Černozem: Porovnání verzí

Z KPP - wiki
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „Černozemě jsou v typické formě rozšířeny na sprašových pokryvech nížin (a pahorkatin) v klimatické oblasti teplé, okrsku suchém, v nadmořsk…“)
 
(Černozem degradovaná – ČMd)
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Černozemě jsou v typické formě rozšířeny na sprašových pokryvech nížin (a pahorkatin) v klimatické oblasti teplé, okrsku suchém, v nadmořských výškách do 300 (400) m. Ukazatelé klimatických poměrů: průměrná roční teplota nad 8 °C, průměrná červencová teplota nad 18—19 °C, průměrná lednová do —3 —4°C, roční úhrn srážek 450 až 600 mm. Najdeme je však i v mírně teplé oblasti, mírně suchém okrsku pahorkatin, lokálně na sprašových pokryvech (ČMi, ČMdl) i ve značně zvlněných pahorkatinách, zejména na slínech (hlavně ČMI). V nejsušších a nejteplenějších částech mají ČM na slínitých jílech charakter smonic (vertisolů). <br />
+
Černozemě (ČM) jsou ve své typické formě rozšířeny na sprašových pokryvech nížin a pahorkatin v teplé a suché klimatické oblasti, v nadmořských výškách do 300-350 m n. m. Ukazatelé klimatických poměrů: průměrná roční teplota nad 8 °C, průměrná červencová teplota nad 18–19 °C, průměrná lednová do −⁠3 −⁠4°C, roční úhrn srážek 450 až 600 mm. Je možné je však najít i v mírně teplých oblastech a mírně suchých okrscích pahorkatin. Lokálně pak na sprašových pokryvech (ČMi, ČMdl) nebo ve značně zvlněných pahorkatinách, zejména na slínech (hlavně ČMI). V nejsušších a nejteplenějších částech republiky mají ČM na slínitých jílech charakter smonic (vertisolů). Kontinentálnější část areálu rozšíření ČM (jižní Morava) je charakterizována vyšší sumou teplot nad 10 °C ve vegetačním období, vyššími teplotami (9–10 °C, Čechy 8–9 °C) a vyššími srážkami (500–600 mm, Čechy 450–550 mm). Oblast rozšíření ČM zaujímá bývalé území stepi a lesostepi, které patří mezi nejstarší oblasti zemědělsky využívané krajiny. <br />
Kontinentálnější část areálu rozšíření ČM (podunajská nížina a přilehlé tabule, jižní Morava) je charakterizována vyšší sumou teplot >10 °C ve vegetačním období, vyššími teplotami (9—10 °C, Čechy 8—9 °C) a vyššími srážkami (500—600 mm, Čechy 450—550 mm).<br />
+
==Vznik půdního typu==
Oblast jejich rozšíření zaujímá bývalé stepi a lesostepi, oblast nejstarší zemědělské kultury. <br />
+
Černozemní proces probíhal původně pod stepní a lesostepní vegetací, v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního režimu. Cirkulace vody a koloběh látek je zde omezen na genetický profil. Organické látky hromaděné v půdě jsou v obdobích příznivé vlhkosti rozkládány. V půdě se postupně ustavuje rovnováha mezi mineralizací a humifikací popelovinami a na dusík (N) bohatých organických látek. Organické látky – produkty rozkladu – jsou při střídání období ovlhčení a prosychání půdy v podmínkách zvýšené koncentrace dvojmocných kationtů v půdním roztoku kondenzovány v huminové kyseliny (hk). Vytváří se mocný, tmavý černozemní humusový horizont, příznivých chemických a fyzikálních vlastností. Karbonáty, jedno- a dvoj-mocné kationty jsou vyluhovány a hromadí se pod humusovým horizontem. Při zvýšeném vyluhování profilu dochází k migraci jílu za účasti organických látek – k specifické formě illimerizace, charakteristické pro lesostepní půdy. Vysokokondenzované hk se poté hromadí ve spodní části humusového horizontu ve vytvářejícím se iluviálním horizontu. U kulturních půd často dochází k narušení tohoto procesu a k zhoršování podmínek kondenzace hk ve svrchní části profilu.
<br />
+
 
 +
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
 +
 
 +
* tmavý sorpčně nasycený horizont humusový horizont - H
 +
* karbonátový substrát s pedogenní akumulací CaCO<sub>3</sub> - Pca
  
