Rendzina: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Rendziny vyvinuté na uvedených karbonátových substrátech jsou rozšířeny od pahorkatin do hor, v klimatických oblastech od mírně teplé (teplé)…“) |
m (→Charakteristika) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
==Vznik půdního typu== | ==Vznik půdního typu== | ||
− | Dochází k vyluhování (chemickému zvětrávání) karbonátové horniny za účasti nízkomolekulárních organických kyselin. Avšak vyšší obsah karbonátů se udržuje v půdním profilu a ovlivňuje akumulaci a stabilizaci organických látek. Jsou to půdy s intenzívním koloběhem látek za příznivých fyzikálně chemických podmínek. Humusotvorný proces probíhá odlišně v různých pásmech vertikální zonality. Mocnost humusového horizontu a obsah humusu v půdě silně kolísá. Obsah humusu a hloubka prohumóznění profilu se zvyšuje směrem k horské oblasti a dále na těžkých substrátech. Společné ve složení humusu rendzin je to, že převládají vápníkem a hořčíkem stabilizované formy. Barva humusového horizontu je podmíněna jak množstvím humusu, tak jeho kvalitou, dále vlastnostmi půdotvorného substrátu. Za přítomnosti karbonátů v půdě nedochází k procesům translokace koloidů v profilu; nedochází k intenzivnímu zvětrávání. | + | Dochází k vyluhování (chemickému zvětrávání) karbonátové horniny za účasti nízkomolekulárních organických kyselin. Avšak vyšší obsah karbonátů se udržuje v půdním profilu a ovlivňuje akumulaci a stabilizaci organických látek. Jsou to půdy s intenzívním koloběhem látek za příznivých fyzikálně chemických podmínek. Humusotvorný proces probíhá odlišně v různých pásmech vertikální zonality. Mocnost humusového horizontu a obsah humusu v půdě silně kolísá. Obsah humusu a hloubka prohumóznění profilu se zvyšuje směrem k horské oblasti a dále na těžkých substrátech. Společné ve složení humusu rendzin je to, že převládají vápníkem a hořčíkem stabilizované formy. Barva humusového horizontu je podmíněna jak množstvím humusu, tak jeho kvalitou, dále vlastnostmi půdotvorného substrátu. Za přítomnosti karbonátů v půdě nedochází k procesům translokace koloidů v profilu; nedochází k intenzivnímu zvětrávání. |
− | Po výraznějším vyloužení karbonátů dochází: | + | |
− | * k zvětrávání, hnědnutí a tvorbě jílu u silikátových substrátů zbarvených CaCO<sub>3</sub>, | + | Po výraznějším vyloužení karbonátů dochází: |
− | * k hromadění residuálních produktů, příměsí ve vápencích. | + | * k zvětrávání, hnědnutí a tvorbě jílu u silikátových substrátů zbarvených CaCO<sub>3</sub>, |
+ | * k hromadění residuálních produktů, příměsí ve vápencích. | ||
+ | |||
Vodní a vzdušný režim půd, soubor fyzikálních a chemických vlastností je značně závislý na charakteru matečné horniny a dále na bioklimatických podmínkách. | Vodní a vzdušný režim půd, soubor fyzikálních a chemických vlastností je značně závislý na charakteru matečné horniny a dále na bioklimatických podmínkách. | ||
− | |||
==Hlavní diagnostické horizonty a znaky== | ==Hlavní diagnostické horizonty a znaky== | ||
− | |||
* humusový horizont světlých barev sorpčně nasycený i s obsahem karbonátů - h, hca, Orh, Orhca | * humusový horizont světlých barev sorpčně nasycený i s obsahem karbonátů - h, hca, Orh, Orhca | ||
* občas se vyskytuje tmavý sorpčně nasycený humusový i s obsahem karbonátů - H, Hca, OrH, OrHca | * občas se vyskytuje tmavý sorpčně nasycený humusový i s obsahem karbonátů - H, Hca, OrH, OrHca | ||
