Nivní půda - Historie editací

Miroslav.drozen v 13. 11. 2020, 15:38

2020-11-13T15:38:54Z

Miroslav.drozen v 12. 11. 2020, 17:14

2020-11-12T17:14:39Z

Anna.juricova v 4. 11. 2020, 17:45

2020-11-04T17:45:40Z

Anna.juricova: Založena nová stránka s textem „Nivní půdy nalézáme v recentních nivách řek a potoků, které jsou nebo byly v nedávné době pod vlivem záplav. Jsou rozšířeny po celém územ…“

2020-11-04T17:20:19Z

Založena nová stránka s textem „Nivní půdy nalézáme v recentních nivách řek a potoků, které jsou nebo byly v nedávné době pod vlivem záplav. Jsou rozšířeny po celém územ…“

Nová stránka

Nivní půdy nalézáme v recentních nivách řek a potoků, které jsou nebo byly v nedávné době pod vlivem záplav. Jsou rozšířeny po celém území, podél vodních toků. Na větších plochách v nížinách, údolích, a v pahorkatinách, kde se vyskytují široké nivy. Vytvářejí se na nivních sedimentech. Jsou to půdy s velkým kolísáním hladiny podzemních vod (2—4 m) v souladu s hydrologickým režimem řeky. V současné době nejsou některé nivy v důsledku regulace toku již vůbec pod vlivem nivního režimu. Přirozeným porostem byly lužní lesy a údolní louky.

==Vznik půdního typu==
Při vývoji nivních půd se uplatňuje akumulace humusu, rušená (alespoň v nedávné minulosti) záplavami, aluviální akumulací, která však sama může přinášet materiál obsahující organické látky. Probíhá většinou slabý glejový proces při periodickém ovlhčení půdy kapilárním vzlínáním z podzemních vod až i výraznější glejový proces, pokud se v profilu objevuje občas hladina podzemní vody. V důsledku periodické akumulace je profil často zvrstvený. Jsou to vývojově mladší půdy než okolní, s charakteristickým typem vodního režimu. Poněvadž při ukládání nivních sedimentů dochází k akumulaci materiálu z NP ných oblastí (na horním toku řeky), mají často jiné chemické, fyzikálně chemické a fyzikální vlastnosti než okolní půdy.
Nivní půdy, které nemají již v důsledku regulace charakteristický nivní režim, se vyvíjejí k zonálním půdám. Jejich znaky nejsou však dosud tak výrazné, aby umožnily objektivní hodnocení.
Výraznější vliv na vývoj nivních půd mají deluviální akumulace fiod svahy (materiál humusových horizontů ČM, iíuviálních horizontů HM, eluviálních horizontů IP).
Pod svahy může být vývoj ovlivněn — zejména na těžších substrá¬tech — povrchovým převlhčením, které má za následek oglejení. V depresích se uplatňuje výrazněji glejový proces.

==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==

* světlý humusový horizont — ornice - h, Orh
* aluviální akumulací vzniklý půdotvorný substrát, často se zvýšením obsahem organických látek - P

==Charakteristika hlavních představitelů==
===Nivní půda typická - NP ===
Nivní půda typická se vytváří většinou na lehčích a středně těžkých sedimentech (1,5—2,5% humusu), rovněž nivní půda karbonátová. Jsou to půdy často bez znaků redox pro¬cesů, z nichž větší část po regulací toků je plně odkázána na atmo¬sférické srážky. NP jsou slabě kyselé — neutrální, pouze v humid- ních oblastech kyselé.
Stratigrafie: Orh, (h)P, P(G) nebo P Orhca, (h)Pca, P(G)ca

