Morfologický popis půdního profilu: Porovnání verzí
(→Základní zrnitostní kategorie) |
(→Novotvary) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
====Základní zrnitostní kategorie==== | ====Základní zrnitostní kategorie==== | ||
− | 1) Obsahuje-li zemina méně než 50% skeletu, je zrnitost hodnocena v sedmi stupních '''Novákovy klasifikační stupnice''':<br> | + | 1) Obsahuje-li zemina méně než 50 % skeletu, je zrnitost hodnocena v sedmi stupních '''Novákovy klasifikační stupnice''':<br> |
* písčitá '''P''' | * písčitá '''P''' | ||
* hlinitopísčitá '''HP''' | * hlinitopísčitá '''HP''' | ||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
<br> | <br> | ||
2) Obsahuje-li zemina podle vizuálního odhadu více než 50 % skeletu, je označována podle převládání velikostních kategorií skeletu:<br> | 2) Obsahuje-li zemina podle vizuálního odhadu více než 50 % skeletu, je označována podle převládání velikostních kategorií skeletu:<br> | ||
− | * hrubě písčitá '''Phr''' | + | * hrubě písčitá '''Phr''' – převládá frakce 2–4 mm (při převládání písku v jemnozemi), |
− | * silně štěrkovovitá '''Š''' | + | * silně štěrkovovitá '''Š''' – převládá frakce 4–30 mm, |
− | * silně kamenitá '''K''' | + | * silně kamenitá '''K''' – převládá frakce > 30 mm.<br> |
U kategorií Š a K je jemnozem charakterizována pouze ve třech stupních: | U kategorií Š a K je jemnozem charakterizována pouze ve třech stupních: | ||
* '''l''' - lehká (P, HP) | * '''l''' - lehká (P, HP) | ||
* '''s''' - středně těžká (PH, H) | * '''s''' - středně těžká (PH, H) | ||
* '''t''' - těžká (JH, JV, J) | * '''t''' - těžká (JH, JV, J) | ||
− | + | ||
− | Obsahuje-li zemina | + | ====Hodnocení příměsi skeletu==== |
+ | Obsahuje-li zemina 5–50 % skeletu, je zrnitost doplněna o hodnocení štěrkovitosti a kamenitosti podle převládání štěrku (4–30 mm) či kamení (> 30 mm) takto:<br> | ||
+ | * 5–10 % s příměsí, | ||
+ | * 10–25 % slabě štěrkovitá/slabě kamenitá, | ||
+ | * 25–50 % středně štěrkovitá/ středně kamenitá. | ||
===Vlhkost=== | ===Vlhkost=== | ||
Vlhkostí půdy se rozumí momentní obsah vody v půdě. Půdní vlhkost je proměnlivá v průběhu roku podle povětrnostních změn. Při zjišťování v terénu se projevuje konzistencí, barvou horizontu a pocitem, který zeminy vyvolávají při dotyku. Na základě tohoto se vymezují tyto vlhkostní kategorie:<br> | Vlhkostí půdy se rozumí momentní obsah vody v půdě. Půdní vlhkost je proměnlivá v průběhu roku podle povětrnostních změn. Při zjišťování v terénu se projevuje konzistencí, barvou horizontu a pocitem, který zeminy vyvolávají při dotyku. Na základě tohoto se vymezují tyto vlhkostní kategorie:<br> | ||
− | * '''vyprahlá''' | + | * '''vyprahlá''' – bez veškerých známek vlhkosti; těžší zeminy jsou v tomto stavu velmi tuhé, agregáty dále nedrobitelné, ztvrdlé; v plně rozdrobeném stavu práší, písčité zeminy jsou sypké a rozpadává; při navlhčení vyprahlé zeminy silně tmavne barva, |
− | * '''suchá''' | + | * '''suchá''' – nevyvolává pocit chladu; těžší zeminy se nemažou, jsou netvárlivé, hroudy jsou pevné, agregáty se těžko drtí; u písčitých zemin přestává soudržnost, lehce se rozsýpají, tlakem mezi prsty se nespojují, nýbrž rozpadají, při navlhčení suché zeminy tmavne barva, |
