a přeměnu jílu a vytváření nepříznivé mikrostruktury (velká objemová váha) při úplném přesycení vodou nebo kapilárním nasycení (trvale nad 100–⁠⁠80 cm ležící hladina podzemní vody). V nejvýraznější formě probíhá pod hladinou stagnující vody s rozpuštěnými nízkomolekulárními organickými látkami. Těmito se podzemní voda obohacuje při pronikání do kořenové zóny a do prohumózněné části profilu.
Významnou úlohu v redukčních procesech má činnost anaerobních mikroorganismů a produktů jejich životní činnosti. Přeměny organických látek probíhají ve směru snížení mineralizace až i rašelinění při vysoké tvorbě nízkomolekulárních organických látek. Nejsilněji probíhá glejový proces za kyselé reakce, kdy organické látky jsou nejaktivnější a Fe, Mn a Al jsou aktivovány v iontové formě, ve které jsou Fe a Mn redukovány a mohou migrovat (iontově, jako cheláty). Pod hladinou stagnující vody probíhají i nejintenzívnější procesy tvorby a přeměn jílu. Zelenavá barva je podmíněna hydratací jílových minerálů nebo sorbovanými komplexy organických látek s Fe⁺⁺ či silikáty s obsahem Fe⁺⁺. Modrá barva je podmíněna sirníkem železnatým nebo oxidovaným vivianitem. V subhorizontu Gr často modré zbarvení a minimum rezivých skvrn.
V zóně střídání redukčních a oxidačních procesů dochází k vyloučení Fe³⁺ a Mn⁴⁺ ve formě novotvarů –⁠ konkrecí a sraženin kolem chodeb kořání a v trhlinách. Nejde jen o jevy oxidace, ale i o hromadění produktů vzestupné translokace. V profilu glejových půd může dojít i k akumulaci laterálně migrujících sloučenin železa. V přechodném subhorizontu Gor trubičkovitě kolem chodeb kořání okrově rezivé sraženiny hydratovaných kysličníků Fe⁺⁺⁺.
Nepříznivé fyzikální vlastnosti podmíněné rozpadem mikrostruktury se udržují i po melioračních úpravách.

Hlavní diagnostické horizonty a znaky

• hydrogenní humusový až rašelinný horizont –⁠ hG, htG, T
• glejový horizont –⁠ G

Charakteristika hlavních představitelů

Glejová půda typická –⁠ GL
Stratigrafie : h(G), (h)Go, Go, Gr

Glejová půda zrašelinělá –⁠ GLr
Stratigrafie: hG, (h)Gor, Gr
thG, (h)Gr, Gr
thG, (h)Gor, Gr
T, (h)Gr, Gr

Glejová půda rašeliništní –⁠ GLrš
Stratigrafie: T, (h)Gr, Gr