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Při vývoji nivních půd se uplatňuje akumulace humusu, rušená (alespoň v nedávné minulosti) záplavami, aluviální akumulací, která však sama může přinášet materiál obsahující organické látky. Probíhá většinou slabý glejový proces při periodickém ovlhčení půdy kapilárním vzlínáním z podzemních vod až i výraznější glejový proces, pokud se v profilu objevuje občas hladina podzemní vody. V důsledku periodické akumulace je profil často zvrstvený. Jsou to vývojově mladší půdy než okolní, s charakteristickým typem vodního režimu. Poněvadž při ukládání nivních sedimentů dochází k akumulaci materiálu z nivních oblastí (na horním toku řeky), mají často jiné chemické, fyzikálně chemické a fyzikální vlastnosti než okolní půdy.<br>
 Nivní půdy, které nemají již v důsledku regulace charakteristický nivní režim, se vyvíjejí k zonálním půdám. Jejich znaky nejsou však dosud tak výrazné, aby umožnily objektivní hodnocení. Výraznější vliv na vývoj nivních půd mají deluviální akumulace pod svahy (materiál humusových horizontů ČM, iluviálních horizontů HM, eluviálních horizontů IP). Pod svahy může být vývoj ovlivněn –⁠ zejména na těžších substrátech –⁠ povrchovým převlhčením, které má za následek oglejení. V depresích se uplatňuje výrazněji glejový proces.
 ==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
@@ Řádek 10: / Řádek 9: @@
 * světlý humusový horizont –⁠ ornice –⁠ h, Orh
 * aluviální akumulací vzniklý půdotvorný substrát, často se zvýšením obsahem organických látek - P
 ==Charakteristika hlavních představitelů==
 ===Nivní půda typická –⁠ NP ===
-Nivní půda typická se vytváří většinou na lehčích a středně těžkých sedimentech (1,5–⁠2,5% humusu), rovněž nivní půda karbonátová. Jsou to půdy často bez znaků redox procesů, z nichž větší část po regulací toků je plně odkázána na atmosférické srážky. NP jsou slabě kyselé–⁠neutrální, pouze v humidních oblastech kyselé.<br>
+Nivní půda typická se vytváří většinou na lehčích a středně těžkých sedimentech (1,5–⁠2,5 % humusu), rovněž nivní půda karbonátová. Jsou to půdy často bez znaků redox procesů, z nichž větší část po regulací toků je plně odkázána na atmosférické srážky. NP jsou slabě kyselé–⁠neutrální, pouze v humidních oblastech kyselé.<br>
 Stratigrafie: Orh, (h)P, P(G) nebo P <br>
 Orhca, (h)Pca, P(G)ca<br>
@@ Řádek 35: / Řádek 33: @@
 Stratigrafie: OrH, H, h/P(G), P(G)<br>
 Orh, h, h/P(G), P(G)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Nivní půdy nalézáme v recentních nivách řek a potoků, které jsou nebo byly v nedávné době pod vlivem záplav. Jsou rozšířeny po celém území, podél vodních toků. Na větších plochách v nížinách, údolích, a v pahorkatinách, kde se vyskytují široké nivy. Vytvářejí se na nivních sedimentech. Jsou to půdy s velkým kolísáním hladiny podzemních vod (2—4 m) v souladu s hydrologickým režimem řeky. V současné době nejsou některé nivy v důsledku regulace toku již vůbec pod vlivem nivního režimu. Přirozeným porostem byly lužní lesy a údolní louky.
+Nivní půdy nalézáme v recentních nivách řek a potoků, které jsou nebo byly v nedávné době pod vlivem záplav. Jsou rozšířeny po celém území, podél vodních toků. Na větších plochách v nížinách, údolích, a v pahorkatinách, kde se vyskytují široké nivy. Vytvářejí se na nivních sedimentech. Jsou to půdy s velkým kolísáním hladiny podzemních vod (2–⁠4 m) v souladu s hydrologickým režimem řeky. V současné době nejsou některé nivy v důsledku regulace toku již vůbec pod vlivem nivního režimu. Přirozeným porostem byly lužní lesy a údolní louky.
 ==Vznik půdního typu==
