Solončak: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů.…“) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů. | Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů. | ||
− | Vyskytují se mezi lužními půdami a LPsk a LPsc, především v | + | Vyskytují se mezi lužními půdami a LPsk a LPsc, především v bezodtokových depresích s blízkou hladinou silně mineralizovaných podzemních vod. Dále se mohou vyskytovat v bezodtokých depresích na residuálně sulfátově zasolených substrátech. |
==Geneze půdního typu== | ==Geneze půdního typu== | ||
− | K akumulaci rozpustných solí dochází v podmínkách výpotního vodního režimu při vysoké hladině silně mineralizovaných podzemních vod. Dochází tak k hromadění rozpustných | + | K akumulaci rozpustných solí dochází v podmínkách výpotního vodního režimu při vysoké hladině silně mineralizovaných podzemních vod. Dochází tak k hromadění rozpustných solí v profilu, zejména při povrchu půdy. Při vysokém obsahu solí se udržuje pouze řídká halofytní vegetace a nedochází proto k výraznější akumulaci humusu (1–2 %).<br> |
Pokud není Na<sup>+</sup> v sorpčním komplexu, podmiňuje vysoký obsah solí koagulaci koloidů, které nejeví migraci. Je-li sodík v půdním roztoku ve formě chloridů a sulfátů, dochází jen k slabému nasycování sorpčního komplexu iontem Na+, neboť se netvoří nerozpustné produkty reakce. K výraznějšímu nasycení dochází tu pouze při silném kolísání hladiny podzemní vody a střídání period vzlínání a vyluhování solí. Nejsilnější je nasycování sorpčního komplexu sodíkem, je-li přítomen v roztoku jako uhličitan sodný. Vzhledem k vytváření slabě rozpustných CaCO<sub>3</sub> a MgCO<sub>3</sub> proběhne reakce až téměř do konce. K silnému nasycení Na<sup>+</sup> a peptizaci koloidů dochází tak již ve stadiu solončaku (solončak soloncovaný). | Pokud není Na<sup>+</sup> v sorpčním komplexu, podmiňuje vysoký obsah solí koagulaci koloidů, které nejeví migraci. Je-li sodík v půdním roztoku ve formě chloridů a sulfátů, dochází jen k slabému nasycování sorpčního komplexu iontem Na+, neboť se netvoří nerozpustné produkty reakce. K výraznějšímu nasycení dochází tu pouze při silném kolísání hladiny podzemní vody a střídání period vzlínání a vyluhování solí. Nejsilnější je nasycování sorpčního komplexu sodíkem, je-li přítomen v roztoku jako uhličitan sodný. Vzhledem k vytváření slabě rozpustných CaCO<sub>3</sub> a MgCO<sub>3</sub> proběhne reakce až téměř do konce. K silnému nasycení Na<sup>+</sup> a peptizaci koloidů dochází tak již ve stadiu solončaku (solončak soloncovaný). | ||
==Charakteristika hlavních představitelů== | ==Charakteristika hlavních představitelů== | ||
− | ===Solončak typický | + | ===Solončak typický — SK=== |
− | Solončak typický obsahuje při povrchu více než | + | Solončak typický obsahuje při povrchu více než 1–3 % rozpustných solí. Půdní reakce u sulfátových solončaků kolem pH 8.0, u chloridových vyšší, nejvyšší u sodových – přes pH 9.5. Pod málo mocným humusovým horizontem (1–2 % humusu) glejovým procesem ovlivněný substrát. Podzemní voda v hloubce 0,5–1,0 m silně mineralizovaná.<br> |
Stratigrafie: h sa ca, PG sa ca, PG (sa) ca<br> | Stratigrafie: h sa ca, PG sa ca, PG (sa) ca<br> | ||
− | ===Solončak soloncovaný | + | ===Solončak soloncovaný — SKsc=== |
Solončak soloncovaný obsahuje zvýšený obsah Na<sup>+</sup> (nad 10 %) v sorpčním komplexu při vysokém obsahu rozpustných solí. Vytváří se nepříznivá struktura v důsledku peptizace koloidů.<br> | Solončak soloncovaný obsahuje zvýšený obsah Na<sup>+</sup> (nad 10 %) v sorpčním komplexu při vysokém obsahu rozpustných solí. Vytváří se nepříznivá struktura v důsledku peptizace koloidů.<br> | ||
Stratigrafie: h ina sa ca, P(G) (sa) ca | Stratigrafie: h ina sa ca, P(G) (sa) ca | ||
+ | |||
+ | [[Category: Půdní typy]] |
Verze z 12. 11. 2020, 18:41
Vyskytují se v nejsušších a nejteplejších našich oblastech jižní Moravy. Jsou to zemědělsky nevyužívané půdy s řídkou vegetací halofytů. Vyskytují se mezi lužními půdami a LPsk a LPsc, především v bezodtokových depresích s blízkou hladinou silně mineralizovaných podzemních vod. Dále se mohou vyskytovat v bezodtokých depresích na residuálně sulfátově zasolených substrátech.
Obsah
Geneze půdního typu
K akumulaci rozpustných solí dochází v podmínkách výpotního vodního režimu při vysoké hladině silně mineralizovaných podzemních vod. Dochází tak k hromadění rozpustných solí v profilu, zejména při povrchu půdy. Při vysokém obsahu solí se udržuje pouze řídká halofytní vegetace a nedochází proto k výraznější akumulaci humusu (1–2 %).
Pokud není Na+ v sorpčním komplexu, podmiňuje vysoký obsah solí koagulaci koloidů, které nejeví migraci. Je-li sodík v půdním roztoku ve formě chloridů a sulfátů, dochází jen k slabému nasycování sorpčního komplexu iontem Na+, neboť se netvoří nerozpustné produkty reakce. K výraznějšímu nasycení dochází tu pouze při silném kolísání hladiny podzemní vody a střídání period vzlínání a vyluhování solí. Nejsilnější je nasycování sorpčního komplexu sodíkem, je-li přítomen v roztoku jako uhličitan sodný. Vzhledem k vytváření slabě rozpustných CaCO3 a MgCO3 proběhne reakce až téměř do konce. K silnému nasycení Na+ a peptizaci koloidů dochází tak již ve stadiu solončaku (solončak soloncovaný).
Charakteristika hlavních představitelů
Solončak typický — SK
Solončak typický obsahuje při povrchu více než 1–3 % rozpustných solí. Půdní reakce u sulfátových solončaků kolem pH 8.0, u chloridových vyšší, nejvyšší u sodových – přes pH 9.5. Pod málo mocným humusovým horizontem (1–2 % humusu) glejovým procesem ovlivněný substrát. Podzemní voda v hloubce 0,5–1,0 m silně mineralizovaná.
Stratigrafie: h sa ca, PG sa ca, PG (sa) ca
Solončak soloncovaný — SKsc
Solončak soloncovaný obsahuje zvýšený obsah Na+ (nad 10 %) v sorpčním komplexu při vysokém obsahu rozpustných solí. Vytváří se nepříznivá struktura v důsledku peptizace koloidů.
Stratigrafie: h ina sa ca, P(G) (sa) ca