− | * '''vlahá''' | + | * '''vlahá''' – při zmačknutí nepouští vodu, v ruce vyvolává pocit chladu, ale ruku neovlhčuje; těžší zeminy se tlakem drobí, nemažou se, ani nelepí, jsou však plastické, písčité zeminy jsou soudržné, avšak neplastické, při navlhčení vlahé zeminy se její barva nemění, |
− | * '''vlhká''' | + | * '''vlhká''' – při zmačknutí v ruce ovlhčuje dlaň nebo pouští vodu v kapkách, těžší zeminy se mažou, avšak nekašovatí, lehké zeminy jsou v ruce formovatelné, mokří prsty, povrch se začíná lesknout od vody, |
− | * '''mokrá''' | + | * '''mokrá''' – vodou přesycená, při vyjmutí vzorku voda odkapává; zeminy kašovatí, břednou. |
===Konzistence=== | ===Konzistence=== | ||
Řádek 43: | Řádek 47: | ||
* plasticita ve vlhkém stavu, | * plasticita ve vlhkém stavu, | ||
* pevnost za vlahého stavu a tvrdost za sucha. | * pevnost za vlahého stavu a tvrdost za sucha. | ||
− | |||
Stupně lepivosti (po stisknutí zeminy v mokrém stavu mezi palcem a ukazováčkem): | Stupně lepivosti (po stisknutí zeminy v mokrém stavu mezi palcem a ukazováčkem): | ||
− | * '''nelepivá''' | + | * '''nelepivá''' – na prstech zemina nezůstane, snadno a úplně opadá, |
− | * '''slabě lepivá''' | + | * '''slabě lepivá''' – na prstech zemina zůstane, ale snadno plně opadá, při oddálení prstů není cítit odpor, |
− | * '''lepivá''' | + | * '''lepivá''' – na prstech lpí zemina, při oddělení prstů je cítit určitý odpor, |
− | * '''silně lepivá''' | + | * '''silně lepivá''' – na prstech zemina lpí velmi pevně, při jejich oddálení je cítit zřetelný odpor. |
Stupně plasticity (za vlhkého stavu): | Stupně plasticity (za vlhkého stavu): | ||
− | * '''neplastická''' | + | * '''neplastická''' – zeminu nelze vyválet ve válečky, |
− | * '''slabě plastická''' | + | * '''slabě plastická''' – zeminu lze s obtížemi vyválet v silnější válečky, |
− | * '''plastická''' | + | * '''plastická''' – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce 1-3 mm, které při ohýbání praskají, |
− | * '''silně plastická''' | + | * '''silně plastická''' – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce pod 1 mm, které při ohýbání nepraskají. |
Stupeň pevnosti a tvrdosti (za vlahého a suchého stavu): | Stupeň pevnosti a tvrdosti (za vlahého a suchého stavu): | ||
− | * '''kyprá (sypká)''' | + | * '''kyprá (sypká)''' – půdní masa nesoudržná, rozsýpavá či prašná, |
− | * '''drobivá''' | + | * '''drobivá''' – půdní masa se rozpadá při mírném tlaku palcem a ukazovákem, |
− | * '''soudržná''' | + | * '''soudržná''' – půdní masa se drobí při tlaku mezi prsty při znatelném odporu, |
− | * '''ulehlá (slabě, silně)''' | + | * '''ulehlá (slabě, silně)''' – nepříznivý stav ornice a podorničí při nevhodné agrotechnice; za sucha proniká nůž do půdy silnějším tlakem, |
− | * '''tuhá (tvrdá)''' | + | * '''tuhá (tvrdá)''' – půdní masa se rozpadá až silnějším tlakem, nikoliv tlakem mezi palcem a ukazovákem; za sucha proniká nůž 1-2 cm do půdy při silném tlaku, |
− | * '''velmi tuhá (velmi tvrdá)''' | + | * '''velmi tuhá (velmi tvrdá)''' – půdní masa se rozpadá při velkém tlaku, a to postupným rozlamováním (nikoliv mezi palcem a ukazováčkem), za sucha neproniká nůž do půdy. |
===Novotvary=== | ===Novotvary=== | ||
+ | Půdní novotvary vznikají jako produkty chemických, fyzikálně-chemických a biologických procesů. | ||