==Vznik půdního typu==
+
==Charakteristika hlavních půdních představitelů==
Černozemní proces probíhal původně pod štěpní — lesostepní vegetací, v podmínkách nepromyvného — periodicky promyvného vodního režimu. Cirkulace vody a koloběh látek je tu omezen na genetický profil. Organické látky hromaděné v půdě (původně štěpní vegetací) jsou v obdobích příznivé vlhkosti rozkládány. V půdě se ustavuje rovnováha mezi mineralizací a humifikací popelovinami a N bohatých organických látek. Organické látky — produkty rozkladu — jsou při střídání období ovlhčení a prosýchání půdy v podmínkách zvýšené koncentrace dvojmocných kationtů v půdním roztoku kondenzovány v hk. Vytváří se mocný, tmavý černozemní humusový horizont, příznivých chemických a fyzikálních vlastností. Karbonáty, jedno- a dvoj-mocné kationty jsou vyluhovány a hromadí se pod humusovým horizontem.
+
===Černozem typická – ČM ===
Při zvýšeném vyluhování profilu dochází k migraci jílu za účasti organických látek — k specifické formě illimerizace, charakteristické pro lesostepní půdy. Vysokokondenzované hk se hromadí ve spodní části humusového horizontu a ve vytvářejícím se iluviálním horizontu.
+
Černozem typická se ve své nejtypičtější podobě vyskytuje převážně na spraši. Humusový horizont bývá 40–70 cm mocný a obsah humusu v ornici se pohybuje okolo 2,2–3,0 %. V složení humusu je výrazné zastoupení hk. Hodnota maximálního sorpčního nasycení (T) je mezi 18–25 mval/100 g při obsahu částic < 1 µm kolem 20 %. Sorpční komplex je nasycený až plně nasycený, pH neutrální–slabě alkalické. <br />
U kulturních půd dochází často k narušení tohoto procesu, k zhoršování; podmínek kondenzace hk ve svrchní části profilu.
+
 
 +
===Černozem karbonátová – ČMk ===
 +
Černozem karbonátová je velmi podobná ČM. Vyskytuje se v nejsušších a nejteplejších oblastech České republiky. Profil obsahuje tzv. výkvěty CaCO<sub>3</sub> ve formě podhoubí v humusovém horizontu.
 +
 
 +
===Černozem hnědá – ČMh===
 +
Černozem hnědá navazuje v sušších a teplejších oblastech na stanoviště ČM. Má vlastnosti obdobné ČMd. Nemá však iluviální horizont Ih, ale pod horizontem H leží více než 15 cm mocný, odvápněný horizont V - (h)V.
 +
 
 +
===Černozem illimerizovaná – ČMi ===
 +
Vyskytuje se většinou na spraších s vysokým obsahem prachu. Humusový horizont bývá mocný 45–60 cm a obsah humusu v ornici silně kolísá 1,6–2,0 (2,5) %. V složení humusu v ornici je výrazné snížení poměru hk: fk a zvýšené zastoupení hk, kterých přibývá do hloubky až do iluviálního horizontu. Hodnota maximální sorpční kapacity (T) se nachází mezi 14-18 mval/100 g při obsahu částic < 1 µm 12–18 %. Hodnota T výrazně indikuje genetické horizonty. Sorpční komplex nasycený–slabě nasycený, pH často slabě kyselé, ale i neutrální.
  
===Černozem typická — ČM ===
+
===Černozem degradovaná – ČMd ===
V nejvýraznější formě se vyskytuje na spraši. Humusový hor. 40—70 cm, obsah humusu v ornici 2,2—3,0 %. V složení humusu výrazné zastoupení hk. Sorpční komplex nasycen plně nasycen, pH neutrální — slabě alkalické. <br />
+
Vyskytuje se na spraších. Mocnost humusového horizontu do 50–80 cm, obsah humusu v ornicích se pohybuje okolo 1,9–2,5 %. Ve složení humusu dochází ke snížení poměru hk : fk a obsahu hk v ornici, zvýšení v horizontu Hi. Hodnota maximální sorpční kapacity (T) je mezi 17-21 mval/100 g při obsahu částic < 1 µm v průměru pod 20 %. Sorpční komplex je nasycen, plně nasycen, pH slabě kyselé – neutrální, minimum v iluviované části profilu. Méně často se nachází na lehčích a na těžších substrátech.
  
===Černozem karbonátová — ČMk ===
+
===Černozem lužní – ČMl===
Vyskytuje se v nejsušších a nejteplejších oblastech. Mycelárně karbonátová: výkvěty CaCO<sub>3</sub> ve formě podhoubí v humusovém horizontu. Významné na slínech (litogenní varianta), kde při těžkém zrnitostním složení zůstávají residuální CaCO<sub>3</sub>. Jinak obdobné ČM.
+
Černozem lužní se vyskytuje na třech základních stanovištích: <br />
 +
a) Na různých substrátech v depresích mezi ČM, na starých aluviálních náplavech s hladinou podzemní vody nad 3–5 m po větší část roku. Objevuje se slabá rezivá skvrnitost v substrátu a vyšší obsah humusu než u ČM,<br />
 +
b) V humidnějších oblastech ojedinělého výskytu ČMd – stagnace vláhy na těžší spraši. Objevují se bročky, slabé mramorování v profilu a zvýšený obsah humusu,<br />
 +
c) Na těžkých substrátech, kde dochází k povrchové stagnaci vláhy, v depresích - kombinace s vlivem hladiny podzemních vod; bročky se vyskytují i v povrchové části profilu, skvrnitost se objevuje vždy v přechodném horizontu a v substrátu. Jsou rozšířeny na slínech (křídových, flyšových aj.) i mimo oblast ČM na spraši. Mocnost humusového horizontu dosahuje 40–60 cm (v depresních polohách i více), obsah humusu  je mezi 4–8 % a maximální sorpční kapacita (T) mezi 25–30 (až 50) mval/100 g.<br />
  
