Komplexní průzkum půd - Historie editací

Admin: /* Data Komplexního průzkumu půd */

2026-02-03T17:58:35Z

‎Data Komplexního průzkumu půd

Admin: aktualizace názvu instituce

2026-02-03T17:58:07Z

aktualizace názvu instituce

Anna.juricova v 5. 5. 2021, 08:27

2021-05-05T08:27:20Z

Anna.juricova v 5. 5. 2021, 08:26

2021-05-05T08:26:52Z

Anna.juricova v 27. 4. 2021, 11:59

2021-04-27T11:59:48Z

Anna.juricova v 27. 4. 2021, 11:59

2021-04-27T11:59:05Z

Miroslav.drozen: změna odkazů literatury na Knihovnu VŮMOP

2021-04-08T10:13:27Z

změna odkazů literatury na Knihovnu VŮMOP

Anna.juricova v 31. 3. 2021, 12:36

2021-03-31T12:36:30Z

Anna.juricova v 31. 3. 2021, 12:35

2021-03-31T12:35:50Z

Anna.juricova v 31. 3. 2021, 12:35

2021-03-31T12:35:01Z

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 ==Data Komplexního průzkumu půd==
-Výstupem KPP je množství tematických map (v měřítku 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000) a textových výstupů, které obsahují záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů a řada dalších doprovodných dokumentů, jako jsou například okresní zprávy. Všechny dochované výstupy, jak textové, tak i mapové, jsou v současné době uloženy v archivu [https://www.vumop.cz/ Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy]. Data byla předmětem digitalizace KPP, při které se podařilo zpracovat velké množství materiálu, které jsou v současné době dostupné na [https://geoportal.vumop.cz/ geoportálu SOWAC‑GIS]. <br>
+Výstupem KPP je množství tematických map (v měřítku 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000) a textových výstupů, které obsahují záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů a řada dalších doprovodných dokumentů, jako jsou například okresní zprávy. Všechny dochované výstupy, jak textové, tak i mapové, jsou v současné době uloženy v archivu [https://www.vumop.cz/ Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy]. Data byla předmětem digitalizace KPP, při které se podařilo zpracovat velké množství materiálu, které jsou v současné době dostupné na [https://geoportal.vumop.cz/ geoportálu SOWAC‑GIS]. <br>
 ====[[Původní výstupy KPP]]====
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 Kapitola obsahuje popis digitalizovaných dat Komplexního průzkumu půd, které jsou pro prohlížení dostupné v aplikaci [https://kpp.vumop.cz/ KPP]. <br>
 <br>
 ==Využití dat KPP==
 Nově digitalizovaná data KPP možné dále využít k výzkumným účelům. Například k vytvoření velmi podrobných map půdních vlastností. Zpracování dat KPP s využitím pokročilých metod zpracování dat zaručuje vznik přesnějších půdních map ve vysokém stupni detailnosti, které najdou uplatnění v širokém spektru činností na úrovni státní správy či ve vědeckém a soukromém sektoru, a to především jako podklad při řešení problematiky eroze půd, celkové zásoby uhlíku ve vztahu ke klimatickým změnám, retence vody v půdách či produkčního potenciálu našich půd.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 * soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (tento průzkům stále probíhá a je prováděn [http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ ÚKZUS]).<br>
 KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967).
-Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve [https://www.vumop.cz/ Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze].<br>
+Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve [https://www.vumop.cz/ Výzkumném ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. v Praze].<br>
 ==Geneticko-agronomická klasifikace==

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967).
 Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve [https://www.vumop.cz/ Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze].<br>
 ==Geneticko-agronomická klasifikace==
 Geneticko-agronomická klasifikace půd (dále GAK) byla vytvořena jako účelová klasifikace pro potřeby mapování půdy v rámci KPP. GAK je komplexní hiearchický klasifikační systém, jehož objektem je kromě samotné klasifikace půdy (taxonomický systém) i klasifikace půdních horizontů, klasifikace půdotvorných substrátů a doplňková klasifikace některých vlastností půdy. GAK byla budována na genetickém základě, ovšem genetické jednotky byly definovány skupinou diagnostických znaků a jejich limitů u zemědělsky využívaných půd (Němeček a kol. 1967). <br>

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967).
 Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve [https://www.vumop.cz/ Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze].<br>
-[[Soubor:Metodika Komplexního průzkumu půd..png|náhled|vpravo|Metodika Komplexního průzkumu půd]]
+[[Soubor:Metodika Komplexního průzkumu půd..png|bezrámu|vpravo|Metodika Komplexního průzkumu půd|400px]]
 ==Geneticko-agronomická klasifikace==

@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 Nově digitalizovaná data KPP možné dále využít k výzkumným účelům. Například k vytvoření velmi podrobných map půdních vlastností. Zpracování dat KPP s využitím pokročilých metod zpracování dat zaručuje vznik přesnějších půdních map ve vysokém stupni detailnosti, které najdou uplatnění v širokém spektru činností na úrovni státní správy či ve vědeckém a soukromém sektoru, a to především jako podklad při řešení problematiky eroze půd, celkové zásoby uhlíku ve vztahu ke klimatickým změnám, retence vody v půdách či produkčního potenciálu našich půd.
 <br>
-===Detailních mapy půdních vlastností ČR===
+====[[Detailních mapy půdních vlastností ČR]]====
 <br>
 <br>