'''Vzniklé přemístěním a akumulací CaCO<sub>3</sub>'''<br> | '''Vzniklé přemístěním a akumulací CaCO<sub>3</sub>'''<br> | ||
− | * '''pseudomycelia''' | + | * '''pseudomycelia''' – bílé povlaky krystalků CaCO3 na stěnách, podobné podhoubí plísní, |
− | * '''žilky''' | + | * '''žilky''' – výplň pórů a chodeb po kořání, |
− | * '''měkké shluky CaCO<sub>3</sub>''' | + | * '''měkké shluky CaCO<sub>3</sub>''', |
− | * '''cicváry''' | + | * '''cicváry''' – kulaté či protáhlé tvrdé konkréce. |
'''Vzniklé přemístěním jílu spolu s volnými R<sub>2</sub>O<sub>3</sub> (při illimerizaci)''' | '''Vzniklé přemístěním jílu spolu s volnými R<sub>2</sub>O<sub>3</sub> (při illimerizaci)''' | ||
− | * '''poprašky („pudry“)''' | + | * '''poprašky („pudry“)''' – relativní nahromadění zrn minerálů (hlavně křemene, písčité a prachovité frakce) v eluviované části, |
− | * '''koloidní povlaky (filmy)''' | + | * '''koloidní povlaky (filmy)''' – organické, minerální, tmavohnědé až tmavě šedohnědé vrstvy orientovaného jílu na povrchu strukturních částic, trhlin a pórů (liší se barvou od vnitřku agregátu) v iluviované části, |
− | * hnědé a červenohnědé pruhy (v písku), pruhy do mocnosti | + | * hnědé a červenohnědé pruhy (v písku), pruhy do mocnosti 1–(2) cm vznikly většinou geologickými procesy nebo jsou výsledkem starých pedogenetických procesů. |
− | '''Vzniklé přemístěním volného | + | '''Vzniklé přemístěním volného Fe<sub>2</sub>O<sub>3</sub> (při podzolizaci)'''<br> |
− | * zrna písku (prachu) zbavená povlaků v eluviované části | + | * zrna písku (prachu) zbavená povlaků v eluviované části, |
− | * '''rezivohnědé povlaky''' na zrnech písku v iluviované části | + | * '''rezivohnědé povlaky''' na zrnech písku v iluviované části, |
− | * '''zvlněné pruhy''' (musí obsahovat zvýšený obsah volných R<sub>2</sub>O<sub>3</sub>) | + | * '''zvlněné pruhy''' (musí obsahovat zvýšený obsah volných R<sub>2</sub>O<sub>3</sub>), |
− | * '''ortštejn''', silně cementovaný iluviální horizont | + | * '''ortštejn''', silně cementovaný iluviální horizont. |
'''Vzniklé pod vlivem podzemní a stagnující vody'''<br> | '''Vzniklé pod vlivem podzemní a stagnující vody'''<br> | ||
''Výsledek oxidace a akumulace''<br> | ''Výsledek oxidace a akumulace''<br> | ||
− | * '''manganičité povlaky''' | + | * '''manganičité povlaky''' – černé, lesklé povlaky na povrchu trhlin a strukturních elementů v občasně povrchově převlhčených horizontech, |
− | * '''železito-manganičité konkrece''' | + | * '''železito-manganičité konkrece''' – zaokrouhlené červenohnědé až černohnědé konkrece, většinou slupkovité stavby, tvořící se v horizontech periodicky povrchově převlhčených; hodnotí se barva, velikost, tvrdost a četnost (četnost: počet na dm<sup>2</sup> nebo pokryvnost pomocí obr. č. 1, velikost: malé do 1 mm, střední 1–3 mm, velké nad 3 mm), |
− | * '''rezivé skvrny a povlaky''' | + | * '''rezivé skvrny a povlaky''' – červenožluté, červenohnědé, okrově hnědé skvrny (barevná odlišnost od hnědé barvy iluviálních horizontů) a povlaky na strukturních elementech; v povrchově periodicky převlhčených horizontech často ve stejném množství vedle redukovaných skvrn, někdy až pod vysvětleným horizontem ge; u půd ovlivněných podzemní vodou intenzívní nad horizontem Gr, dále jako rourky kolem kořenů v redukovaných horizontech; hodnocení viz různobarevnost – hlavně zastoupení, barva, kontrastnost, |