===Černozem illimerizovaná — ČMi ===
+
===Černozem smonice – ČMsmonice===
Vyskytuje se většinou na spraších s vysokým obsahem prachu. Humusový horizont 45—60 cm, obsah humusu v ornici silně kolísá 1,6—2,0 (2,5) %. V složení humusu v ornici výrazné snížení hk: fk a zastoupení hk, kterých přibývá do hloubky až do iluviálního horizontu (specifická migrace). Sorpční komplex nasycený — až slabě nasycený, pH často slabě kyselé, ale i neutrální.  
+
Jedná se o litogenně podmíněný subtyp ČM, který se vyskytuje na nejtěžších substrátech, zejména v okrese Chomutov. V suché oblasti se vytváří specifická dynamika vodního a vzdušného režimu – střídání období nepropustnosti (za vlhkého stavu) s propustností a tvorbou trhlin za sucha. Dochází ke specifické migraci půdního materiálu, kdy dochází k propadávání materiálu svrchní části profilu do hlubokých trhlin. Při střídání bobtnání a smršťování dochází k míšení materiálu a tvorbě lesklých skluzných ploch (tzv. slickensides).
  
===Černozem degradovaná - ČMd ===
+
[[Category: Půdní typy]]
Vyskytuje se na spraších. Humusový horizont do 50—80 cm, obsah humusu v ornicích 1,9—2,5%. Ve složení humusu snížení poměru hk : fk a obsahu hk v ornici, zvýšení v horizontu Hi. Sorpční komplex nasycen, plně nasycen, pH slabě kyselé — neutrální, minimum v iluviované části profilu. Méně často na lehčích a na těžších substrátech.
 

Aktuální verze z 9. 12. 2020, 13:20

Černozemě (ČM) jsou ve své typické formě rozšířeny na sprašových pokryvech nížin a pahorkatin v teplé a suché klimatické oblasti, v nadmořských výškách do 300-350 m n. m. Ukazatelé klimatických poměrů: průměrná roční teplota nad 8 °C, průměrná červencová teplota nad 18–19 °C, průměrná lednová do −⁠3 až −⁠4°C, roční úhrn srážek 450 až 600 mm. Je možné je však najít i v mírně teplých oblastech a mírně suchých okrscích pahorkatin. Lokálně pak na sprašových pokryvech (ČMi, ČMdl) nebo ve značně zvlněných pahorkatinách, zejména na slínech (hlavně ČMI). V nejsušších a nejteplenějších částech republiky mají ČM na slínitých jílech charakter smonic (vertisolů). Kontinentálnější část areálu rozšíření ČM (jižní Morava) je charakterizována vyšší sumou teplot nad 10 °C ve vegetačním období, vyššími teplotami (9–10 °C, Čechy 8–9 °C) a vyššími srážkami (500–600 mm, Čechy 450–550 mm). Oblast rozšíření ČM zaujímá bývalé území stepi a lesostepi, které patří mezi nejstarší oblasti zemědělsky využívané krajiny.

Vznik půdního typu

Černozemní proces probíhal původně pod stepní a lesostepní vegetací, v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního režimu. Cirkulace vody a koloběh látek je zde omezen na genetický profil. Organické látky hromaděné v půdě jsou v obdobích příznivé vlhkosti rozkládány. V půdě se postupně ustavuje rovnováha mezi mineralizací a humifikací popelovinami a na dusík (N) bohatých organických látek. Organické látky – produkty rozkladu – jsou při střídání období ovlhčení a prosychání půdy v podmínkách zvýšené koncentrace dvojmocných kationtů v půdním roztoku kondenzovány v huminové kyseliny (hk). Vytváří se mocný, tmavý černozemní humusový horizont, příznivých chemických a fyzikálních vlastností. Karbonáty, jedno- a dvoj-mocné kationty jsou vyluhovány a hromadí se pod humusovým horizontem. Při zvýšeném vyluhování profilu dochází k migraci jílu za účasti organických látek – k specifické formě illimerizace, charakteristické pro lesostepní půdy. Vysokokondenzované hk se poté hromadí ve spodní části humusového horizontu ve vytvářejícím se iluviálním horizontu. U kulturních půd často dochází k narušení tohoto procesu a k zhoršování podmínek kondenzace hk ve svrchní části profilu.

