Lužní půda - Historie editací

Miroslav.drozen v 13. 11. 2020, 15:21

2020-11-13T15:21:11Z

Miroslav.drozen v 12. 11. 2020, 16:49

2020-11-12T16:49:19Z

Miroslav.drozen v 12. 11. 2020, 16:48

2020-11-12T16:48:53Z

Miroslav.drozen v 12. 11. 2020, 16:47

2020-11-12T16:47:58Z

Anna.juricova: Založena nová stránka s textem „S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V…“

2020-11-04T18:22:43Z

Založena nová stránka s textem „S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V…“

Nová stránka

S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2—1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) — nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy.

==Vznik půdního typu==
Charakteristickým znakem lužního procesu je, výrazná (vyšší než u ČM) a hluboká akumulace vysokokondenzovaných (méně než u ČM); organických látek na výchozích substrátech většinou bohatých CaCO3 i případně i obohacených rozpustnými solemi (zasolení), vždy však nasycených dvojmocnými kationty, v podmínkách zvýšeného ovlhčení půdy z minerálně bohatých podzemních vod. 
Vytvářejí se v podmínkách relativního klidu pro průběh půdotvorného procesu, který (i když probíhá v nivách řek) není jíž přerušován a narušován akumulační či denudační činností vodního toku. 
Akumulace humusu je výraznější něž u ČM v důsledku intenzivního vývoje hydrofilní travinné vegetace. Redukční procesy v půdě neprobíhají za slabě kyselé až slabě alkalické reakce výrazně (glejový proces), neboť nedochází k silné aktivaci organických látek a přechodu Fe v ionty Fe++. To, že nepřevládají plně redukční procesy, je i podmínka výraznější humifikace, ke které tu dochází. Přispívá k ní i periodické prosýchání svrchní části profilu. Silně mineralizované vody způsobují místy zasolení těchto půd. Část lužních půd pak vznikla melioračními úpravami rašeliništních a zbažinělých půd, po kterých došlo k mineralizaci organických látek.

==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
* tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont - HG, Hg, OrH(G), OrH(g)
* glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát - PG, Pg

==Charakteristika hlavních půdních představitelů==
Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd:
* mocný humusový horizont (obvykle 40—100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy
* složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem,
* méně výraznými znaky glejového procesu,
* slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem.

===Lužní půda typická - LP ===
Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová — LPk. V silně karbonátových LP (20—40 % CaCO3) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP. 
Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca 

====Lužní půda slabě — hluboko solončakované — LP(sk)====
Lužní půda slabě — hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm. 
Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca 

====Lužní půda solončakované — LPsk====
Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu. 
Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca 

====Lužní půda soloncovaná — LPsc====
Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu. 
Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca 

===Lužní půda glejová - LPG===
Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe. 
Stratigrafie : HG, h/PG, PG — G 

===Lužní půda zrašelinělá — LPr===
Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG). 
Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor 
tHG, th/PGca, PGca 

===Lužní půda rašeliništní — LPrš===
Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod. 
Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr 
T, th/PGca, PGca

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Vytvářejí se v podmínkách relativního klidu pro průběh půdotvorného procesu, který (i když probíhá v nivách řek) není jíž přerušován a narušován akumulační či denudační činností vodního toku.<br>
 Akumulace humusu je výraznější něž u ČM v důsledku intenzivního vývoje hydrofilní travinné vegetace. Redukční procesy v půdě neprobíhají za slabě kyselé až slabě alkalické reakce výrazně (glejový proces), neboť nedochází k silné aktivaci organických látek a přechodu Fe v ionty Fe<sup>++</sup>. To, že nepřevládají plně redukční procesy, je i podmínka výraznější humifikace, ke které tu dochází. Přispívá k ní i periodické prosýchání svrchní části profilu. Silně mineralizované vody způsobují místy zasolení těchto půd. Část lužních půd pak vznikla melioračními úpravami rašeliništních a zbažinělých půd, po kterých došlo k mineralizaci organických látek.
 ==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
-* tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont –⁠ HG, Hg, OrH(G), OrH(g),
+* tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont –⁠ HG, Hg, OrH(G), OrH(g)
-* glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát –⁠ PG, Pg.
+* glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát –⁠ PG, Pg
 ==Charakteristika hlavních půdních představitelů==

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.<br>
 Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca<br>
 ===Lužní půda glejová –⁠ LPG===