− | * '''bahňák, železivec''' | + | * '''bahňák, železivec''' – cementovaná lavice z hydroxidů Fe<sup>+++</sup> vzniklá vysrážením z podzemních vod (Go). |
''Výsledek redukce a ochuzení''<br> | ''Výsledek redukce a ochuzení''<br> | ||
− | * '''redukované a ochuzené skvrny''' až souvislé horizonty | + | * '''redukované a ochuzené skvrny''' až souvislé horizonty – nepravidelné střídání těchto s rezivými skvrnami až jejich převládnutí; |
hodnocení jako u rezivých skvrn, | hodnocení jako u rezivých skvrn, | ||
− | * '''mramorování''' | + | * '''mramorování''' – polygonální, síťovité uspořádání světle zelenavě šedých ochuzených a redukovaných míst, které se soustřeďuje hlavně na trhliny a povrch odlučných ploch a agregátů, pří intenzívním projevu na všech odlučných plochách a příp. koloidních povlacích, se znaky redox procesů i uvnitř agregátů; časté fosilní mramorování na svahovinách a některých sprašovitých hlínách. |
'''Vzniklé biologickou činností''' <br> | '''Vzniklé biologickou činností''' <br> | ||
− | * krotoviny | + | * krotoviny – chodby po větších živočiších, zaplněné půdním materiálem, často z jiných horizontů, |
− | * chodby po žížalách | + | * chodby po žížalách, |
− | * chodby po kořenech | + | * chodby po kořenech, |
− | * humusové skvrny | + | * humusové skvrny. |
'''Vzniklé výrazným bobtnáním a smršťováním a vnitropůdními pohyby'''<br> | '''Vzniklé výrazným bobtnáním a smršťováním a vnitropůdními pohyby'''<br> | ||
− | * '''skluzné plochy (slickensides)''' | + | * '''skluzné plochy (slickensides)''' – lesklé šikmé plochy u extrémně těžkých půd; při výrazném zastoupení (ČMsm) se vzájemně kříží, |
Aktuální verze z 3. 3. 2021, 16:53
Obsah
Barva
Barva byla zjišťována v terénu za přirozené vlhkosti. Je uváděna buď symbolem podle Munsellovy stupnice (Munsell Soil Color Charts) anebo častěji slovně. Při slovním označení bylo použito dvou až tří slov, z nichž poslední značí základní barvu, prostřední barevný odstín a první intenzitu základní barvy (např. tmavě šedohnědá, světle šedá). U různě zbarvených horizontů byla popsána základní barva zeminy a heterogenita barvy vzhledem k strukturním elementům (povlaky), nebo podmíněná procesem oglejení nebo glejovým (skvrny, pruhy, mramorování) apod. Charakter pestrobarevnosti byl určován podle četnosti výskytu, velikosti a kontrastnosti jinak zbarvených míst.
Struktura
Struktura půdy je chápána v nejširším pojetí (vnitřní stavba půdy), tj. jako prostorové uspořádání elementárních částic i agregátů.
Zrnitost a skeletovitost
Zrnitost a skeletovitost byla v terénu posuzována hmatovou zkouškou (třením navlhčené zeminy mezi palcem a ukazovákem) a vizuálně.
Základní zrnitostní kategorie
1) Obsahuje-li zemina méně než 50 % skeletu, je zrnitost hodnocena v sedmi stupních Novákovy klasifikační stupnice:
- písčitá P
- hlinitopísčitá HP
- písčitohlinitá PH
- hlinitá H
- jílovitohlinitá JH
- jílovitá JV
- jíl J
2) Obsahuje-li zemina podle vizuálního odhadu více než 50 % skeletu, je označována podle převládání velikostních kategorií skeletu:
- hrubě písčitá Phr – převládá frakce 2–4 mm (při převládání písku v jemnozemi),
- silně štěrkovovitá Š – převládá frakce 4–30 mm,
- silně kamenitá K – převládá frakce > 30 mm.
