http://kppwiki.vumop.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=O_komplexn%C3%ADm_pr%C5%AFzkumu_p%C5%AFd 2026-04-28T21:58:38Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.31.7 http://kppwiki.vumop.cz/index.php?title=O_komplexn%C3%ADm_pr%C5%AFzkumu_p%C5%AFd&diff=22&oldid=prev 2020-09-04T06:35:41Z

<p>Založena nová stránka s textem „== O Komplexním průzkumu půd == Z celkové výměry ČR tvořil v době zpracování Komplexního průzkumu půd zemědělský půdní fond (ZPF) 56,7 %…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>== O Komplexním průzkumu půd ==<br /> Z celkové výměry ČR tvořil v době zpracování Komplexního průzkumu půd zemědělský půdní fond (ZPF) 56,7 %, lesní půdní fond (LPF) 33,1 % a ostatní plochy zaujímaly 10,2 %.<br /> <br /> Pro klasifikaci půd byla použita Geneticko-agronomická klasifikace půd. Jednotlivé půdní typy byly v rámci ZPF zastoupeny následovně (v závorce uvedeno v současnosti platné označení viz. platný TKSP, Němeček a kol, 2001).<br /> <br /> ===== Černozemě =====<br /> Tyto agronomicky velmi cenné půdy tvořily 11,4 % zemědělských půd. Nacházejí se prakticky ve všech částech ČR s výjimkou jižních a západních Čech, Českomoravské vysočiny a Ostravska. Největší zastoupení mají na jižní Moravě, kde tvoří zhruba 1/4 ZPF a dále ve středních a severních Čechách.<br /> <br /> ===== Hnědozemě =====<br /> Jedná se rovněž o agronomicky velmi kvalitní půdy, jejichž zastoupení činilo 12,7 % zemědělské půdy. Větší výměry než 15 % ZPF byly na jižní Moravě, východních a středních Čechách a na severní Moravě. Ve zbývajících oblastech nepřesahovalo jejich zastoupení 11 %, s nejmenšími výměrami v jižních Čechách s pouhými 2,3 %.<br /> <br /> ===== Illimerizované půdy (Luvizemě) =====<br /> Luvizemě tvořily v naší republice 5,1 % zemědělské půdy s největším zastoupením na severní Moravě s 10,9 %. Nejméně jich bylo v severních Čechách, kde tvořilo pouze necelé 2 % ZPF.<br /> <br /> ===== Oglejené půdy (Pseudogleje) =====<br /> Tyto periodicky provlhčené půdy zabíraly 6,7 % půdního fondu ČR, nejvíce však v jižních Čechách (11,3 %) a východních Čechách (7,1 %).<br /> <br /> ===== Rendziny (Rendziny a pararendziny) =====<br /> Tento substrátově podmíněný půdní typ byl identifikován na 3,7 % ZPF. V západních a jižních Čechách a na severní Moravě byl jeho výskyt sporadický. V době provádění průzkumu byly k rendzinám řazeny i dnešní pararendziny, což jsou půdy vyvinuté na vápnitých substrátech se silikátovým podílem. Plochy pararendzin jsou největší ve středních, severních a východních Čechách. Plochy rendzin jsou omezeny na výskyt vápenců (Moravský kras, Český kras, drobné lokality).<br /> <br /> ===== Hnědé půdy (kambizemě), nevyvinuté půdy (rankery a litozemě), drnové půdy (regozemě) =====<br /> Dohromady tvořily tyto půdní typy zhruba 46,5 %, z čehož převážnou většinu (45 %) tvořily kambizemě. Nejvyšší zastoupení měly v západních Čechách, kde zaujímaly 65,2 % ZPF a dále v jižních Čechách s 63,4 %. V jiných částech republiky s vyšším zastoupením nezpevněných eolických sedimentů (na kterých se vyvinuly půdy černozemního nebo hnědozemního typu), bylo toto procento nižší – například v severních Čechách 32,5 %, na jižní Moravě 33,8 %. Stejně jako i u jiných půdních typů, tak i u kambizemí byly v rámci jednotlivých oblastí (dříve krajů) značné rozdíly mezi okresy. Tak například v rámci Jihomoravského kraje bylo v okrese Žďár n.S. 72,3 % ploch tvořeno kambizeměmi, v okrese Hodonín pouze 6,2 %.