Hlavní diagnostické horizonty a znaky

  • tmavý sorpčně nasycený horizont humusový horizont - H
  • karbonátový substrát s pedogenní akumulací CaCO3 - Pca

Charakteristika hlavních půdních představitelů

Černozem typická – ČM

Černozem typická se ve své nejtypičtější podobě vyskytuje převážně na spraši. Humusový horizont bývá 40–70 cm mocný a obsah humusu v ornici se pohybuje okolo 2,2–3,0 %. V složení humusu je výrazné zastoupení hk. Hodnota maximálního sorpčního nasycení (T) je mezi 18–25 mval/100 g při obsahu částic < 1 µm kolem 20 %. Sorpční komplex je nasycený až plně nasycený, pH neutrální–slabě alkalické.

Černozem karbonátová – ČMk

Černozem karbonátová je velmi podobná ČM. Vyskytuje se v nejsušších a nejteplejších oblastech České republiky. Profil obsahuje tzv. výkvěty CaCO3 ve formě podhoubí v humusovém horizontu.

Černozem hnědá – ČMh

Černozem hnědá navazuje v sušších a teplejších oblastech na stanoviště ČM. Má vlastnosti obdobné ČMd. Nemá však iluviální horizont Ih, ale pod horizontem H leží více než 15 cm mocný, odvápněný horizont V - (h)V.

Černozem illimerizovaná – ČMi

Vyskytuje se většinou na spraších s vysokým obsahem prachu. Humusový horizont bývá mocný 45–60 cm a obsah humusu v ornici silně kolísá 1,6–2,0 (2,5) %. V složení humusu v ornici je výrazné snížení poměru hk: fk a zvýšené zastoupení hk, kterých přibývá do hloubky až do iluviálního horizontu. Hodnota maximální sorpční kapacity (T) se nachází mezi 14-18 mval/100 g při obsahu částic < 1 µm 12–18 %. Hodnota T výrazně indikuje genetické horizonty. Sorpční komplex nasycený–slabě nasycený, pH často slabě kyselé, ale i neutrální.

Černozem degradovaná – ČMd

Vyskytuje se na spraších. Mocnost humusového horizontu do 50–80 cm, obsah humusu v ornicích se pohybuje okolo 1,9–2,5 %. Ve složení humusu dochází ke snížení poměru hk : fk a obsahu hk v ornici, zvýšení v horizontu Hi. Hodnota maximální sorpční kapacity (T) je mezi 17-21 mval/100 g při obsahu částic < 1 µm v průměru pod 20 %. Sorpční komplex je nasycen, plně nasycen, pH slabě kyselé – neutrální, minimum v iluviované části profilu. Méně často se nachází na lehčích a na těžších substrátech.

Černozem lužní – ČMl

Černozem lužní se vyskytuje na třech základních stanovištích:
a) Na různých substrátech v depresích mezi ČM, na starých aluviálních náplavech s hladinou podzemní vody nad 3–5 m po větší část roku. Objevuje se slabá rezivá skvrnitost v substrátu a vyšší obsah humusu než u ČM,
b) V humidnějších oblastech ojedinělého výskytu ČMd – stagnace vláhy na těžší spraši. Objevují se bročky, slabé mramorování v profilu a zvýšený obsah humusu,
c) Na těžkých substrátech, kde dochází k povrchové stagnaci vláhy, v depresích - kombinace s vlivem hladiny podzemních vod; bročky se vyskytují i v povrchové části profilu, skvrnitost se objevuje vždy v přechodném horizontu a v substrátu. Jsou rozšířeny na slínech (křídových, flyšových aj.) i mimo oblast ČM na spraši. Mocnost humusového horizontu dosahuje 40–60 cm (v depresních polohách i více), obsah humusu je mezi 4–8 % a maximální sorpční kapacita (T) mezi 25–30 (až 50) mval/100 g.

Černozem smonice – ČMsmonice

Jedná se o litogenně podmíněný subtyp ČM, který se vyskytuje na nejtěžších substrátech, zejména v okrese Chomutov. V suché oblasti se vytváří specifická dynamika vodního a vzdušného režimu – střídání období nepropustnosti (za vlhkého stavu) s propustností a tvorbou trhlin za sucha. Dochází ke specifické migraci půdního materiálu, kdy dochází k propadávání materiálu svrchní části profilu do hlubokých trhlin. Při střídání bobtnání a smršťování dochází k míšení materiálu a tvorbě lesklých skluzných ploch (tzv. slickensides).