Glejová půda: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
m
(Charakteristika hlavních představitelů)
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Glejová půda je rozšířena od mírně teplé oblasti okrsku vlhkého až velmi vlhkého až do chladných humidních oblastí. Jsou vázány na terénní deprese, některé části širokých niv a zejména na úzké nivy s málo kolísající hladinou minerálně chudších (zejména v depresích) podzemních vod. Nalézáme je na deluviích a hlubších svahovinách depresí, dále na eluviálních a deluviálně aluviálních (koluviálních) sedimentech.
+
Glejové půdy jsou vázány na terénní deprese, některé části širokých niv a zejména na úzké nivy s málo kolísající hladinou podzemních vod. Je možné je nalézt na deluviích a v depresích na hlubších svahovinách, dále na eluviálních koluviálních sedimentech. Jsou rozšířeny od mírně teplé oblasti okrsku vlhkého až velmi vlhkého až do chladných humidních oblastí.
  
 
==Vznik půdního typu==
 
==Vznik půdního typu==
Charakteristickým rysem glejového procesu je redukce Fe a Mn, jeho migrace a specifické podmínky pro tvorbu a přeměnu jílu a vytváření nepříznivé mikrostruktury (velká objemová váha) při úplném přesycení vodou nebo kapilárním nasycení (trvale nad 100–⁠⁠80 cm ležící hladina podzemní vody). V nejvýraznější formě probíhá pod hladinou stagnující vody s rozpuštěnými nízkomolekulárními organickými látkami. Těmito se podzemní voda obohacuje při pronikání do kořenové zóny a do prohumózněné části profilu.<br>
+
Charakteristickým rysem glejového procesu je redukce železa (Fe) a manganu (Mn), jeho migrace a specifické podmínky pro tvorbu a přeměnu jílu. Dále pak vytváření nepříznivé mikrostruktury (velká objemová váha) při úplném přesycení vodou nebo kapilárním nasycení (tam, kde se trvale nad 100–⁠⁠80 cm nachází hladina podzemní vody). V nejvýraznější formě probíhá glejový proces pod hladinou stagnující vody s rozpuštěnými nízkomolekulárními organickými látkami. Těmito látkami se podzemní voda obohacuje při pronikání do kořenové zóny a do prohumózněné části profilu.<br>
Významnou úlohu v redukčních procesech má činnost anaerobních mikroorganismů a produktů jejich životní činnosti. Přeměny organických látek probíhají ve směru snížení mineralizace až i rašelinění při vysoké tvorbě nízkomolekulárních organických látek. Nejsilněji probíhá glejový proces za kyselé reakce, kdy organické látky jsou nejaktivnější a Fe, Mn a Al jsou aktivovány v iontové formě, ve které jsou Fe a Mn redukovány a mohou migrovat (iontově, jako cheláty). Pod hladinou stagnující vody probíhají i nejintenzívnější procesy tvorby a přeměn jílu. Zelenavá barva je podmíněna hydratací jílových minerálů nebo sorbovanými komplexy organických látek s Fe<sup>++</sup> či silikáty s obsahem Fe<sup>++</sup>. Modrá barva je podmíněna sirníkem železnatým nebo oxidovaným vivianitem. V subhorizontu Gr často modré zbarvení a minimum rezivých skvrn.<br>
+
Významnou úlohu v redukčních procesech má činnost anaerobních mikroorganismů a produkty jejich životní činnosti. Přeměny organických látek probíhají ve směru snížení procesu mineralizace až i rašelinění při vysoké tvorbě nízkomolekulárních organických látek. Nejsilněji probíhá glejový proces za kyselé reakce, kdy jsou organické látky nejaktivnější a Fe, Mn a hliník (Al) jsou aktivovány v iontové formě, ve které jsou Fe a Mn redukovány a mohou migrovat (iontově, jako cheláty). Pod hladinou stagnující vody probíhají i nejintenzivnější procesy tvorby a přeměn jílu. Pro glejový proces je typická zelenavá barva, která je podmíněna hydratací jílových minerálů nebo sorbovanými komplexy organických látek s Fe<sup>++</sup> či silikátů s obsahem Fe<sup>++</sup>. Dále se často objevuje modrá barva, která je pak podmíněna sirníkem železnatým nebo oxidovaným vivianitem. Tu je často možné pozorovat v subhorizontu Gr, který má modré zabarvení a minimum rezivých skvrn.<br>
V zóně střídání redukčních a oxidačních procesů dochází k vyloučení Fe<sup>3+</sup> a Mn<sup>4+</sup> ve formě novotvarů –⁠ konkrecí a sraženin kolem chodeb kořání a v trhlinách. Nejde jen o jevy oxidace, ale i o hromadění produktů vzestupné translokace. V profilu glejových půd může dojít i k akumulaci laterálně migrujících sloučenin železa. V přechodném subhorizontu Gor trubičkovitě kolem chodeb kořání okrově rezivé sraženiny hydratovaných kysličníků Fe<sup>+++</sup>.<br>
+
V zóně střídání redukčních a oxidačních procesů dochází k vyloučení Fe<sup>3+</sup> a Mn<sup>4+</sup> ve formě novotvarů –⁠ konkrecí a sraženin kolem chodeb kořání a v trhlinách. Nejde jen o projevy oxidace, ale i o hromadění produktů vzestupné translokace sloučenin železa. V profilu glejových půd může dojít i k akumulaci laterálně migrujících sloučenin železa. V přechodném subhorizontu Gor se kolem chodeb kořání nachází okrově rezivé sraženiny hydratovaných kysličníků Fe<sup>+++</sup>.<br>
Nepříznivé fyzikální vlastnosti podmíněné rozpadem mikrostruktury se udržují i po melioračních úpravách.
+
Nepříznivé fyzikální vlastnosti jsou podmíněné rozpadem mikrostruktury se udržují i po melioračních úpravách.
  
