Solončak
Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů. Vyskytují se mezi lužními půdami a LPsk a LPsc, především v bez- odtokových depresích s blízkou hladinou silně mineralizovaných pod-zemních vod. Dále se mohou vyskytovat v bezodtokých depresích na residuálně sulfátově zasolených substrátech.
Obsah
Geneze půdního typu
K akumulaci rozpustných solí dochází v podmínkách výpotního vodního režimu při vysoké hladině silně mineralizovaných podzemních vod. Dochází tak k hromadění rozpustných soli v profilu, zejména při povrchu půdy. Při vysokém obsahu solí se udržuje pouze řídká halofytní vegetace a nedochází proto k výraznější akumulaci humusu (1—2%).
Pokud není Na+ v sorpčním komplexu, podmiňuje vysoký obsah solí koagulaci koloidů, které nejeví migraci. Je-li sodík v půdním roztoku ve formě chloridů a sulfátů, dochází jen k slabému nasycování sorpčního komplexu iontem Na+, neboť se netvoří nerozpustné produkty reakce. K výraznějšímu nasycení dochází tu pouze při silném kolísání hladiny podzemní vody a střídání period vzlínání a vyluhování solí. Nejsilnější je nasycování sorpčního komplexu sodíkem, je-li přítomen v roztoku jako uhličitan sodný. Vzhledem k vytváření slabě rozpustných CaCO3 a MgCO3 proběhne reakce až téměř do konce. K silnému nasycení Na+ a peptizaci koloidů dochází tak již ve stadiu solončaku (solončak soloncovaný).
Charakteristika hlavních představitelů
Solončak typický - SK
Solončak typický obsahuje při povrchu více než 1—3 % rozpustných solí. Půdní reakce u sulfátových solončaků kolem pH 8.0, u chloridových vyšší, nejvyšší u sodových — přes pH 9.5. Pod málo mocným humusovým horizontem (1—2 % humusu) glejovým procesem ovlivněný substrát. Podzemní voda v hloubce 0,5—1,0 m silně mineralizovaná.
Stratigrafie: h sa ca, PG sa ca, PG (sa) ca
Solončak soloncovaný - SKsc
Solončak soloncovaný obsahuje zvýšený obsah Na+ (nad 10 %) v sorpčním komplexu při vysokém obsahu rozpustných solí. Vytváří se nepříznivá struktura v důsledku peptizace koloidů.
Stratigrafie: h ina sa ca, P(G) (sa) ca