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 ====[[Digitalizované výstupy KPP]]====
 Kapitola obsahuje popis digitalizovaných dat Komplexního průzkumu půd, které jsou pro prohlížení dostupné v aplikaci [https://kpp.vumop.cz/ KPP]. <br>
 <br>
 <br>

@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 Pro účely naplnění obsahu WIKI KPP byly částečně převzaty texty a bylo čerpáno z následující literatury:
-[https://katalog.mendelu.cz/documents/1971?locale=cs Němeček a kol., 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 1.díl. Praha: MZVŽ, 246 s.]
+[https://knihovna.vumop.cz/records/a4b532bd-72e4-4f79-bbc7-b5a2d5e0a1f6 Němeček a kol., 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 1.díl. Praha: MZVŽ, 246 s.]
-Damaška, J. a kol. 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 2.díl. Praha: MZVŽ, 180 s.
+[https://knihovna.vumop.cz/records/42064fe0-dc32-471c-b21e-3ba55ecc7d60 Damaška, J. a kol. 1967. Průzkum zemědělských půd ČSSR 2.díl. Praha: MZVŽ, 180 s.]
-[https://vufind.techlib.cz/Record/001870223 Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., Juřicová, A., 2018. Harmonizace databáze KPP s klasifikacemi TKSP a WRB 2014. Certifikovaná metodika. VÚMOP, v.v.i., Praha, ISBN:978-80-87361-94-8.]
+[https://knihovna.vumop.cz/records/3e0fd010-6289-466c-9f32-10ded9ec44c0 Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., Juřicová, A., 2018. Harmonizace databáze KPP s klasifikacemi TKSP a WRB 2014. Certifikovaná metodika. VÚMOP, v.v.i., Praha, ISBN:978-80-87361-94-8.]
-[https://www.agriculturejournals.cz/web/swr.htm?type=article&id=41_2019-SWR Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., & Vaněk, A., 2020. Harmonisation of a large-scale historical database with the actual Czech soil classification system. Soil and Water Research, 15(2), 101-115.]
+[https://knihovna.vumop.cz/records/378efdf3-8219-4c85-92a9-db20e1646304 Zádorová, T., Žížala, D., Penížek, V., & Vaněk, A., 2020. Harmonisation of a large-scale historical database with the actual Czech soil classification system. Soil and Water Research, 15(2), 101-115.]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Komplexní průzkum půd (KPP) byl prvním moderním soustavným průzkumem půd na území tehdejší ČSSR. Proběhl v letech 1961 – 1970 na základě usnesení vlády ČSSR č. 11 ze dne 4. ledna 1961 jako celostátní, centrálně koordinovaná akce zaměřená na systematický sběr údajů o půdě. Účelem KPP bylo zabezpečení dostatečně podrobných a kvalitních informací o půdě (půdním pokryvu) pro potřeby systematického zvyšování půdní úrodnosti a řešení problematiky výživy rostlin na vědeckých základech. KPP představuje souběžné a navzájem koordinované řešení dvou různých akcí:<br>
 * půdoznalecký průzkum, jako jednorázová akce základního průzkumu půd ČSSR plánovaná na 10 let,
-* soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (tento průzkům stále probíhá a je prováděn na [http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ ÚKZUS]).<br>
+* soustavné agrochemické zkoušení ornic, který bude prováděn v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přípustných živin, půdní reakce a potřeby vápnění (tento průzkům stále probíhá a je prováděn [http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ ÚKZUS]).<br>
 KPP proběhl na veškeré zemědělské půdě, která byla v čase realizace KPP v užívání socialistických i soukromých zemědělských podniků. Během téměř desetiletého období bylo v rámci bývalé ČSSR prozkoumáno celkem 7,2 mil. hektarů zemědělské půdy, vykopáno více než 700 tis. půdních sond (z toho v Čechách přibližně 500 tis.) a analyzováno přibližně 2 mil. odebraných půdních vzorků. KPP byl realizovaný podle jednotné metodiky půdního průzkumu. Metodika půdního průzkumu, která byla poprvé vydaná v roce 1961, byla postupně upravovaná a detailizovaná (celkem tři vydání 1961, 1962 a 1967) a v konečné podobě vydaná v roce 1967 jako tři samostatné díly zaměřené na různé aspekty realizace KPP (Němeček a kol. 1967, Damaška a kol. 1967, Sirový a kol. 1967).
 Výsledkem KPP bylo množství tematických map v různých měřítcích (1: 10 000, 1: 50 000 a 1: 200 000) a podpůrných textových výstupů, které kromě účelových výsledků určených praxi (agronomická kategorizace území a agronomická regionalizace území, návrhy protierozních opatření na zlepšení produkčních schopností půdy) obsahují zejména základní, přírodovědné údaje: půdní mapy a záznamy morfologických a analytických charakteristik půdních profilů. Všechny výstupy KPP (mapové i textové), zpracované pro území České republiky, jsou v současné době archivovány ve [https://www.vumop.cz/ Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. v Praze].<br>