 Při vývoji nivních půd se uplatňuje akumulace humusu, rušená (alespoň v nedávné minulosti) záplavami, aluviální akumulací, která však sama může přinášet materiál obsahující organické látky. Probíhá většinou slabý glejový proces při periodickém ovlhčení půdy kapilárním vzlínáním z podzemních vod až i výraznější glejový proces, pokud se v profilu objevuje občas hladina podzemní vody. V důsledku periodické akumulace je profil často zvrstvený. Jsou to vývojově mladší půdy než okolní, s charakteristickým typem vodního režimu. Poněvadž při ukládání nivních sedimentů dochází k akumulaci materiálu z nivních oblastí (na horním toku řeky), mají často jiné chemické, fyzikálně chemické a fyzikální vlastnosti než okolní půdy.<br>
-Nivní půdy, které nemají již v důsledku regulace charakteristický nivní režim, se vyvíjejí k zonálním půdám. Jejich znaky nejsou však dosud tak výrazné, aby umožnily objektivní hodnocení. Výraznější vliv na vývoj nivních půd mají deluviální akumulace pod svahy (materiál humusových horizontů ČM, iluviálních horizontů HM, eluviálních horizontů IP). Pod svahy může být vývoj ovlivněn — zejména na těžších substrátech — povrchovým převlhčením, které má za následek oglejení. V depresích se uplatňuje výrazněji glejový proces.
+Nivní půdy, které nemají již v důsledku regulace charakteristický nivní režim, se vyvíjejí k zonálním půdám. Jejich znaky nejsou však dosud tak výrazné, aby umožnily objektivní hodnocení. Výraznější vliv na vývoj nivních půd mají deluviální akumulace pod svahy (materiál humusových horizontů ČM, iluviálních horizontů HM, eluviálních horizontů IP). Pod svahy může být vývoj ovlivněn –⁠ zejména na těžších substrátech –⁠ povrchovým převlhčením, které má za následek oglejení. V depresích se uplatňuje výrazněji glejový proces.
 ==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
-* světlý humusový horizont — ornice - h, Orh
+* světlý humusový horizont –⁠ ornice –⁠ h, Orh
 * aluviální akumulací vzniklý půdotvorný substrát, často se zvýšením obsahem organických látek - P
 ==Charakteristika hlavních představitelů==
-===Nivní půda typická - NP ===
+===Nivní půda typická –⁠ NP ===
-Nivní půda typická se vytváří většinou na lehčích a středně těžkých sedimentech (1,5—2,5% humusu), rovněž nivní půda karbonátová. Jsou to půdy často bez znaků redox procesů, z nichž větší část po regulací toků je plně odkázána na atmosférické srážky. NP jsou slabě kyselé — neutrální, pouze v humidních oblastech kyselé.<br>
+Nivní půda typická se vytváří většinou na lehčích a středně těžkých sedimentech (1,5–⁠2,5% humusu), rovněž nivní půda karbonátová. Jsou to půdy často bez znaků redox procesů, z nichž větší část po regulací toků je plně odkázána na atmosférické srážky. NP jsou slabě kyselé–⁠neutrální, pouze v humidních oblastech kyselé.<br>
 Stratigrafie: Orh, (h)P, P(G) nebo P <br>
 Orhca, (h)Pca, P(G)ca<br>
-Nivní půda antropogenní — NPan — půdy rigolovaných chmelnic, výrazněji ovlivněné do 40—60 cm.
+Nivní půda antropogenní –⁠⁠ NPan –⁠⁠ půdy rigolovaných chmelnic, výrazněji ovlivněné do 40–⁠60 cm.
-===Nivní půda oglejená - NPg===
+===Nivní půda oglejená –⁠ NPg===
 Nivní půda oglejená je výskytem vázána na těžší substráty.<br>
 Stratigrafie: Orh, (h)Pg, P(g), P(G)<br>
-===Nivní půda glejová - NPG===
+===Nivní půda glejová –⁠ NPG===
-Nivní půda glejová— NPG — se vyskytuje na různých, substrátech, velmi často na těžších, s hlouběji ležící lehčí spodinou.<br>
+Nivní půda glejová–⁠ NPG –⁠⁠ se vyskytuje na různých, substrátech, velmi často na těžších, s hlouběji ležící lehčí spodinou.<br>
-Stratigrafie: Orh — Orh(G), (h)P(G), PG, Go<br>
+Stratigrafie: Orh –⁠⁠ Orh(G), (h)P(G), PG, Go<br>
-====Nivní půda hluboko solončakovaná — NP(sk)====
+====Nivní půda hluboko solončakovaná –⁠⁠ NP(sk)====
 Nivní půda hluboko solončakovaná se vytváří při obohacení spodní části profilu rozpustnými solemi, kapilárním vzlínáním z mineralizovaných podzemních vod.<br>
 Stratigrafie: Orh, (h)P(G), P(G)sa<br>
-Nivní půda akumulovaná — NPak — vzniká akumulací humusového materiálu z oblastí mimo nivu.
+Nivní půda akumulovaná –⁠ NPak –⁠ vzniká akumulací humusového materiálu z oblastí mimo nivu.
 Stratigrafie: OrH, H, h/P(G), P(G)<br>
 Orh, h, h/P(G), P(G)