U kategorií Š a K je jemnozem charakterizována pouze ve třech stupních:
- l - lehká (P, HP)
- s - středně těžká (PH, H)
- t - těžká (JH, JV, J)
Hodnocení příměsi skeletu
Obsahuje-li zemina 5–50 % skeletu, je zrnitost doplněna o hodnocení štěrkovitosti a kamenitosti podle převládání štěrku (4–30 mm) či kamení (> 30 mm) takto:
- 5–10 % s příměsí,
- 10–25 % slabě štěrkovitá/slabě kamenitá,
- 25–50 % středně štěrkovitá/ středně kamenitá.
Vlhkost
Vlhkostí půdy se rozumí momentní obsah vody v půdě. Půdní vlhkost je proměnlivá v průběhu roku podle povětrnostních změn. Při zjišťování v terénu se projevuje konzistencí, barvou horizontu a pocitem, který zeminy vyvolávají při dotyku. Na základě tohoto se vymezují tyto vlhkostní kategorie:
- vyprahlá – bez veškerých známek vlhkosti; těžší zeminy jsou v tomto stavu velmi tuhé, agregáty dále nedrobitelné, ztvrdlé; v plně rozdrobeném stavu práší, písčité zeminy jsou sypké a rozpadává; při navlhčení vyprahlé zeminy silně tmavne barva,
- suchá – nevyvolává pocit chladu; těžší zeminy se nemažou, jsou netvárlivé, hroudy jsou pevné, agregáty se těžko drtí; u písčitých zemin přestává soudržnost, lehce se rozsýpají, tlakem mezi prsty se nespojují, nýbrž rozpadají, při navlhčení suché zeminy tmavne barva,
- vlahá – při zmačknutí nepouští vodu, v ruce vyvolává pocit chladu, ale ruku neovlhčuje; těžší zeminy se tlakem drobí, nemažou se, ani nelepí, jsou však plastické, písčité zeminy jsou soudržné, avšak neplastické, při navlhčení vlahé zeminy se její barva nemění,
- vlhká – při zmačknutí v ruce ovlhčuje dlaň nebo pouští vodu v kapkách, těžší zeminy se mažou, avšak nekašovatí, lehké zeminy jsou v ruce formovatelné, mokří prsty, povrch se začíná lesknout od vody,
- mokrá – vodou přesycená, při vyjmutí vzorku voda odkapává; zeminy kašovatí, břednou.
Konzistence
Konzistencí zemin se rozumí jednak vzájemné poutání půdních částic mezi sebou (koheze, soudržnost), jednak lpění zeminy k cizím tělesům (adhese, přilnavost). Při stanovení konzistence se rozlišuje:
- lepivost v mokrém stavu,
- plasticita ve vlhkém stavu,
- pevnost za vlahého stavu a tvrdost za sucha.
Stupně lepivosti (po stisknutí zeminy v mokrém stavu mezi palcem a ukazováčkem):
- nelepivá – na prstech zemina nezůstane, snadno a úplně opadá,
- slabě lepivá – na prstech zemina zůstane, ale snadno plně opadá, při oddálení prstů není cítit odpor,
- lepivá – na prstech lpí zemina, při oddělení prstů je cítit určitý odpor,
- silně lepivá – na prstech zemina lpí velmi pevně, při jejich oddálení je cítit zřetelný odpor.
Stupně plasticity (za vlhkého stavu):
- neplastická – zeminu nelze vyválet ve válečky,
- slabě plastická – zeminu lze s obtížemi vyválet v silnější válečky,
- plastická – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce 1-3 mm, které při ohýbání praskají,
- silně plastická – zeminu je možno vyválet ve válečky o tloušťce pod 1 mm, které při ohýbání nepraskají.
Stupeň pevnosti a tvrdosti (za vlahého a suchého stavu):
- kyprá (sypká) – půdní masa nesoudržná, rozsýpavá či prašná,
- drobivá – půdní masa se rozpadá při mírném tlaku palcem a ukazovákem,
- soudržná – půdní masa se drobí při tlaku mezi prsty při znatelném odporu,
- ulehlá (slabě, silně) – nepříznivý stav ornice a podorničí při nevhodné agrotechnice; za sucha proniká nůž do půdy silnějším tlakem,
- tuhá (tvrdá) – půdní masa se rozpadá až silnějším tlakem, nikoliv tlakem mezi palcem a ukazovákem; za sucha proniká nůž 1-2 cm do půdy při silném tlaku,
- velmi tuhá (velmi tvrdá) – půdní masa se rozpadá při velkém tlaku, a to postupným rozlamováním (nikoliv mezi palcem a ukazováčkem), za sucha neproniká nůž do půdy.