 
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
 
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
* hydrogenní humusový až rašelinný horizont –⁠ hG, htG, T
+
* hydrogenní humusový až rašelinný horizont –⁠ [[Geneticko-agronomická klasifikace| hG]], htG, T
 
* glejový horizont –⁠ G
 
* glejový horizont –⁠ G
  
 
==Charakteristika hlavních představitelů==
 
==Charakteristika hlavních představitelů==
'''Glejová půda typická –⁠ GL'''<br>
+
Glejové půdy navazují na glejové subtypy dalších půdních typů, hlavně hnědých a nivních půd. Leckde mohou navazovat i na lužní půdy glejové (LPG). V původní metodice KPP z roku 1961 jsou některé substypy glejových půd (rašeliné a zrašelinělé) označovány i jako bažinné půdy (BA).<br>
Stratigrafie : h(G), (h)Go, Go, Gr<br>
+
===Glejová půda typická –⁠ GL===
<br>
+
'''Typická stratigrafie:'''<br>
'''Glejová půda zrašelinělá –⁠ GLr''' <br>
+
h(G), (h)Go, Go, Gr<br>
Stratigrafie: hG, (h)Gor, Gr <br>
+
===Glejová půda zrašelinělá –⁠ GLr===
 +
Kromě zde uvedených typických příkladů stratigrafie půdního profilu GLr se objevuje i glejová půda zrašelinělá solončakovaná (GLr(sk)), pro kterou je typické slabé hromadění rozpustných solí v profilu.<br>
 +
'''Typická stratigrafie:''' <br>
 +
hG, (h)Gor, Gr <br>
 
thG, (h)Gr, Gr <br>
 
thG, (h)Gr, Gr <br>
 
thG, (h)Gor, Gr <br>
 
thG, (h)Gor, Gr <br>
 
T, (h)Gr, Gr <br>
 
T, (h)Gr, Gr <br>
<br>
+
===Glejová půda rašeliništní –⁠ GLrš===
'''Glejová půda rašeliništní –⁠ GLrš'''<br>
+
'''Typická stratigrafie:'''<br>
Stratigrafie: T, (h)Gr, Gr<br>
+
T, (h)Gr, Gr<br>
  
 
[[Category: Půdní typy]]
 
[[Category: Půdní typy]]

Aktuální verze z 9. 12. 2020, 12:44

Glejové půdy jsou vázány na terénní deprese, některé části širokých niv a zejména na úzké nivy s málo kolísající hladinou podzemních vod. Je možné je nalézt na deluviích a v depresích na hlubších svahovinách, dále na eluviálních koluviálních sedimentech. Jsou rozšířeny od mírně teplé oblasti okrsku vlhkého až velmi vlhkého až do chladných humidních oblastí.