* pod humusovým horizontem karbonátový substrát nebo horizont V (s úlomky karbonátové horniny) o mocnosti < 50 cm | * pod humusovým horizontem karbonátový substrát nebo horizont V (s úlomky karbonátové horniny) o mocnosti < 50 cm | ||
+ | ==Charakteristika== | ||
− | == | + | ===Rendzina typická – RA === |
+ | Rendzina typická se vyskytuje na nejrůznějších substrátech. Zahrnuje mělké štěrkovité půdy, výsušné, s jednostranným chemismem (vápence, dolomity) i hlubší profily s vyrovnanějším chemismem na slabě zpevnělých silikátových horizontech s příměsí karbonátů a na slínech. | ||
+ | |||
+ | Stratigrafie: Orh, h/Pca, Pca – event. M | ||
+ | ===Rendzina tmavá – RAt=== | ||
+ | Rendzina tmavá se vytváří za lokálně příznivých podmínek výraznější akumulace humusu na vápencích, slínech, někdy i na jiných substrátech. | ||
− | + | Stratigrafie : OrH, h/Pca, Pca – event. M | |
− | |||
− | Stratigrafie: | ||
− | ===Rendzina | + | ===Rendzina hnědá – RAh === |
− | Rendzina | + | Rendzina hnědá se vyskytuje na slínech, opukách, na mělkých–středně hlubokých residuálních produktech vyluhování vápenců (terra fusca – rossa) a do menší (maximálně 50 cm) hloubky odvápněných karbonátových substrátech o vyšším stupni sorpčního nasycení. Vzhledem k větší hloubce půdy jsou to příznivější stanoviště pro zemědělské plodiny. |
− | |||
− | |||
− | |||
Stratigrafie: Orh, V(ca), P až M Orh, V, Pca | Stratigrafie: Orh, V(ca), P až M Orh, V, Pca | ||
− | ===Rendzina antropogenní | + | ===Rendzina antropogenní – RAan=== |
− | Rendzina antropogenní vzniká rigolováním vinic či terasováním. V případě rigolování je profil silně pozměněn mechanickými zásahy, obohacen organickými látkami (do | + | Rendzina antropogenní vzniká rigolováním vinic či terasováním. V případě rigolování je profil silně pozměněn mechanickými zásahy, obohacen organickými látkami (do 40–50 cm). V případě terasování často je terasa místem akumulace minerálního a organického materiálu. |
− | |||
− | Autohydromorfní subtypy a vývojové stupně se vytvářejí v podmínkách lokálního převlhčení, zejména na těžších substrátech, v celcích RA. | + | Autohydromorfní subtypy a vývojové stupně se vytvářejí v podmínkách lokálního převlhčení, zejména na těžších substrátech, v celcích RA. |
+ | |||
+ | ===Rendzina lužní – RAl=== | ||
+ | Zvýšené ovlhčení je provázeno akumulací tmavých humusových látek v mocnějším humusovém horizontu. | ||
− | |||
− | |||
Stratigrafie: OrHca, H(G)ca, PGca<br /> | Stratigrafie: OrHca, H(G)ca, PGca<br /> | ||
− | + | ||
− | + | == Příklady dalších subtypů a variet === | |
− | + | ||
* Rendzina hnědá slabě oglejená - RAh(g) | * Rendzina hnědá slabě oglejená - RAh(g) | ||
− | * Rendzina hnědá oglejená | + | * Rendzina hnědá oglejená – RAhg |
* Rendzina slabě glejová - RA(G) | * Rendzina slabě glejová - RA(G) | ||
+ | |||
+ | [[Category: Půdní typy]] |
Aktuální verze z 19. 11. 2020, 16:01
Rendziny vyvinuté na uvedených karbonátových substrátech jsou rozšířeny od pahorkatin do hor, v klimatických oblastech od mírně teplé (teplé) až do chladné. Velké plochy rendzin jsou využívány jako pastviny. Jako orná půda jsou využívány hlavně hlubší rendziny na sypkých vápenatých horninách a hlubších produktech jejich odvápnění a akumulace. Vyvíjejí se pod přirozeným lesním porostem v různých výškových pásmech. Původní vegetací jsou doubravy, bučiny, ve vyšších polohách smíšené a jehličnaté lesy až i kosodřevina.