Novotvary
Půdní novotvary vznikají jako produkty chemických, fyzikálně-chemických a biologických procesů.
Vzniklé přemístěním a akumulací CaCO3
- pseudomycelia – bílé povlaky krystalků CaCO3 na stěnách, podobné podhoubí plísní,
- žilky – výplň pórů a chodeb po kořání,
- měkké shluky CaCO3,
- cicváry – kulaté či protáhlé tvrdé konkréce.
Vzniklé přemístěním jílu spolu s volnými R2O3 (při illimerizaci)
- poprašky („pudry“) – relativní nahromadění zrn minerálů (hlavně křemene, písčité a prachovité frakce) v eluviované části,
- koloidní povlaky (filmy) – organické, minerální, tmavohnědé až tmavě šedohnědé vrstvy orientovaného jílu na povrchu strukturních částic, trhlin a pórů (liší se barvou od vnitřku agregátu) v iluviované části,
- hnědé a červenohnědé pruhy (v písku), pruhy do mocnosti 1–(2) cm vznikly většinou geologickými procesy nebo jsou výsledkem starých pedogenetických procesů.
Vzniklé přemístěním volného Fe2O3 (při podzolizaci)
- zrna písku (prachu) zbavená povlaků v eluviované části,
- rezivohnědé povlaky na zrnech písku v iluviované části,
- zvlněné pruhy (musí obsahovat zvýšený obsah volných R2O3),
- ortštejn, silně cementovaný iluviální horizont.
Vzniklé pod vlivem podzemní a stagnující vody
Výsledek oxidace a akumulace
- manganičité povlaky – černé, lesklé povlaky na povrchu trhlin a strukturních elementů v občasně povrchově převlhčených horizontech,
- železito-manganičité konkrece – zaokrouhlené červenohnědé až černohnědé konkrece, většinou slupkovité stavby, tvořící se v horizontech periodicky povrchově převlhčených; hodnotí se barva, velikost, tvrdost a četnost (četnost: počet na dm2 nebo pokryvnost pomocí obr. č. 1, velikost: malé do 1 mm, střední 1–3 mm, velké nad 3 mm),
- rezivé skvrny a povlaky – červenožluté, červenohnědé, okrově hnědé skvrny (barevná odlišnost od hnědé barvy iluviálních horizontů) a povlaky na strukturních elementech; v povrchově periodicky převlhčených horizontech často ve stejném množství vedle redukovaných skvrn, někdy až pod vysvětleným horizontem ge; u půd ovlivněných podzemní vodou intenzívní nad horizontem Gr, dále jako rourky kolem kořenů v redukovaných horizontech; hodnocení viz různobarevnost – hlavně zastoupení, barva, kontrastnost,
- bahňák, železivec – cementovaná lavice z hydroxidů Fe+++ vzniklá vysrážením z podzemních vod (Go).
Výsledek redukce a ochuzení
- redukované a ochuzené skvrny až souvislé horizonty – nepravidelné střídání těchto s rezivými skvrnami až jejich převládnutí;
hodnocení jako u rezivých skvrn,
- mramorování – polygonální, síťovité uspořádání světle zelenavě šedých ochuzených a redukovaných míst, které se soustřeďuje hlavně na trhliny a povrch odlučných ploch a agregátů, pří intenzívním projevu na všech odlučných plochách a příp. koloidních povlacích, se znaky redox procesů i uvnitř agregátů; časté fosilní mramorování na svahovinách a některých sprašovitých hlínách.
Vzniklé biologickou činností
- krotoviny – chodby po větších živočiších, zaplněné půdním materiálem, často z jiných horizontů,
- chodby po žížalách,
- chodby po kořenech,
- humusové skvrny.
Vzniklé výrazným bobtnáním a smršťováním a vnitropůdními pohyby
- skluzné plochy (slickensides) – lesklé šikmé plochy u extrémně těžkých půd; při výrazném zastoupení (ČMsm) se vzájemně kříží,