Vznik půdního typu

Charakteristickým rysem glejového procesu je redukce železa (Fe) a manganu (Mn), jeho migrace a specifické podmínky pro tvorbu a přeměnu jílu. Dále pak vytváření nepříznivé mikrostruktury (velká objemová váha) při úplném přesycení vodou nebo kapilárním nasycení (tam, kde se trvale nad 100–⁠⁠80 cm nachází hladina podzemní vody). V nejvýraznější formě probíhá glejový proces pod hladinou stagnující vody s rozpuštěnými nízkomolekulárními organickými látkami. Těmito látkami se podzemní voda obohacuje při pronikání do kořenové zóny a do prohumózněné části profilu.
Významnou úlohu v redukčních procesech má činnost anaerobních mikroorganismů a produkty jejich životní činnosti. Přeměny organických látek probíhají ve směru snížení procesu mineralizace až i rašelinění při vysoké tvorbě nízkomolekulárních organických látek. Nejsilněji probíhá glejový proces za kyselé reakce, kdy jsou organické látky nejaktivnější a Fe, Mn a hliník (Al) jsou aktivovány v iontové formě, ve které jsou Fe a Mn redukovány a mohou migrovat (iontově, jako cheláty). Pod hladinou stagnující vody probíhají i nejintenzivnější procesy tvorby a přeměn jílu. Pro glejový proces je typická zelenavá barva, která je podmíněna hydratací jílových minerálů nebo sorbovanými komplexy organických látek s Fe++ či silikátů s obsahem Fe++. Dále se často objevuje modrá barva, která je pak podmíněna sirníkem železnatým nebo oxidovaným vivianitem. Tu je často možné pozorovat v subhorizontu Gr, který má modré zabarvení a minimum rezivých skvrn.
V zóně střídání redukčních a oxidačních procesů dochází k vyloučení Fe3+ a Mn4+ ve formě novotvarů –⁠ konkrecí a sraženin kolem chodeb kořání a v trhlinách. Nejde jen o projevy oxidace, ale i o hromadění produktů vzestupné translokace sloučenin železa. V profilu glejových půd může dojít i k akumulaci laterálně migrujících sloučenin železa. V přechodném subhorizontu Gor se kolem chodeb kořání nachází okrově rezivé sraženiny hydratovaných kysličníků Fe+++.
Nepříznivé fyzikální vlastnosti jsou podmíněné rozpadem mikrostruktury se udržují i po melioračních úpravách.

Hlavní diagnostické horizonty a znaky

  • hydrogenní humusový až rašelinný horizont –⁠ hG, htG, T
  • glejový horizont –⁠ G

Charakteristika hlavních představitelů

Glejové půdy navazují na glejové subtypy dalších půdních typů, hlavně hnědých a nivních půd. Leckde mohou navazovat i na lužní půdy glejové (LPG). V původní metodice KPP z roku 1961 jsou některé substypy glejových půd (rašeliné a zrašelinělé) označovány i jako bažinné půdy (BA).

Glejová půda typická –⁠ GL

Typická stratigrafie:
h(G), (h)Go, Go, Gr

Glejová půda zrašelinělá –⁠ GLr

Kromě zde uvedených typických příkladů stratigrafie půdního profilu GLr se objevuje i glejová půda zrašelinělá solončakovaná (GLr(sk)), pro kterou je typické slabé hromadění rozpustných solí v profilu.
Typická stratigrafie:
hG, (h)Gor, Gr
thG, (h)Gr, Gr
thG, (h)Gor, Gr
T, (h)Gr, Gr

Glejová půda rašeliništní –⁠ GLrš

Typická stratigrafie:
T, (h)Gr, Gr