Obsah
Vznik půdního typu
Dochází k vyluhování (chemickému zvětrávání) karbonátové horniny za účasti nízkomolekulárních organických kyselin. Avšak vyšší obsah karbonátů se udržuje v půdním profilu a ovlivňuje akumulaci a stabilizaci organických látek. Jsou to půdy s intenzívním koloběhem látek za příznivých fyzikálně chemických podmínek. Humusotvorný proces probíhá odlišně v různých pásmech vertikální zonality. Mocnost humusového horizontu a obsah humusu v půdě silně kolísá. Obsah humusu a hloubka prohumóznění profilu se zvyšuje směrem k horské oblasti a dále na těžkých substrátech. Společné ve složení humusu rendzin je to, že převládají vápníkem a hořčíkem stabilizované formy. Barva humusového horizontu je podmíněna jak množstvím humusu, tak jeho kvalitou, dále vlastnostmi půdotvorného substrátu. Za přítomnosti karbonátů v půdě nedochází k procesům translokace koloidů v profilu; nedochází k intenzivnímu zvětrávání.
Po výraznějším vyloužení karbonátů dochází:
- k zvětrávání, hnědnutí a tvorbě jílu u silikátových substrátů zbarvených CaCO3,
- k hromadění residuálních produktů, příměsí ve vápencích.
Vodní a vzdušný režim půd, soubor fyzikálních a chemických vlastností je značně závislý na charakteru matečné horniny a dále na bioklimatických podmínkách.
Hlavní diagnostické horizonty a znaky
- humusový horizont světlých barev sorpčně nasycený i s obsahem karbonátů - h, hca, Orh, Orhca
- občas se vyskytuje tmavý sorpčně nasycený humusový i s obsahem karbonátů - H, Hca, OrH, OrHca
- pod humusovým horizontem karbonátový substrát nebo horizont V (s úlomky karbonátové horniny) o mocnosti < 50 cm
Charakteristika
Rendzina typická – RA
Rendzina typická se vyskytuje na nejrůznějších substrátech. Zahrnuje mělké štěrkovité půdy, výsušné, s jednostranným chemismem (vápence, dolomity) i hlubší profily s vyrovnanějším chemismem na slabě zpevnělých silikátových horizontech s příměsí karbonátů a na slínech.
Stratigrafie: Orh, h/Pca, Pca – event. M
Rendzina tmavá – RAt
Rendzina tmavá se vytváří za lokálně příznivých podmínek výraznější akumulace humusu na vápencích, slínech, někdy i na jiných substrátech.
Stratigrafie : OrH, h/Pca, Pca – event. M
Rendzina hnědá – RAh
Rendzina hnědá se vyskytuje na slínech, opukách, na mělkých–středně hlubokých residuálních produktech vyluhování vápenců (terra fusca – rossa) a do menší (maximálně 50 cm) hloubky odvápněných karbonátových substrátech o vyšším stupni sorpčního nasycení. Vzhledem k větší hloubce půdy jsou to příznivější stanoviště pro zemědělské plodiny.
Stratigrafie: Orh, V(ca), P až M Orh, V, Pca
Rendzina antropogenní – RAan
Rendzina antropogenní vzniká rigolováním vinic či terasováním. V případě rigolování je profil silně pozměněn mechanickými zásahy, obohacen organickými látkami (do 40–50 cm). V případě terasování často je terasa místem akumulace minerálního a organického materiálu.
Autohydromorfní subtypy a vývojové stupně se vytvářejí v podmínkách lokálního převlhčení, zejména na těžších substrátech, v celcích RA.
Rendzina lužní – RAl
Zvýšené ovlhčení je provázeno akumulací tmavých humusových látek v mocnějším humusovém horizontu.
Stratigrafie: OrHca, H(G)ca, PGca
Příklady dalších subtypů a variet =
- Rendzina hnědá slabě oglejená - RAh(g)
- Rendzina hnědá oglejená – RAhg
- Rendzina slabě glejová - RA(G)