@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca<br>
-===Lužní půda glejová - LPG===
+===Lužní půda glejová –⁠ LPG===
 Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.<br>
 Stratigrafie : HG, h/PG, PG –⁠ G<br>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2—1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) — nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy.
+S lužními půdami se setkáváme hlavně v oblasti teplé, ve všech jejích klimatických okrscích, v oblasti mírně teplé v sušších okrscích. V humidnějších oblastech se vyskytují pouze v širších dolinách na bazických nebo karbonátových nivních uloženinách. Luzní půdy se vyskytují v širokých nivách větších řek, a to v těch prvcích nivy, které již nejsou pod vlivem nivního režimu (zátop, prudkého kolísání hladiny podzemních vod). Dále je nalézáme v terénních depresích. Podzemní voda v hloubce 2–⁠1 m. Profil ovlivněn periodicky až trvale kapilárně podepřenou vláhou až hladinou podzemní vody. Půdotvorným substrátem jsou nivní či deluviální uloženiny středně těžké, často těžké, ale i lehké (Polabí) –⁠ nejčastěji karbonátové, někdy s vyšším obsahem sulfátů, vždy však sorpčně nasycené. V oblastech jejich rozšíření je častý výskyt silně mineralizovaných vod. Přirozenou vegetací byla hydrofilní společenstva až lužní lesy.
 ==Vznik půdního typu==
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 ==Hlavní diagnostické horizonty a znaky==
-* tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont - HG, Hg, OrH(G), OrH(g)
+* tmavý (černozemní), často hydrogenní humusový horizont –⁠ HG, Hg, OrH(G), OrH(g),
-* glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát - PG, Pg
+* glejovým procesem či oglejením ovlivněný substrát –⁠ PG, Pg.
 ==Charakteristika hlavních půdních představitelů==
 Lužní půdy mají tyto znaky, které je odlišují od glejových půd:
-* mocný humusový horizont (obvykle 40—100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy
+* mocný humusový horizont (obvykle 40–⁠100 cm, vždy nad 30 cm), šedé, většinou tmavé barvy,
 * složení humusu s vysokým podílem hk, poměrem hk: fk vyšším jedné při převládání frakce hk vázané vápníkem,
 * méně výraznými znaky glejového procesu,
 * slabě kyselou až neutrální (zásaditou) reakcí a nasyceným sorpčním komplexem.
-===Lužní půda typická - LP ===
+===Lužní půda typická –⁠ LP ===
-Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová — LPk. V silně karbonátových LP (20—40 % CaCO<sub>3</sub>) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP.<br>
+Lužní půda typická a varieta lužní půda karbonátová –⁠⁠ LPk. V silně karbonátových LP (20–⁠40 % CaCO<sub>3</sub>) se tvoří někdy v různé hloubce zpevnělá vrstva novotvarů, která škodlivě působí na kořání rostlin. V celcích LPk mohou se vyskytnout solončakované LP.<br>
 Stratigrafie: Orh(G), H(G)ca, h/P(G)ca, (h)PG(ca), PGca<br>
-====Lužní půda slabě — hluboko solončakované — LP(sk)====
+====Lužní půda slabě –⁠ hluboko solončakované –⁠ LP(sk)====
-Lužní půda slabě — hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm.<br>
+Lužní půda slabě –⁠⁠ hluboko solončakované se vytváří při akumulaci slabého množství rozpustných solí až k povrchu, nebo vyššího množství níže 50 cm.<br>
 Stratigrafie: H(G)(sa)ca, h/P(G)(sa)ca, P(G)(sa)ca nebo H(G)ca, h/P(G)sa ca, PGsa ca<br>
-====Lužní půda solončakované — LPsk====
+====Lužní půda solončakované –⁠ LPsk====
 Luzní půda solončakovaná vzniká akumulací vyššího množství solí při povrchu.<br>
 Stratigrafie: H(G)sa ca, h/P(G)sa ca, PG(sa)ca<br>
-====Lužní půda soloncovaná — LPsc====
+====Lužní půda soloncovaná –⁠ LPsc====
 Lužní půda soloncovaná obsahuje zvýšené množství Na v sorpčním komplexu ve svrchní části profilu. Peptizace koloidů, eventuálně i jejich translokace vede k zhoršení fyzikálního stavu profilu, tvorbě slitého stavu.<br>
 Stratigrafie: (he), Hi(sa), h/P(G)sa ca, P(G)sa ca<br>
@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 ===Lužní půda glejová - LPG===
 Lužní půda glejová se vytváří při vysoké hladině podzemních vod. Zvýšený obsah aktivního Fe.<br>
-Stratigrafie : HG, h/PG, PG — G<br>
+Stratigrafie : HG, h/PG, PG –⁠ G<br>
-===Lužní půda zrašelinělá — LPr===
+===Lužní půda zrašelinělá –⁠ LPr===
 Lužní půda zrašelinělá se vytváří při trvale zvýšené hladině podzemních vod při povrchu půdy v celcích LP (LPG).<br>
 Stratigrafie : tHG, HG, h/G, Gor<br>
 tHG, th/PGca, PGca<br>
-===Lužní půda rašeliništní — LPrš===
+===Lužní půda rašeliništní –⁠ LPrš===
 Lužní půda rašeliništní představuje stadium tvorby slatiny při zvýšení hladiny podzemních vod.<br>
 Stratigrafie: T, HG, h/G, Gor, Gr<br>
 T, th/PGca, PGca<br>