<br /> <br /> ===== Podzolové půdy (Podzoly) =====<br /> Tento půdní typ (podle geneticko agronomické klasifikace půd podzolové půdy a hnědé půdy podzolované) tvořil 1,55 % ZPF. Hnědé půdy podzolované (dnešní kryptopodzoly) zaujímaly z toho 1,50 % ZPF zejména ve východních Čechách (oblast Krkonoš a Orlických hor) a dále v severních Čechách (Krkonoše a Jizerské hory) a na Šumavě. Podzoly (např. podzol typický, arenický) byly na zemědělsky využívaných pozemcích identifikovány pouze sporadicky, jsou většinou lesními půdami vyšších poloh.<br /> <br /> ===== Nivní půdy (Fluvizemě) =====<br /> Jedná se o typické půdy v aluviálních polohách. Jejich celková plocha činila 5,9 % ZPF. Nejvíce jsou rozšířeny na severní Moravě, kde tvořily 12,3 % půdního fondu. Na jižní Moravě zaujímaly 6,6 %, v ostatních oblastech byl jejich podíl od 2,3 do 5,5 % ZPF.<br /> <br /> ===== Lužní půdy (Černice) =====<br /> Jsou to typické, zpravidla vysoce úrodné půdy terénních sníženin černozemních oblastí naší republiky. Jejich podíl tvořil 1,8 % půdního fondu. Nejvyšší zastoupení měly na jižní Moravě (3,7 %), ve středních a východních Čechách (2,8, resp. 2,3 % ZPF).<br /> <br /> ===== Glejové půdy (Gleje) =====<br /> Jedná se o typ hydromorfních půd, které se vyskytují v podmínkách trvalého ovlivnění vysokou hladinou podzemní vody. Celková výměra těchto půd činila v rámci republiky 4,4 %. Na jejich výměře se nejvíce podílely jižní Čechy s 11,7 % v rámci ZPF a dále západní Čechy (5,6 %) a jižní Morava (3,3 %). Většinou tvoří drobné lokality vázané na reliéf.<br /> <br /> ===== Antropogenní půdy (Kultizemě a antropozemě) =====<br /> Tyto uměle vytvořené půdy se vyskytují zejména v průmyslových oblastech, kde převážně vznikly rekultivací. Jejich celková plocha činila 0,3 % ZPF (podle oblastí od 0,1 do 0,7 %). Nejvyšší procento bylo zaznamenáno v severních Čechách - 0,7 %.<br /> <br /> ===== Rašeliništní půdy (Organozemě) =====<br /> Největší plochy rašelin se nacházely v jižních Čechách (0,5 %) a v západních Čechách. V celostátním úhrnu představovaly 0,2 % zemědělské půdy, jejich větší plochy jsou lesními půdami.<br /> <br /> Vedle klasifikačního zařazení bylo při Komplexním průzkumu půd prováděno i jejich '''třídění podle zrnitostního složení'''.<br /> <br /> Skoro ve všech oblastech převažují '''středně těžké půdy''', které zabíraly 66,4 % z celkové výměry zemědělské půdy. Od tohoto průměru se odlišovaly nejvíce oblasti jižních Čech (45,5 %) a severní Moravy (83,4 %).<br /> <br /> '''Lehké půdy''' se v celostátním průměru nacházely na 24,9 %. Jejich zastoupení nebylo v jednotlivých oblastech tak vyrovnané jako u '''půd středně těžkých'''. Nejvíce byly zastoupeny v jižních Čechách (52,7 %), kde se nacházely na lehkých zvětralinách Krytalinika a částečně i na písčitých aluvionech řek. Dále bylo vyšší procento v západních Čechách (30,5 %), na zbytku území státu kolísalo jejich zastoupení v rámci oblastí od 10,6 do 23,2 %.<br /> <br /> '''Extrémně lehké půdy''' zabíraly z plochy lehkých půd 3,5 % zejména ve středních a východních Čechách a na jižní Morově.<br /> <br /> '''Těžké půdy''' představovaly v rámci republiky 8,2 % ZPF. Jejich výskyt je vázán na území tvořené těžkými křídovými nebo tercierními sedimenty. Největší zastoupení měly v severních Čechách (18,7 %) a na jižní Moravě (11,7 %). Naopak jejich nejmenší zastoupení bylo v západních a jižních Čechách, kde tvořily pouze 0,7 - 1,4 % z celkového půdního pokryvu.<br /> <br /> '''Extrémně těžké půdy''' se nacházely na 3,2 % ZPF z plochy těžkých půd, zejména na jižní Moravě, ve východních a severních Čechách. Zbývající procento (0,5 %) do 100 % tvořily rašeliny a nevyvinuté půdy, u kterých půdní druh nebyl určován.<br /> <br /> Na jednotlivých plochách zemědělské půdy byla dále hodnocena hloubka půdního profilu, skeletovitost a zamokření.</div>

Admin